Čínská vláda v Pekingu podpoří vlády v regionech možností emitovat nové dluhopisy v objemu deset bilionů jüanů [cca 33 bil. Kč]. V příštích třech letech Čína uvolní emise nových dluhopisů až za šest bilionů jüanů [cca 19,6 bil. Kč].
K dalším čtyřem bilionům jüanů [cca 14 bil. Kč] se vlády v čínských regionech dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking je poskytne ve zvláštní kvótě místních dluhopisů, které bude za stejným účelem přidělovat každý rok po dobu pěti let. Informovaly o tom světové agentury.
Návrh na zvýšení stropu pro zadlužení místních vlád již schválil stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců. To je nejvyšší zákonodárný orgán v zemi. Zasedal od pondělí do pátku. Podpora místních vlád je klíčovým krokem ve snaze snížit systémové riziko a celkově podpořit ekonomiku. A rovněž sanovat skryté dluhy, které se v regionech nakumulovaly.
„Činitelé pravděpodobně neviděli potřebu rázné reakce na Trumpovo vítězství před jeho nástupem do úřadu, vzhledem k relativně zdrženlivé reakci trhu po volbách,“ řekl hlavní ekonom pro Čínu společnosti Pantheon Macroeconomics Duncan Wrigley.
Čínský HDP ve 3. kvartále přidal 4,6 %. A dál poroste, slibují úřady
První reakce finančních trhů nebyla příznivá. Akciové indexy v Šanghaji i v Hongkongu odepsaly zhruba jedno procento. Ministr financí Lan Fo-an později na tiskové konferenci signalizoval, že na další podpoře se pracuje, nic konkrétního k tomu ale nesdělil.
Ekonomové chtěli vidět opatření, která podpoří zejména poptávku, a to jak tu spotřebitelskou, tak tu mezi podniky. Nově ohlášená opatření proto vnímají spíše jako stabilizační, než jako zaměřená na podporu hospodářského růstu.
„My jsme uvažovali o částce asi dva biliony jüanů, a já bych řekl, že je to víceméně v souladu s očekáváním, když vezmete v úvahu ten časový horizont,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti UBP v Hongkongu Carlos Casanova, který se zaměřuje na Asii.
„Finanční trhy to zklame, protože Čína potřebuje mnohem víc,“ dodal.
Jak si stojí místní vlády
Místní vlády v Číně čelí vysokým dluhům a poklesu příjmů. Snižují platy státních zaměstnanců a hromadí dluhy u společností ze soukromého sektoru. Do reálné ekonomiky tak neproudí tolik peněz, kolik by mělo. Nehledě na to, že kvůli tomu sílí deflační tlaky.
Čínská lidová republika [ČLR] se skládá z 22 provincií, čtyř přímo spravovaných měst a pěti autonomních oblastí. S výjimkou Pekingu a Šanghaje, jakož i provincií Kuang-tung a Fu-ťien, většina místních vlád je ve špatné finanční situaci. Mají potíže s výplatami pro úředníky a placením úroků z úvěrů.
Potíže místních vlád pramení z krize, která v roce 2021 zasáhla realitní sektor a která vládám prudce snížila příjmy z prodeje půdy developerům. Tyto příjmy byly klíčovým zdrojem financí pro města a provincie. Dnešní realita je taková, že čínská centrální banka evidovala objem nesplacených úvěrů poskytnutých na financování nákupu nemovitostí na konci třetího čtvrtletí ve výši 52,9 bilionu jüanů. To je téměř 173 bilionů korun. Objem nesplacených hypoték jednotlivců dosáhl 37,56 bilionu jüanů [cca 123 bil. Kč].
V době po odeznění covidové krize čínská vláda v Pekingu místním vládám navíc nařídila, aby podpořily spotřebu domácností novými dotacemi. Peníze jim na ně ale nedala. Už tehdy byli ekonomové vůči těmto opatřením obezřetní. Čínská vláda například prosazovala dotace na pořízení nových elektroaut. Dotace na renovaci domů a bytů či dotované zavádění výtahů do obytných budov.
Čína: Roli hraje i návrat Donalda Trumpa
S finanční injekcí na podporu poptávky podle agentury Bloomberg Peking zatím ale čeká, až jakou obchodní politiku zahájí nově zvolený americký prezident Donald Trump.
„Nedostatek přímých fiskálních stimulů v aktuálním balíku podpory naznačuje, že čínská vláda další opatření ponechává na později, to podle dopadů ´Trump 2.0´,“ řekl hlavní analytik společnosti ANZ v Šanghaji Sing Čao-Pcheng.
Přímo tak poukázal na možnou změnu v obchodních vztazích, která Čínu od příštího roku čeká s nástupem prezidenta Trumpa do funkce. Ten v kampani sliboval 60% clo na dovoz čínského zboží. Cly přitom zatížil vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi již za svého prvního prezidentství v letech 2017 až 2021. V této strategii pokračovala i administrativa Joea Bidena.
Naopak Čína v čase přijímá opatření, jejichž cílem je podpořit ekonomiku. Ta se od pandemie covidu-19 nezotavila tak silně, jak si tamější vláda představovala. Aktivní je i čínská centrální banka. Podle analytiků dosavadní série stimulačních opatření ale zajistila, že akciový trh v pevninské Číně od září vzrostl asi o 30 procent. A polevil i tlak na centrální vládu, aby okamžitě jednala a hospodářství podpořila ještě více.
Vláda v Pekingu si stejně jako loni dala pro letošní rok za cíl dosáhnout pětiprocentního růstu hrubého domácího produktu [HDP]. Statistika za třetí čtvrtletí ale ukazuje, že meziroční tempo růstu HDP zvolnilo na 4,6 procenta ze 4,7 procenta ve druhém čtvrtletí.
–ČTK/RED–
