O odškodnění 100 tisíc korun budou lidé nucení v 70. a 80. letech k vystěhování ze země žádat do konce roku 2026. Do července 2027 pak žádají o stejnou výši odškodnění lidé s přiděleným ochranným dohledem v minulém politickém režimu.
Zákony přiznávající těmto skupinám osob utlačovaným režimem před rokem 1989 jednorázové odškodnění 100 tisíc korun schválila na středečním [27.11.] jednání vláda.
„Schválili jsme dva návrhy zákonů, které se vracejí k nezákonným praktikám komunistického režimu,“ uvedl po jednání ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
První z nich přiznává 100 tisíc korun lidem, které se snažilo vedení země v době socialismu, přesněji v 70. a 80. letech, pod nátlakem vystěhovat z tehdejšího Československa. Státní bezpečnost [StB] akci nazvala Asanace. V jejím rámci si vytipovala režimu nepohodlné osoby, které se snažila prostřednictvím nátlaku donutit k trvalému vystěhování ze země. K emigraci StB nutila například Vlastimila Třešňáka, Milana Hlavsu, Jaroslava Hutku, Svatopluka Karáska, Václava Malého, Karola Sidona, Karla Trinkewitza, Petra Cibulku, Pavla Landovského a mnohé další. V některých případech uspěla, v jiných ne. Nyní po pětatřiceti letech od roku 1989 jim vláda přiznává jednorázové odškodnění 100 tisíc korun.
Glosa: Bolševici už zas štvou Jarka Nohavicu. Zas až tolik se nezměnilo
Částku vyplatí úřady bez ohledu na to, zda daná osoba tehdy zemi opustila, či nikoliv. Podle odhadu předkladatelů zákona by se o toto odškodnění mohlo přihlásit kolem čtyř set osob.
„Na podání žádosti mají tyto oběti dva roky, do konce roku 2026,“ dodal ministr Stanjura.
Žádosti podle něj budou podávat na ministerstvo vnitra, nárok na kompenzaci mají pouze poškození, nikoliv jejich příbuzní. Částku přizná úřad vždy každé takto poškozené osobě. Přičemž žádosti se projednají ve správním řízení s nárokem na přezkoumání rozhodnutí.
Návrh zákona doporučila vláda projednat ve zrychleném řízení. Ministr Stanjura uvedl, že se počítá se schválením legislativy v obou případech do konce stávajícího volebního období.
100 tisíc Kč i pro osoby s ochranným dohledem
Druhý ze schválených zákonů upravující odškodnění pro osoby poškozené komunismem přiznává rovněž částku 100 000 korun. A to těm lidem, kteří byli v té době takzvaně pod ochranným dohledem. Stejně jako v prvně zmiňovaném případě šlo o osoby, které se otevřeně stavěly proti komunistickému vedení země, kdy například rozšiřovali zakázanou – samizdatovou literaturu.
Ochranný dohled jako nástroj tehdejšího politického zřízení země se dostal do tehdejšího právního řádu v roce 1973.
Disidenti dostanou po 34 letech průměrný důchod i sto tisíc na ruku
Přidělený ochranný dohled spočíval v tom, že se museli tito lidé ve stanovených termínech hlásit u veřejné bezpečnosti. V některých případech těmto lidem zakázala navštěvovat konkrétní místa. Stejně tak docházelo k nečekaným kontrolám ze strany bezpečnosti i přímo v místě, kde tito lidé bydleli, mnohdy i několikrát za den či noc.
Od letoška je navíc v platnosti zákon dorovnávající starobní důchody účastníkům 2. a třetího odboje do jeho aktuální průměrné výše. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] se důchody dosud takto navýšily asi čtyř stovkám lidem s prokázanou účastí v odboji.
Ponížení důchodů komunistickým kádrům
Společně s tím došlo podle něj k „potrestání“ prominentů komunistického režimu, a to tím, že se jim naopak snížila vyplácená starobní penze. Snížení penze u nich určuje počet let ve funkci nebo službě pro komunistický režim, kdy se za každý takto započatý rok snižuje zásluhová část důchodu o 300 korun.
V ní se odráží výše výdělků a odpracované roky. Dosud se tímto způsobem snížila penze asi 177 osobám, to v průměru o 1 473 korun. Přičemž nejvyšší snížení dosáhlo 7 075 korun a nejnižší 35 korun měsíčně.
„Průměrná výše důchodu u těchto osob činí 24 254 korun,“ uvedl k tomuto opatření Jurečka.
Ne všichni dotčení příjemci penzí s takovýmto postihem ale souhlasí. Ze 177 zmiňovaných osob jich osmatřicet podalo proti snížení penze námitku.
–VRN–
