Čistý zisk Skupiny ČEZ v letošním třetím čtvrtletí dosáhl 23,4 miliardy korun. To je meziroční propad o 6,4 miliardy korun. A to přesto, že provozní zisk skupiny [EBITDA] meziročně stoupl o pět miliard na celkových 100 miliard korun.
Hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí dnes [12.11.] zveřejnila Skupina ČEZ. O den dříve [11.11.] potvrdila Dozorčí rada ČEZ prodloužení mandátu v představenstvu pro stávajícího předsedu představenstva a generálního ředitele Daniela Beneše na další čtyřleté funkční období. To současné mu vyprší na konci příštího roku.
„Výsledky hospodaření za tři čtvrtletí naplnily naše očekávání,“ okomentoval aktuální výsledky ČEZ Daniel Beneš.
Provozní zisk Skupiny ČEZ roste, čistý zisk klesá kvůli daním
Zatímco pokles čistého zisku v tiskové zprávě Skupiny nekomentoval, zvýšení EBITDA podle něj způsobilo zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v ČR. Naopak negativně na hospodaření skupiny působily nižší zisk Tradingu a segmentu Těžba. Přesto Skupina ČEZ navyšuje výhled hospodaření na celý rok 2024 a tipuje:
- EBITDA: 126 až 130 mld. Kč.
- Očištěný zisk: 26 až 30 mld. Kč.
„Celoroční výhled provozního zisku před odpisy navyšujeme zejména z dvou důvodů – převzali jsme společnost GasNet s příspěvkem cca čtyři miliardy korun do letošní EBITDA a soud potvrdil náš nárok ve sporu se Správou železnic ohledně dodávky elektřiny v roce 2010,“ uvedl Beneš.
Investice za první tři čtvrtletí Skupiny ČEZ dosáhly 34,8 miliardy korun [+6,8 mld. Kč meziročně]. Stejně jako aktuální, tak i budoucí vývoj čistého zisku ponechali v tiskové zprávě zástupci ČEZu bez komentáře. Omezili se pouze na to, že skupina se nadále zaměřuje na zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.
Co všechno ČEZ vykonává pro ČR
Za příklad práce na zajištění energetické bezpečnosti České republiky zástupci ČEZu uvedli pokračující přípravy výstavby velkých jaderných bloků. Podle nich jsou úspěšné. Prozatím ale nadále platí předběžná opatření Úřadu pro hospodářskou soutěž [ÚOHS], která zakazují uzavření smlouvy s korejskou firmou KHNP na stavbu v Dukovanech. To kvůli námitkám neúspěšných uchazečů společností EDF a Westinghouse.
ÚOHS již uvedl, že výběrové řízení na výstavbu nových jaderných reaktorů v elektrárně Dukovany bylo v pořádku, ale zákaz uzavření smlouvy zatím platí. Platit by přestal, pokud by firmy nepodaly rozklad, nebo až o jejich rozkladech rozhodne předseda ÚOHS.
Dostavba bloků v Dukovanech se komplikuje. Čas nazbyt ale není
Jako další příklad práce na energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky ČEZ označil významný pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů [SMR]. V ní Skupina uzavřela partnerství s britskou společnosti Rolls-Royce SMR. ČEZ zaplatí několik miliard korun [přesné číslo neuvedl, pozn. red.] a stane se strategickým investorem projektů SMR britské firmy.
„Co se mi na té transakci nelíbí, je to, že přichází docela pozdě. O malých modulárních reaktorech se hovoří roky. Koupit takovou firmu dříve by bylo výrazně levnější než dnes,“ komentoval transakci Radim Dohnal z Capitalinked v České televizi v den [29.10.] podpisu smlouvy.
ČEZ dá miliardy za 20 % Rolls-Royce SMR. Zní hlasy, že platí hodně
„Mně se nelíbí ta cena. Před rokem, dva by to bylo výrazně levnější,“ doplnil s tím, že naopak dobrá zpráva je, že si vláda Petra Fialy [ODS] s ČEZem řekla, že do vývoje malých modulárních reaktorů „půjdou“.
Statistiky podniku ve třetím čtvrtletí
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů zůstala meziročně stejná na úrovni 25 TWh. Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily o 0,2 TWh elektřiny více, to díky nadprůměrným hydrologickým podmínkám, výroba jaderných zdrojů klesla o 0,1 TWh vlivem plánovaných odstávek elektrárny Dukovany. Výroba z emisních zdrojů meziročně klesla o dvě procenta na 11,8 TWh.
ČEZ loni poslal státu 126 mld. Kč. Pokořil i žebříček plátců daně z příjmů
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o procento na 24,6 TWh. Spotřeba domácností byla nižší o čtyři procenta, spotřeba velkých průmyslových podniků o procento. Distribuce plynu na území GasNet, které pokrývá cca 80 procent ČR, klesla meziročně o čtyři procenta na 38,8 TWh.
