Macron hledá nového premiéra. Ve Francii znovu padla vláda

Dolní komora francouzského parlamentu včera [4.12.] po týdnech sporů o státní rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera. Na tahu je francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ten nyní musí najít nového premiéra. Michel Barnier vydržel ve funkci tři měsíce. Francie takovýto konec vlády zažívá poprvé od roku 1962. Po Německu, které se připravuje na předčasné volby, se tak jedná o další pád vlády v jedné z největších unijních zemí. Vláda Michela Barniera přitom sama vzešla z předčasných voleb, které se Macron loni v létě rozhodl vyhlásit poté, kdy vládní politické uskupení propadlo v červnových volbách do Evropského parlamentu.

„S tímto usnesením o nedůvěře bude všechno závažnější a složitější,“ varoval těsně před hlasováním o důvěře v jeho vládu končící premiér Barnier.

Francie řeší další politickou krizi. Dohnaly ji staré dluhy

Ve svém proslovu hájil své rozpočtové plány. Uvedl, že jeho návrh rozpočtu na příští rok neobsahoval téměř nic jiného než bolestivá opatření, ovšem takovýto postup si podle něj žádá stav státních financí.

„Tato skutečnost nezmizí mávnutím kouzelného proutku v podobě usnesení o nedůvěře,“ řekl končící premiér.

Skutečností je, že francouzským problémem nadále zůstává podoba státního rozpočtu na příští rok. Francie totiž patří k nejzadluženějším zemím EU a Barnier ve snaze zkrotit růst státního dluhu navrhoval výdajové škrty a navyšování daní.

Lidé se změní, ale rozvrat veřejných financí zůstává

Jeho vláda úřadující od září ale neměla v Národním shromáždění stabilní většinu a jednala o finální podobě návrhu s RN. Na všechny požadavky strany Le Penové však nepřistoupila a nakonec se rozhodla návrh sociální části rozpočtu přijmout bez souhlasu poslanců, čímž vyvolala hlasování o důvěře.

Francouzští poslanci tak svým včerejším rozhodnutím odmítli návrh státního rozpočtu a spolu s tím vyslovili nedůvěru vládě. Premiér Barnier nyní musí podat demisi. Barnierovo působení, premiérem se stal letos v září, je nejkratší od začátku páté francouzské republiky v roce 1958. Je pravděpodobné, že Barnier bude úřadovat nějakou dobu v demisi, než prezident jmenuje nového premiéra, píší francouzská média.

Francie řeší dluh. Vláda víc zdaní firmy a uvalí poplatek na bohaté

Nový premiér podle nich ovšem bude při prosazování návrhů v parlamentu čelit stejným problémům jako Barnier. Dolní komora je rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Nové parlamentní volby se mohou konat nejdříve v létě příštího roku, tedy nejméně rok po loňských předčasných volbách vyhlášených Macronem.

Francii podle deníku Le Monde teoreticky hrozí ochromení státu podobné americkému „shutdownu“, když zákonodárci do konce roku nezakročí. To značí, že vládě neschválí krátkodobé financování, než se schválí nový státní rozpočet. Předejít tomuto scénáři mohou mimo jiné krizovým návrhem. A to takovým, který by do nového roku prodloužil platnost letošních daňových a výdajových pravidel.

Macron opět čelí spekulacím o svém odstoupení

Prezident Macron, který se včera vrátil do Paříže z návštěvy Saúdské Arábie, se prozatím k vývoji veřejně nevyjádřil. Podle francouzských médií se vysloví dnes večer v mimořádném projevu. Podle agentury Reuters už ale má seznam potenciálních Barnierových nástupců. Nového premiéra tak údajně jmenuje rychle.

Podle části levicové opozice by bylo řešením patové situace odstoupení prezidenta Jeho mandát končí až v polovině roku 2027.

„Nepožaduji demisi Emmanuela Macrona, ale je to hlavní viník aktuální situace,“ uvedla včera [4.12.] šéfka nejsilnější opoziční strany RN Marine Le Penová.

Analýza: Volby ve Francii jsou důležitější víc, než si myslíte

Tlak na demisi prezidenta republiky podle jejích slov dál sílí. Rovněž uvedla, že chce s příští vládou jednat o novém rozpočtovém plánu. Někteří opoziční lídři tvrdí, že pád vlády veřejné finance neohrozí. A vyjadřují názor, že vládní tábor prezentuje jejich vyslovení nedůvěry vládě příliš dramaticky.

–ČTK/RED–

—

Aktualizace: Pád vlády francouzského premiéra Michela Barniera kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok zaznamenávají už i ratingové agentury. Moody’s dnes zpochybnila udržení známky Aa2. Podle ní deficit státního rozpočtu Francie v letošním roce dosáhne 6,3 procenta hrubého domácího produktu. V příštím roce by se měl snížit na 5,3 procenta a v roce následujícím na 4,7 procenta. To je ale stále výrazně nad 3% stropem, jak vyžadují pravidla EU. Výhled ratingu Francie na negativní nedávno už snížila agentura Fitch. Agentura S&P nechala v listopadu rating Francie na stupni AA- se stabilním výhledem.

—

Aktualizace 13.12. 2024: Novým francouzským premiérem bude centrista a někdejší ministr financí François Bayrou. S odvoláním na prohlášení Elysejského paláce o tom informovala agentura AFP.