Donald Trump už má dost Elona Muska, píše bruselský list Politico

Podle bruselského listu Politico „se povídá“, že budoucí americký prezident Donald Trump má již dost Elona Muska. Důvodem jsou rozdílné pohledy na zavedení dovozních cel na zboží z Číny.

Musk totiž potřebuje udržet v chodu tamní výrobní závod své automobilky Tesla. Trump by mohl jeho pozici ale ohrozit zavedením dovozních cel na čínské zboží. Rozdílnosti zájmů obou mužů, kteří se spojili již v prezidentské kampani Donalda Trumpa, se věnuje článek bruselského listu Politico Tesla, Trump and the China tariff clash. A tento článek přichází s překvapivým tvrzením.

„Čína se domnívá, že má eso v rukávu. S jeho pomocí by mohla Trumpa dostat pod kontrolu: Je jím Elon Musk, jehož automobilka je na dobrých vztazích s Čínou závislá,“ uvádí Politico.

„Tesla nemůže bez Číny existovat,“ cituje následně Cornela Bana, profesora z Copenhagen Business School, který se věnuje investicím do elektromobility v Číně.

Znovuzvolením Trumpa vzrostlo riziko roztočení spirály obchodních cel s Čínou i Evropou.

„K zásadnímu sporu mezi Spojenými státy a Čínou nedojde, pokud bude Musk v Bílém domě,“ tvrdí jistě Ban.

Vlastní zájmy Elona Muska podle něj donutí balancovat mezi vztahem k milovníkovi tarifů Trumpovi a čínským oficiálním činitelům. A dále mezi zájmy jeho společností a vztahy mezi Washingtonem a Pekingem.

Co všechno má Musk v Číně

Musk vsadil na Čínu hodně a zatím se mu to vyplácí. První továrnu na výrobu automobilů Tesla v Šanghaji otevřel již v prosinci roku 2019. Ta nyní dodává na celosvětový trh polovinu své celkové produkce. Mnoho „čínských“ vozů Tesla jde právě na evropské trhy. V současné době v Číně staví další výrobní továrnu.

Tesla byla navíc první zahraniční společností, která otevřela svoji plně vlastněnou a provozovanou továrnu v Číně. To je velký rozdíl. Ostatní automobilky v Číně vyrábí formou společných podniků s místními firmami.

„Peking rád zdůrazňuje svůj mimořádný vztah s Teslou,“ uvádí Politico.

Odkazuje na vlivný celostátní čínský deník People´s Daily. Ten ve svém článku vyzdvihl výhody tohoto uspořádání a označil je jako „win-win cooperation,“ neboli oboustranně výhodnou spolupráci.

Vůz bez volantu a pedálů. Tak vidí automobilka Tesla budoucnost

Autor textu, Hua Ping, což je pravděpodobně jen pseudonym, neboť v překladu to znamená „čínský komentář,“ napsal: „Spolehlivé technologie a značka podporované obrovským čínským trhem způsobily rychlý růst prodeje automobilů Tesla.“

Čínský komentář zdůraznil, že jedna třetina produkce šanghajské továrny Tesla míří na vývoz. Tyto obchodní zájmy proto kolidují s Trumpovým plánem zatížit veškerý dovoz cly.

Musk ale není jediný, komu Trump naslouchá

Musk ale není jedinou osobou, které Trump naslouchá, připomíná Politico. Trump si do své administrativy podle listu vybírá lidi, kteří s ním jeho postoj k Číně sdílejí. Mezi ně patří Marco Rubia, budoucí ministr vnitra, nebo Mika Waltze, budoucí poradce pro národní bezpečnost. A Robert Lighthizer, Trumpův ministr financí, již v době jeho prvního prezidentského období připravil plán, jak uzákonit cla na dovozy do USA.

Elon Musk vsadil na Trumpa hodně. Vydělá, nebo prodělá?

Dále si Trump vybral na funkci ministra obchodu svého dlouholetého přítele a výkonného šéfa finanční poradenské firmy Cantor Fitzgerald, Howarda Lutnicka, který Trumpovy plány podporuje s tím, že cla podpoří americkou ekonomiku.

„To staví Trumpovo volební heslo ´America first´ do rozporu s Muskovými zájmy. V tomto momentě stojí miliardář stále ještě po jeho boku, ale už se povídá, že ho má Trump dost,“ píše Politico.

„Pokud se Musk staví na veřejnosti kladně k nominaci, kterou by asi neměl přijmout, znamená to, že se nepovažuje jen za poradce, ale za rovného prezidentovi,“ cituje list Francoise Godementa z francouzského Institutu Montaigne.

Musk nabídl řešení pro Ukrajinu a dostal za vyučenou

Podle názoru francouzského analytika spojenectví obou mužů dlouho nevydrží. Na druhou stranu podle nedávného článku publikovaného na serveru FinTag může Musk na spojení s Trumpem i vydělat. Což se týká třeba uvolnění legislativy na samořiditelná auta. A rovněž oblasti podpory elektromobility, případně vesmírného výzkumu. Je proto docela možné, že vyšší náklady na cla z Číny nebudou Muska až tolik zatěžovat.

Michal Achremenko