Putinovy výdaje na válku žhaví ruskou ekonomiku doběla. Na Sibiři schází muži, kteří by řídili autobusy, na ruských farmách nabízejí stejně vysoké mzdy jako počítačovým expertům ve městech. A hotely zase neseženou číšníky a kuchaře.
Avšak místo toho, aby ruské hospodářství konečně v důsledku sankcí USA a EU zkolabovalo tak, jak předpovídali mnozí západní činitelé, ruská ekonomika stále funguje. A i navzdory určitému zpomalování stále roste. V letošním prvním čtvrtletí ruský hrubý domácí produkt [HDP] přidal 5,4 procenta, ve druhém 4,1 procenta a ve třetím rostl o 3,1 procenta. Oproti tomu například ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí rostla o 0,4 procenta. A to ekonomy ještě překvapila „solidním růstem“, protože oproti druhému čtvrtletí přidala dvě desetiny procenta navíc.
Ale zpátky do Ruska. Poměrům v jeho hospodářství se věnuje článek amerického listu Washington Post [WP] Russian economy overheating, but still powering the war against Ukraine. Uvádí, že obrovské ruské státní výdaje na válku na Ukrajině, ale i mimořádně vysoké mzdy vojáků a dalších profesí, které jsou nyní s válkou spojené, pohánějí ekonomický růst. Naproti tomu ale vysoké mzdy a platy stojí i za rostoucí inflací, protože podniky pracovníky přeplácejí, aby je získaly.
„Hledá se!“ zní inzerát továrny Snickers.
„Nevyžadujeme žádnou zkušenost! Denně tři jídla a ubytování zdarma,“ hlásá inzerát a nabízí mzdu 4 100 dolarů [asi 98 000 Kč] měsíčně.
Přitom v roce 2023 dosahovala průměrná mzda v Rusku 763 dolarů [asi 18 228 Kč]. Rakouský dělník na stejné pozici si vydělá něco přes 3 600 dolarů [asi 86 000 Kč]. Reálná mzda v Rusku za letošních prvních šest měsíců oproti stejnému období loni vzrostla o 12,9 procenta. Přitom příjmy nejchudších obyvatel vzrostly nejvíce, to o 67 procent, uvádí WP.
Proč platy a mzdy v Rusku tak rychle rostou
K přehřívání ekonomiky podle listu dochází částečně také proto, že ruský prezident Vladimir Putin musí každý měsíc nahrazovat 20 000 padlých nebo zraněných vojáků, jak toto číslo odhaduje Institute for the Study of War. Což znamená, že ruští regionální guvernéři vyplácejí vysoké náborové příspěvky, aby přilákali další vojáky. V Bělgorodu nedávno dosáhly tyto příspěvky rekordní částky 31 200 dolarů [cca 745 400 Kč].
Tato politika už se ale ne tak docela líbí oligarchům. Ti se obávají krachu svého podnikání. Soukromé společnosti totiž nemohou výší mezd konkurovat mzdám ve zbrojním průmyslu.
Alexandr Tkačijov, Putinův spojenec a jeden z největších zemědělských podnikatelů v Rusku, si nedávno stěžoval na vysoké mzdy svých zaměstnanců, kdysi nejhůře placených dělníků. Nyní požadují měsíční mzdu ve výši 1 550 dolarů [asi 37 000 Kč].
„Nemáme na to prostředky a nejspíš je nebudeme mít ani v budoucnu,“ řekl Tkačijov.
Anton Petrakov z firmy Yandex Taxi [obdoba Uberu, pozn. red.] minulý měsíc na ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že v Rusku chybí 130 000 taxikářů. Na Sibiři chybějí řidiči autobusů, a tak se některé linky neprovozují a tvoří se dlouhé fronty na autobusy, které ale nepřijíždějí. V Novokuzněcku proto chtějí řidiče nahradit řidičkami.
Pohled centrální banky a riziko inflace
Výsledkem aktuálního stavu v Rusku je téměř plná zaměstnanost a mzdy rostoucí raketovým tempem. Rezervoár pracovní síly a výrobních kapacit je „téměř vyčerpaný,“ jak dlouhodobě upozorňuje guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabuillina.
„To je vlastně projev stagnace, kterou zastaví jen recese,“ říká šéfka ruské centrální banky, o níž americký list píše, že by pro Putinovu válečnou ekonomiku udělala první poslední.
Elvira Nabuillina ale i otevřeně potvrzuje, že Rusko se bude nacházet v období vysokých úrokových sazeb delší dobu. Jinak ekonomika nezpomalí a nesníží se inflace. Příznakem vážné situace je i to, že centrální banka zvýšila svoji klíčovou úrokovou sazbu z 19 na 21 procent, to je na nejvyšší úroveň za posledních více než 20 let.
Nezávislí analytici jsou navíc přesvědčeni, že je inflace vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Stockholmský institut pro ekonomiky oficiálním číslům nevěří a tvrdí, že jsou součástí ruské válečné propagandy.
„Údaje o inflaci a ekonomickém růstu jsou důležitými prvky propagandy,“ uvádí.
Také dodává, že Putin proto musí omezovat výdaje na školství, zdravotnictví a civilní infrastrukturu, aniž by za to ale nesl politickou zodpovědnost. Avšak i přes hospodářské potíže může Rusko podle Vladislava Inozemceva z Center for Analysis and Strategies vést válku ještě další léta.
„Může bojovat déle, než bude Západ schopen Ukrajinu podporovat,“ tvrdí a dodává: „Ještě jeden, dva i tři roky.“
Putin válku ekonomicky ustojí ještě několik let
Priority Putinovy ekonomiky se odrážejí v návrhu rozpočtu na příští rok. Výdaje na armádu a bezpečnost dosáhnou 142 miliard dolarů [asi 3,405 bil. Kč]. To je 40 procent rozpočtových výdajů a více než osm procent HDP. Obranné výdaje zůstanou vysoké i v příštích letech. Masivní výdaje ale dál zrychlí růst inflace. Pokud si některé evropské státy, kam patří i Česko, „poradily“ s inflací i ve výši bezmála 20 procent, pak si podle WP Rusko nejspíš poradí s inflací kolem deseti procent.
„Rusko je schopné financovat válku ještě několik let, protože má vysoké příjmy z prodeje ropy a západní sankce jsou bezzubé. Zvláště zklamalo zastropování cen ropy, které mělo příjmy Ruska omezit,“ uvádí WP, který zůstává jenom u ropy, byť to samé platí pro zemní plyn, který se různými cestami dál dostává do Evropy.
Rusko vyvezlo rekordní množství ropy. Nyní export ale utlumí
Problém Ruska jsou podle pozorovatelů nyní hlavně technologie a zmíněné lidské síly.
„Ruský zbrojní průmysl není schopen vyrábět moderní zbraně. Vyrábí sovětské tanky a sovětská děla. Vyrábí mnoho munice a raket, velmi primitivních. Zato ale ve velkém množství,“ tvrdí Alexandra Prokopenková z Carnegie Endowment for International Peace.
Doplnila, že Rusko není schopno kvůli nedostatku pracovních sil a západním sankcím kapacitu zbrojního průmyslu zvyšovat.
„Pokračující obchod se zeměmi jako Čína ruské ekonomice pomáhá, ale sankce znemožňují modernizaci zbrojní výroby a Rusko nemá přístup k nezbytným součástkám,“ říká s tím, že jeho dlouhodobý výhled není optimistický.
Rusové mají dobré mzdy, proto proti Putinovi nepovstali
Schopnost Ruska pokračovat ve válce využívá slabin západních sankcí a nedostatku politické vůle, domnívá se Robin Brooks z amerického think tanku Brookings Institution.
Brzy po invazi Německo a několik dalších evropských zemí, Itálie, Španělsko, Česko, Polsko a Rakousko, začaly podle něj vyvážet zboží určené pro Rusko přes Turecko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Gruzii a Arménii. WP dále uvádí, že neexistovala vůle omezit vývoz mikročipů a zboží dvojího využití do Ruska. A ostatní evropské země dodávaly luxusní auta a zboží do Ruska přes jeho sousedy.
Německý vývoz do zemí sousedících s Ruskem roste i o tisíc procent
„Proto důsledky války nepocítili obyčejní Rusové a proti Putinovi nepovstali,“ přibližuje svůj náhled na věc Brooks.
Právě tím mohly být omezeny příjmy z vývozu ropy. To ale jen za podmínky, že by se vyhlásily sankce na stínovou flotilu tankerů, kterými se vyváží 45 procent ruské ropy. Západní země měly podle něj odmítnout poskytování servisu těmto lodím a pojištění. Dobře věděly, že se tato ropa prodává za více než stanovený strop ve výši 60 dolarů za barel. Sankce tak nejsou podle něj příliš účinné.
„Autoritativní režimy tak poznaly, že Západ nemusí brát vážně. Chce hlavně vydělávat peníze než bojovat proti autokratům. To je pro ně zpráva číslo jedna,“ říká Brooks.
Otázka na závěr ale zní, zda Západ skutečně na „neválce“ proti autoritativním režimům vydělává. Kondice evropské ekonomiky tomu rozhodně nenapovídá. Například německá ekonomika letos ve třetím čtvrtletí meziročně přidala 0,2 procenta, když ve druhém čtvrtletí meziročně propadala o 0,3 procenta. Jiný příběh jsou USA. I přes zpomalení tempa růstu ekonomika Spojených států letos ve třetím kvartále stoupla o 2,8 procenta.
AŤ se mají…mi se za 5 let budeme mít taky tak dobře.Teda předseda to slibuje…:)
👍🤣🤦
A to už jsem v roce 2014 v médiích četl, že sankce Rusko brzy srazí na kolena. Dokonce se objevovaly i předpovědi do kdy to bude. Podle některých tzv. „expertů“ a médií Rusko mělo kleknout už do měsíce od zavedení prvních sankcí. Se fakt musím smát té stupidní protiruské propagandě, kterou nás tu celou dobu krmí mainstrem.