Nadměrná byrokratická zátěž stojí Němce až 146 miliard eur [cca 3,7 bil. Kč] ročně na ušlém výkonu ekonomiky. Uvádí to studie německého institutu Ifo. Ten ji vypracoval pro obchodní a průmyslové komory Mnichova a Horního Bavorska.
„Studie Ifo jako první kvantifikuje, v jakém rozsahu byrokracie a nedostatečná digitalizace brzdí naše podniky,“ uvedl šéf komory Manfred Gössl a dodal: „Škoda, která má tři cifry, je gigantická.“
Upozornil na to, že německé podniky si na vysokou byrokratickou zátěž stěžují delší dobu. Což platí jak pro povinnosti, které jim ukládá národní, tak evropská legislativa.
„Byrokracie byla jmenována jako největší problém pro podniky ve všech průzkumech průmyslové a obchodní komory za poslední dva roky. Čím je firma menší, tím je zátěž větší,“ doplnil Gössl.
Není to ale jen byrokracie, která podle něj podkopová německou ekonomiku, která navíc nyní prochází útlumem. Jako další problém zmínil vysoké ceny energií a slabou poptávkou z Číny. Za další potíž označil potíže, které evropským automobilkám přinášejí regulace v EU. Jako samostatnou kapitolu pak Gössl označil politický tlak a výsledek tohoto tlaku na přechod na elektromobilitu.
Výsledky studie Ifo vs. nový zákon proti byrokracii
Němečtí poslanci v září schválili zákon, který má nadbytečnou byrokracii omezit. V mnoha případech ruší povinnost uchovávat dokumenty v papírové podobě a má usnadnit digitalizaci a podpořit hospodářský růst. Podnikatelské svazy uvedly, že zákon jde sice dobrým směrem, ale v praxi konkurenceschopnost německých firem příliš nezvýší.
„Velký rozsah nákladů způsobených byrokracií ilustruje, jak naléhavě jsou zapotřebí reformy,“ řekl šéf centra Ifo pro průmyslovou organizaci a nové technologie Oliver Falck.
Aktuální zprávy z německých podnikatelských svazů a hospodářských komor ale nehovoří jenom o vysoké byrokratické zátěži. Z dat německé Průmyslové a obchodní komory [DIHK] vyplývá, že poměrně prudce roste počet německých firem, které zvažují omezení výroby a přesun do zahraničí.
O budoucnosti na německém trhu debatují hlavně velké energeticky náročné firmy. Týká se to zejména společností s více než 500 zaměstnanci. V této skupině se podle posledního průzkumu DIHK rozhoduje o přesunu výroby do levnějšího zahraničí až 51 procent firem.
„Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky,“ uvedl pro FinTag hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jak si stojí německá ekonomika
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně přidala 0,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí meziročně propadala o 0,3 procenta. Německý statistický úřad uvedl, že německý hrubý domácí produkt [HDP] tentokrát udržela v kladných číslech spotřeba státních institucí a domácností.
„Německá ekonomika se jen o vlásek vyhnula recesi,“ řekl šéf průzkumů německého hospodářského institutu Ifo Klaus Wohlrabe.
Zdůraznil, že statistici revidovali výsledek HDP ve druhém čtvrtletí z propadu 0,1 procenta na propad na tři desetiny procenta. Na druhé straně Wohlrabe ale vyjádřil přesvědčení, že německá ekonomika ve čtvrtém kvartále mírně akceleruje. Jisté to ani podle něj ale není.
„Krize posledních let a nejasný kurz hospodářské politiky federální vlády spotřebitele zneklidnily. V důsledku toho šetří a neutrácí. Tato neochota se v následujících měsících pravděpodobně jen málo změní,“ řekl Wohlrabe.
Spolková vláda v říjnu předpověděla, že hrubý domácí produkt [HDP] Německa v letošním roce klesne o 0,2 procenta. V dubnové prognóze počítala s růstem ekonomiky, a to o 0,3 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství přímo závislá.
–ČTK/DNA–
