Francie řeší další politickou krizi. Dohnaly ji staré dluhy

Menšinová francouzská vláda využila možnost na prosazení návrhu rozpočtu na příští rok bez souhlasu poslanců. Tím se ale jen tři měsíce od nástupu do úřadu vystaví hlasování o nedůvěře. Francie tak může vidět pád vlády do konce týdne.

Vyslovení nedůvěry francouzské vládě po oznámení způsobu prosazení rozpočtu ihned podpořily největší opoziční strany včetně krajně pravicového Národního sdružení [RN]. Podoba státního rozpočtu se stala v zemi předmětem sváru již před několika týdny. Francie se potýká s vysokým zadlužením, což s sebou nese potřebu výrazných úspor. Podle francouzských médií by se o důvěře francouzské vlády mohlo hlasovat již ve středu.

„Bitva kolem rozpočtu přináší v druhé největší ekonomice eurozóny druhou politickou krizi za posledních šest měsíců. Zároveň ukazuje nestabilitu, která v poslední době panuje v zemích napříč Evropskou unií,“ uvedla agentura Reuters.

Francouzská vláda se pokouší prosadit rozpočet, který počítá se zvýšením daní a výdajovými škrty za 60 miliard eur [cca 1,5 bil. Kč]. Návrh rozpočtu rovněž počítá s půlročním odkladem navýšení důchodů a znovunavrácení plné daně z elektřiny po ukončení takzvaného energetického štítu. Dále zvyšuje daně firmám a fyzickým osobám.

Francie řeší dluh. Vláda víc zdaní firmy a uvalí poplatek na bohaté

Francouzský premiér Michel Barnier ale nemá v dolní komoře parlamentu stabilní většinu. O podobě rozpočtu proto vyjednával s RN Marine Le Penové. To podporu návrhu podmínilo několika požadavky. Strana Le Penové již dříve požadovala, aby vláda rozpočtový návrh zásadně upravila a mimo jiné zachovala zvýšení všech důchodů o inflaci. Premiér Barnier však učinil jen některé ústupky. Například na poslední chvíli odvolal plánované snížení státních příspěvků na léky.

Ústavní zvyklosti ve Francii

Vlády ve Francii mají v ústavě [článku 49-3, pozn. red.] zakotvenou možnost prosazovat návrhy bez hlasování parlamentu. Poslanci ale mohou takovýto postup napadnout tím, že do 24 hodin vyvolají hlasování o důvěře. Pokud Národní shromáždění vysloví vládě nedůvěru, odmítne tím zároveň i daný legislativní návrh. Premiér Barnier na plénu Národního shromáždění již oznámil, že hodlá obejít hlasování o rozpočtu na příští rok.

„Tento návrh státního rozpočtu na příští rok není nahodilý. Je to důležitá odpověď na očekávání a požadavky Francouzů,“ řekl premiér o rozpočtu, kterým se snaží zpomalit růst vysokého státního dluhu.

Největší dlužníci v EU vůči HDP za 2. čtvrtletí 2025:

• Řecko: 163,6 %,
• Itálie: 137 %,
• Francie: 112,2 %,
• Belgie: 108 %,
• Španělsko: 105,3 %,
• Portugalsko: 100,6 %.

„Teď je na vás, poslancích… abyste rozhodli, jestli bude naše země přijímat zodpovědné a nutné finanční kroky, které jsou užitečné pro naše spoluobčany. Nebo zda se vydáme do neznáma,“ citoval Barniera deník Le Monde.

Ihned po tomto oznámení avizovala návrh na vyslovení nedůvěry krajně levicová strana Nepodrobená Francie [LFI] a RN oznámilo, že takovýto postup podpoří. RN a skupina levicových opozičních stran mají v dolní komoře parlamentu dostatek hlasů na odvolání vlády. Podle médií ale není stále jasné, kolik poslanců bude pro pád vlády hlasovat. Zvlášť, když návrh podpořili například i lídři zelených a komunistů. V případě vyslovení nedůvěry by vláda zůstala ve funkci bez důvěry do jmenování nového kabinetu.

„Před námi je obrovská odpovědnost za rozpočet země,“ řekl rozhlasové stanici RMC francouzský ministr financí Antoine Armand.

„Existuje i druhá cesta, která vede zemi do neznáma, ke snížení ratingu a k rozvratu země i veřejných financí,“ dodal.

Francie „dohnala“ Řecko v nákladech na státní dluh

Francie se dlouhodobě potýká s vysokým dluhem, který již několik přesahuje sto procent hrubého domácího produktu. Podle zpravodajského serveru CNBC se náklady francouzské vlády na půjčky avšak nyní poprvé dostaly na úroveň zadluženého Řecka. Což zahrnuli do svých úvah i investoři na finančních trzích, kteří se rychle zbavují francouzských aktiv. Odliv kapitálu se týká jak francouzských státních dluhopisů, tak akciového trhu.

Vývoj francouzského akciového indexu FRA 40

[Zdroj: xStation]

Rozdíl ve výnosech desetiletých dluhopisů francouzské vlády a srovnatelných řeckých dluhopisů se snížil na nulu. V případě francouzských dluhopisů činil 3,0010 procenta, u řeckých pak 3,030 procenta. Spread mezi francouzským a německým dluhem, jenž je jakýmsi evropským benchmarkem, pak dosáhl 84,1 bazických bodů [0,841 %]. Jedná se o nový rekord od krize v eurozóně. To poškozuje francouzské veřejné finance a refinancování dluhu by bylo výrazně náročnější.

„S rozpočtovým schodkem ve výši 6,1 HDP v roce 2024 a 5% cílem pro rok 2025 zůstává Francie jednou z nejvíce deficitních zemí v eurozóně. Stát je nabubřelý, veřejné výdaje tvoří 57 procent HDP. Téměř polovina jde na sociální výdaje,“ uvedl pro FinTag hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.

Státy EU bojují s obrovskými dluhy, důsledky mohou být fatální

Doplnil, že i když škrty ve výdajích navržené Michelem Barnierem ukazují na správný směr, v praxi se mohou ukázat jako velmi nedostatečné.

„Například výdaje na důchody, největší položka státního rozpočtu, přinášejí prospěch věkové skupině, která je již nyní nejbohatší v populaci – celosvětově ojedinělý případ, s výjimkou Japonska,“ vysvětluje.

Analytici se shodují, že efektivnější by bylo zastropování nejvyšších důchodů a zvýšení těch nejnižších. Uvádí, že v nadcházejících týdnech je v sázce ekonomická stabilita a finanční důvěryhodnost Francie.

–DNA/ČTK–