Aktuální průzkum Partners Banky ukázal, že 83 procent Čechů dědictví nijak nezohledňuje ve svém finančním plánování. A to přesto, že šest z deseti lidí ví, že dědictví by pozitivně ovlivnilo jejich finanční zabezpečení.
Ukazuje to na jediné. Na nevyjasněné vztahy o dědictví rodinného majetku v českých rodinách. Téměř polovina české generace Z [skupina lidí narozených od poloviny 90. let 20. století do roku 2010, pozn. red.] ví, že v budoucnu bude po svých příbuzných dědit či si již dědickým řízením prošla. Nejčastější formou dědictví je podle průzkumu nemovitost. Ostatně v pozůstalostech se nemovitosti objevují až v 70 procentech.
„Dědictví je pro mnohé ožehavé téma. Neboť na jedné straně může dědictví třeba zajistit spokojený život a vyřešit bydlení, ale i se může stát původcem sporů a mnohé rodiny dokonce rozdělit. Zvlášť tam, kde převládnou sobecké zájmy a neotevřené jednání,“ říká ředitel Partners Banky Marek Ditz.
Bohatá dědička se ptá Rakušanů, jak naložit s 25 miliony eur
Co se týče nejčastějšího dědictví, tedy nemovitostí, říká, že předávání majetku z generace na generaci, a obzvlášť předávání nemovitostí k bydlení, je staré jako lidstvo samo. Doplňuje, že mladým lidem mnohdy nemovitost po prarodičích či od rodičů může výrazně pomoci. To ale jen v tom případě, pokud nemovitost skutečně zdědí.
„Variant vypořádání dědictví je podle něj nespočet. Vždy ale stojí o tom, o penězích a majetku, v rodinách otevřeně mluvit. A to proto, že uzavřené dohody o rodinném majetku jsou důležité pro zodpovědné finanční plánování,“ vysvětluje dále Ditz.
„Tyto věci je prostě třeba v rodinách řešit otevřeně. Mladí na to nyní často ve svém plánování zapomínají či se tomu z etických důvodů cíleně vyhýbají. To samé často platí i pro jejich rodiče a prarodiče. Tam bývají ale motivace často, jak ukazuje praxe, už o poznání méně etické,“ dodává.
Co zjistil průzkum
Podle průzkumu každý třetí Čech očekává, že v budoucnu nabyde majetku formou dědictví. Každý šestý Čech pak již v minulosti dědil. Ve věkové kategorii 18 až 26 let předpokládá až 40 procent respondentů, že dědit bude. Další necelá třetina si tím ale už jistá není. Necelá čtvrtina mladých má za to, že v budoucnu nic nezdědí. Že dědictví bude mít pozitivní vliv na jejich finanční situaci a potažmo i zabezpečení, předpokládá šest z deseti dědiců.
Průzkum rovněž ukázal, že více než pětina potenciálních dědiců očekává, že zdědí finance na bankovních účtech. Další desetina předpokládá peníze v hotovosti. Dominantní formou dědictví ale zůstávají nemovitosti, které připadají na více než dvě třetiny dědiců.
„Způsob, jakým různé generace tyto zděděné nemovitosti využijí, se však liší,“ upozorňuje Marek Ditz.
Češi do 26 let nejčastěji, ve 38 procentech případů, využijí zděděnou nemovitost k vlastnímu bydlení. Pronajme ji čtvrtina dědiců. Pouze osm procent dědiců nemovitost prodá. Naproti tomu ve věkové kategorii 54 až 65 let by až dvě pětiny dotazovaných zvolily prodej zděděné nemovitosti.
„Rozdílné využití zděděné nemovitosti do velké míry odráží aktuální stav trhu a je zcela logické. Zatímco pro mladé by zděděná nemovitost mnohdy představovala řešení jejich ztížené cesty k vlastnímu bydlení, generace jejich rodičů by nemovitost častěji prodala, neboť již má vlastní bydlení zajištěné,“ vysvětluje Ditz.
Doplňuje, že k prodeji nemovitosti by se častěji uchýlili respondenti z menších obcí. Naopak obyvatelé z větších měst, kde je bydlení méně dostupné, by častěji nemovitost užili k vlastnímu bydlení. Z pohledu plánování je tedy pro mladé klíčová například otázka financování rekonstrukce.
Jaké dědictví si lidé přejí?
Podle Marka Ditze nakládání s dědictvím v Česku stále ovlivňují doby, kdy „bohatství“ se chápalo jako něco „špatného“. A pak i doby po roce 1989, kdy se „bohatství“ vnímalo jako něco prvořadého. Tomu podle něj odpovídá další zjištění průzkumu. Jde o otázku, co by lidé v Česku vlastně chtěli dědit.
- Pro Čechy s čistým měsíčním příjmem do čtyřiceti tisíc korun jsou peníze na bankovním účtu primárním zdrojem finanční jistoty. To si myslí více než 40 % z nich.
- Necelá třetina uvádí, že zdrojem jistoty jsou nemovitosti. V příjmové kategorii 40 až 50 tisíc korun tvoří téměř polovinu.
S rostoucím příjmem se zvyšuje i podíl těch, kteří považují nemovitosti za hlavní zdroj svého finančního bezpečného přístavu. S vyšším příjmem roste význam a očekávání od finančních aktiv, jako jsou cenné papíry nebo dluhopisy. Zatímco mezi respondenty s příjmem mezi 20 a 30 tisíci korunami je za svou finanční rezervu považuje jen 5 procent lidí, u skupiny s příjmem nad 50 tisíc korun se tento podíl více než zdvojnásobí.
–RED–