I při nízké nezaměstnanosti a růstu mezd v Česku přibývá lidí, kteří pobírají dávky na děti a bydlení. A platí to i pro střední třídu. Nástroje na ochranu těch nejchudších domácností pak v ČR docela selhávají.
Vyplývá to z Indexu sociálního vyloučení Agentury pro sociální začleňování. Agentura ho sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí ani základní vzdělávání.
„V ČR chudne pracující střední třída. Zhoršování situace obvykle souvisí s růstem nezaměstnanosti, to se ale v posledních letech neděje. Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU. Zažilo ale nejvyšší pokles reálných mezd. Roste čerpání příspěvků na bydlení… Nejvyšší navýšení počtu příjemců není v typických regionech. Rapidně narůstá v prstenci kolem Prahy,“ uvedla Lucie Trlifajová.
Avšak podle zjištění agentury přibývá příjemců i v dalších velkých městech. Podle expertky agentury na dluhovou problematiku Barbory Halířové největší růst počtu lidí v exekucích byl ve Středočeském kraji.
„V terénu nás překvapilo, že do poraden začala chodit i nižší střední třída, lidé s vysokoškolským vzděláním,“ uvedla Halířová.
Stále více lidí v ČR žádá o sociální dávky
Do výsledků indexu se promítá vysoká inflace, zdražení energií a propad reálných výdělků, ale také změny v nastavení podpory. Pravidla pro dávky na bydlení se upravila a částky jsou vyšší. Přídavky na děti mohou získat domácnosti s příjmem do 3,4násobku životního minima, to namísto 2,7násobku.
„Počet lidí s nárokem na dětské přídavky by měl klesat, když se nevalorizovalo životní minimum a mzda rostla. Více lidem stálo ale za to dojít na úřad práce a požádat o dávku,“ říká Trlifajová.
Dodala, že tady vzniká nová skupina příjemců, jejichž situaci je potřeba porozumět a podle toho s nimi pracovat. To znamená i zátěž pro úřady, míní expertka.
Příspěvek na bydlení čerpá 300 tisíc lidí. Stojí to 18 miliard korun
Zatímco domácností s příspěvky na bydlení a dětskými přídavky přibylo, počet příjemců dávek v hmotné nouzi neroste.
„Ukazuje to spíše na to, že ochrana nejchudších nefunguje. Přitom když se propadá střední třída, tak se určitě propadají i nejchudší,“ podotkla.
Pro určení nároku na dávky, výpočet některých podpor či stanovení nezabavitelné částky u dlužníků se využívá životní minimum. To činí pro jednotlivce 4 860 korun. Naposledy rostlo v lednu 2023, zvedlo se tehdy o 5,2 procenta ze 4 620 korun.
Příspěvek na bydlení dá stát i na drahý pronájem. Klidně i 10 tisíc
Podle Lucie Trlifajové ochranná funkce životního minima jako částky k základnímu přežití klesá a nástroje k ochraně nejchudších kvůli tomu dlouhodobě selhávají. Poukazuje na reálný propad částky. Podle ní by při započítání inflace mělo minimum loni činit 7 082 Kč.
O indexu sociálního vyloučení
Autoři indexu ke svým zjištěním docházejí v rámci zjišťování o obcích. Ty rozdělují do čtyř skupin podle hodnocení od nuly v místech bez potíží po 30 bodů v místech s největšími problémy. Nejvyšší míru vyloučení s hodnocením od 12 do 30 bodů mělo loni 241 obcí, tedy o 50 víc než předloni. S vážnějšími potížemi se potýkala skoro čtyři procenta z celkem 6 258 měst a vesnic. Bez zatížení či s minimální zátěží jednoho bodu evidovala agentura loni 3 393 obcí, meziročně o 212 méně.
Úvěry nezvládá splácet čím dál víc lidí. Nejvíce jich je mezi mladými
„Ve významné části případů je problém ve více dimenzích. Pokud se situace zhorší v jedné oblasti, obvykle zhoršení sledujeme i v ostatních. Zvedl se počet obcí s kombinací zatížení z 933 na 1229. Strukturální zátěž se zvětšuje. Zhoršení neevidujeme jen v malých městech, ale i ve středních. Zlepšení je jen v malých sídlech do několika set či tisíce obyvatel,“ uvedl šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Index agentura sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání.
Stále více lidí zůstává v Česku bez tepla a světla, tvrdí výzkumníci
Úřady práce loni podle agentury vyplatily v průměru měsíčně o 81 000 příspěvků na bydlení více a o 3 000 příspěvků na živobytí více než předloni. Naopak ubylo mladých, kteří předčasně opouštějí školy bez dokončeného základního vzdělání. Méně bylo také lidí v exekuci. Zvedl se ale počet těch, kteří mají tři a více exekučních řízení.
–ČTK/RED–
V Česku žádná střední třída není.v 90 letech,řekl Klaus,nemyslete si,že tady bude střední třída.Prohlásil tehdy,budou chudí a bohatí.A ono už je to tu od 90 let.Tehdy Klaus prohlašoval,musíme srovnat ceny se západem,ale žebych někdy za posledních 35 roků slyšel,musíme srovnat i platy se západem.nikdy tu nikdo z vlád,co tu vládli,neřekl.Aspon člověk obyčejný vidí,co jsou politici za pokrytce a něco horšího,to se tu nedá psát.Ale máme to ve svých rukách,příští volby v roce 2025.Já už mám jasno.Zločinci,co Mě a mojí ženu okradli-myslím dnešní vládu,určitě nevolit.
To je tak , když se pomáhá jen důchodcům a na ostatní se kašle.
Důchodcům? To si snad pleteš s hnědou menšinou a Ukrajincema. Tam se sypou prachy, o nichž se nesnilo ani dobře placeným pracujícím, natož důchodcům. Kdyby nebylo důchodců, tak by mladí neměli ani kde bydlet, ani neměl jim kdo pomáhat v zakládání rodin ani finančně neměl jim kdo hlídat děti atd. Lidi by neměli přistupovat na hru vládnoucí třídy „rozděl a panuj“ ,enechat se rozeštvávat a vzít společně klacky do rukou a vypráskat ty vládnoucí zloděje a štváče.
Má pravdu ty … russofile. Kdyby nebylo důchodců, nemuseli by tu mít komunisty. Kde myslíš, že bydlí západoněmci, rakušáci, norové a jinde? Pod mostem? Na takový blábol se vymlouvají rudohnědí. Zloděje tu byli za soudruha Zemana, Klause, Bureše. [redakčně upraveno]
Podívejte, co jste si zvolili to máte. Posuzování koho volit a koho ne musíte inovovat – žádná ideologie mám/nemám rád, ale podle toho jak se vám pod nimi žije.
Brněnští termiti must go! :o))