Čínsko-americké soupeření v jaderných kapacitách nabývá na síle. Peking rozšiřuje svůj jaderný arzenál. To znepokojuje Pentagon i nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který má s Čínou dlouhodobě „nevyřízené účty“.
Jak si Trump povede na „nukleárním poli“? Jednoduché to mít rozhodně nebude. Jeho dřívější snahy o denuklearizaci vyzněly spíše propagačně. Další kolo možného jaderného odzbrojení pod jeho taktovkou se za současného stavu světa ukazuje jako nereálné.
Peking se navíc v současné době soustředí na navyšování počtu svých jaderných zbraní. Rovněž se čím dál více zapojuje do provokativních akcí v indo-pacifickém regionu.
V uveřejněné analýze, publikované ve Foreign Affairs, výzkumný pracovník amerického think tanku Carnegie Endowment for International Peace Tong Zhao konstatoval, že čínský jaderný arzenál a jeho schopnosti odstrašení ve svém rozsahu vojensky nepředstavují v porovnání s ostatními hrozbu. Zhao uvádí, že Pekingu jde více o geopolitickou moc než o vojenskou výhodu jako takovou.
Konání Říše středu ale i tak nutí k reakci USA. Výrazem toho je mimo jiné aktualizovaná jaderná doktrína, která byla schválená Bidenovou administrativou [více níže, pozn. red].
Čínský jaderný arzenál roste
Americká vládní agentura Defence Intelligence Agency [DIA] ve své aktuální zprávě odhadla, že Čína disponovala v roce 2020 počtem kolem 200 hlavic a do konce této dekády dosáhne nejméně dvojnásobku. Aktuálně však podle zpřesněných odhadů DIA Peking disponuje až 500 těchto zbraní. A do roku 2030 jich bude mít více než 1 000. Většina jaderných hlavic bude schopna dosáhnout území USA.
„Čína prochází nejrychlejší expanzí a nejambicióznější modernizací svých jaderných sil v historii,“ uvádí ve svém reportu DIA, i když je třeba dodat, že čínský jaderný arzenál zdaleka nedosahuje počtu USA či Ruska.
„S takovou výbavou jde přirozeně Číně o to, aby zaprvé prosazovala své zájmy nejen v regionu Indo-Pacifiku, a aby překonala svou kontinentální izolaci,“ píše Foreign Affairs.
Podle Pentagonu jde Číně především o to, aby nevojenskými prostředky a vyhnutím se přímé konfrontaci efektivně narušila americký alianční systém v Pacifiku. Narůstající jaderné kapacity mají být právě účinnou pákou k tomu, aby Říše středu dosáhla svého cíle.
Analýza: USA ztrácejí jihovýchodní Asii. Čínský vliv nabývá vrchu
A tak je nyní na Washingtonu, aby přijal takové kroky, které povedou k zachování regionální rovnováhy nejen v oblasti západního Pacifiku, ale současně nedovolí Číně perspektivně dominovat v oblasti jaderných zbraní.
Aktualizovaná americká jaderná doktrína
Odcházející americký prezident Joe Biden již reagoval, když schválil tajnou jadernou strategii přijatou v březnu letošního roku. Dokument se zaměřuje nejen na čínskou hrozbu, ale také na ruskou či severokorejskou stranu.
Americké vojenské síly tak mají nařízeno, aby se připravily na možnou konfrontaci s těmito zeměmi. Jak informuje list The New York Times [NYT], doktrína poprvé účinně přeorientovává americkou odstrašující sílu tak, aby se zaměřila na účinné kontrování rychlé jaderné expanze Číny.
„Přísně utajovaná strategie je současně indikátorem toho, jestli jsou USA dostatečně připraveny na potenciální jaderné krize a jsou schopny také na ně adekvátně reagovat,“ uvádí NYT.
Aktualizovanou americkou jadernou doktrínu nyní „zdědí“ Donald Trump, který bude inaugurován v lednu příštího roku. Ten už se v těchto otázkách projevil v případě jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem o jaderném odzbrojení. Před pěti lety prohlásil, že denuklearizaci Severní Koreje myslí Kim Čong-un „opravdu vážně“.
V říjnu tohoto roku, těsně před svým zvolením, pak v podcastu Flagrant prohlásil, že během jeho prvního mandátu byly USA, Čína a Rusko blízko dohodě o denuklearizaci.
„Byli jsme blízko k dohodě o denuklearizaci. Bylo by to dobré pro všechny zúčastněné země,“ prohlásil Trump.
Otázka je, nakolik toto tvrzení myslel nově zvolený prezident vážně. Protože denuklearizací by se nejen Čína a Rusko připravily o svůj nátlakový prostředek. Tento proces je aktuálně v přímém protikladu s dalším navyšováním jaderných kapacit.
Co s tím udělá Donald Trump
Trump teď nejspíš přijme střízlivou strategii, která je především realistická, a jež zohledňuje na tomto poli především americké zájmy. Implementuje takovou politiku, aby odvrátil jaderné hrozby ze strany Číny a Ruska.
Během jeho mandátu navíc vyprší nová smlouva Start [Strategic Arms Reduction Treaty, pozn. red.], kterou podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv a Barack Obama. Smlouva o snižování počtu jaderných zbraní se podepsala na deset let. Poté signatářské země lhůtu prodloužily do února 2026. Trump se postavil za svého prvního úřadování proti prodloužení této dohody.
Naproti tomu Vladimir Putin nyní potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, která snižuje práh pro použití jaderných zbraní. A dá se předpokládat, že na prodloužení nové smlouvy Start nebude mít rovněž zájem.
Trump bude naopak podle serveru BBC čelit v úřadu rostoucím nákladům na modernizaci jaderné triády. To je označení třísložkové jaderné výzbroje umožňující první či odvetný úder vůči protivníkovi. Náklady, které zahrnují nové konstrukce hlavic, rakety, bombardér a ponorku, překročí během příštích 30 let 1,5 bilionu dolarů [cca 36,4 bil. Kč], uvádí BBC.
Petr Duchoslav
