Mezinárodní měnový fond [MMF] zahájil další přezkum plnění úvěrového programu pro Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg. Ukrajina v poslední době odložila přijetí daňových zákonů, které MMF ale očekával.
Fond vyslal své zaměstnance do Kyjeva na jednání, které může otevřít cestu k uvolnění dalších 1,1 miliardy USD [cca 26,2 mld. Kč] ze čtyřletého úvěru. Pokud představitelé MMF potvrdí, že Kyjev splnil své závazky, obdrží země peníze už letos v prosinci.
Ve čtyřletém úvěrovém programu má Ukrajina od Mezinárodního měnového fondu obdržet 15,6 miliardy dolarů [cca 371,5 mld. Kč]. Od ruské invaze fond poskytl Kyjevu celkem 9,8 miliardy dolarů [cca 233 mld. Kč].
Mezinárodní měnový fond pošle na Ukrajinu další miliardu dolarů
Ukrajina měla podle prohlášení splnit čtyři strukturální kritéria, včetně posouzení finančních rizik pro stabilitu a strategii privatizace státních podniků. Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj na Facebooku uvedl, že členem týmu, který Kyjev navštíví, je také specialista na boj proti korupci a právní stát Emmanuel Mathias.
Ukrajina neplní to, co má plnit
Předchozí hodnocení MMF v září odhalilo rozpory s ukrajinskou centrální bankou ohledně tempa devalvace hřivny a politiky úrokových sazeb, uvedly pro agenturu Bloomberg zdroje obeznámené s jednáním.
Fond také považoval ze nedostatečný ukrajinský plán na zvýšení daní a navrhoval zvýšit daň z přidané hodnoty, dodaly zdroje. Naopak minulý měsíc ukrajinský parlament schválil zákon, který ruší několik daní, včetně takzvané vojenské daně pro domácnosti a malé podniky. Zákon ale stále nepodepsal prezident země Volodymyr Zelenskyj, důvod jeho úřad neuvedl. Ukrajinská vláda rovněž plánuje přidělit každému občanu Ukrajiny jednorázovou platbu 1000 hřiven [cca 575 Kč] jako ekonomickou úlevu. MMF vyjádřil znepokojení z odvolání generálního ředitele provozovatele ukrajinské energetické sítě.
Ukrajina plánuje nákup ruských jaderných reaktorů. Ozývá se kritika
Kyjev vynakládá zhruba 60 procent z celkového rozpočtu na financování armády. Při vyplácení důchodů a platů zaměstnancům veřejného sektoru či při financování sociálních a humanitárních výdajů je závislý na finanční podpoře západních partnerů. Podle údajů ministerstva financí z letošního září Ukrajina od začátku války obdržela od svých západních partnerů finanční pomoc v objemu 98 miliard USD [cca 2,3 bil. Kč]. Další peníze si vyžádala pomoc materiální, vojenská a pomoc občanům Ukrajiny, kteří odešli ze země. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tento týden například uvedl, že EU dodala zemi již více než 980 tisíc kusů dělostřeleckých granátů.
Ukrajinská ekonomika
MMF očekává, že v letošním roce ukrajinská ekonomika vzroste o tři procenta. V příštím roce se má hrubý domácí produkt zvýšit o 2,5 až 3,5 procenta. Rizika ohrožující výhled země, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska, ale zůstávají mimořádně vysoká.
Spolu s nedostatkem finančních zdrojů se Ukrajina potýká s vysokou inflací. Podle analýzy investiční platformy Portu letos v říjnu měla Ukrajina vůbec nejvyšší inflaci, to 9,7 procenta. Následovalo Rusko s meziroční inflací 8,6 procenta. Vysokou inflaci měly také Bělorusko [5,4 %] a Moldavsko.
Na druhé straně hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. V samotném září ukrajinská ekonomika podle dat ukrajinského ministerstva hospodářství stoupla o 3,8 procenta.
„Navzdory válečným problémům se ukrajinská ekonomika nadále zotavuje,“ uvedla ministryně hospodářství Julija Svyrydenková a doplnila: „V září vykázalo největší růst zemědělství díky brzké sklizni pozdních plodin. Nárůst jsme zaznamenali také v dopravě a stavebnictví.“
Podle ní se díky lepší situaci v energetickém sektoru zlepšuje podnikatelská nálada v maloobchodě, průmyslové výrobě a ve stavebnictví. Díky prozatím mírnému počasí a vysokému dovozu elektřiny se Ukrajině zatím daří uspokojovat poptávku domácností a podniků po energii. Jako závažný problém se ale ukazuje chybějící pracovní síla.
Rozkradené Ukrajině ani cent ani náboj. Ukrajinci si musí sami odstranit šíleného Zelenskyj, to i násilím, když klaun nechce volby, ani demokratické. Holt myšlení neonacistické… somráka v zelených teplácích se nezapře.
Kdo to napsal s tou inflací na Ukrajině (letos 9,7 %) , vždyť my jsme ji tady měly vyšší než oni (v roce 2023 10.3 %) a to máme mír a demokracii.
Jenže Česko nedostávalo darem stamiliony dolarů na provoz jako nefér oligarchové v UA, spíše hrůzovláda zločinně darovala … velení UA … Kapesné pro šíleného Zelenskyj po 2. roky taky něco Evropu stálo atd. Majetky žebravého mnicha z Kyjeva v hadrech se odhadují na miliardu dolarů. To píší světová media, něco na tom bude … Po prohře zkorumpované UA a až se rozpadne na gubernie se snad dozvíme skutečnost. [redakčně upraveno]