Evropská centrální banka [ECB] včera [12.12.] snížila základní úrokové sazby. Cílí zejména na podporu ne zrovna pozitivního vývoje evropského hrubého domácího produktu [HDP]. U něj zároveň ale ponížila odhad předpokládaného růstu.
ECB o tom informuje v tiskové zprávě. Depozitní sazbu zredukovala o dalšího čtvrt procentního bodu na 3,00 procenta. Hlavní úroková sazba, tedy sazba na hlavní refinanční operace, klesla rovněž o čtvrt procentního bodu na 3,15 procenta. Jedná se o sazbu, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. ECB dále uvedla, že počítá s dalším snižováním sazeb. Inflaci chce mít ECB na dvou procentech.
„Proces dezinflace je na dobré cestě. V roce 2025 budeme na úrovni dvou procent,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Inflace v zemích eurozóny v listopadu ale stoupla. Podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat vzrostla na 2,3 procenta ze dvou procent v říjnu. Lagardeová i tak uvedla, že se na jednání Rady guvernérů ECB rozhořela diskuze o radikálnějším snížení sazeb. To o půl procentního bodu, konsenzus však byl jen pro čtvrt procentního bodu.
Letos banka očekává celkovou inflaci v průměru 2,4 procenta, příští rok na úrovni 1,9 procenta a v roce 2026 na 2,1 procenta. Odhady jádrové inflace už jsou ale o něco vyšší. Letošní průměr ECB tipuje na 2,9 procenta, příští rok ve výši 2,3 procenta a v roce 2026 až 2027 na úrovni 1,9 procenta.
„Co se týče budoucího vývoje, ECB také vypustila větu o udržování politiky dostatečně restriktivní, avšak ponechala formulaci o závislosti na datech. […] Celkové vyznění je tedy z našeho pohledu mírně holubičí, to hlavně s ohledem na protiinflační bilanci rizik,“ okomentoval aktuální rozhodnutí ECB Jaromír Gec, analytik Komerční banky.
ECB upravila výhled pro ekonomiky
ECB nově rovněž počítá se slabším hospodářským růstem než ve svém zářijovém výhledu. V letošním roce čeká růst o 0,7 procenta, příští rok ve výši 1,1 procenta a na rok následující tipuje růst o 1,4 procenta. Na rok 2027 už ECB znovu očekává zhoršení. A předpokládá, že HDP vykáže růst o 1,3 procenta. I jí očekávaný růst ale má své podmínky.
„Předpokládané oživení spočívá především na rostoucích reálných příjmech domácností, které umožní větší spotřebu. Důležité jsou i firmy a nastartování jejich investic,“ uvádí ECB ve své tiskové zprávě.
Nominální průměrná mzda ve 3. čtvrtletí stoupla na 45 412 korun
„Snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou nepřekvapilo. Trh je už zacenil před zasedáním ECB,“ uvedl pro FinTag analytik XTB Tomáš Cverna.
Podle něj je přirozené, že se ECB více zaměřuje na podporu ekonomiky než zvládání inflace. Zatímco inflace i přes stále přítomná rizika ustupuje, evropská ekonomika se dál propadá. Problém je v Německu i dalších státech. A například Německo čekají předčasné volby. Ve Francii před několika dny opět padla vláda prezidenta Emmanuela Macrona. Důvodem byl rozvrat veřejných financí.
Německý statistický úřad revidoval výkon HDP za třetí čtvrtletí
Tomáš Cverna očekává další snižování sazeb. I když rovněž zmiňuje proinflační tlaky. Sem patří zejména růst mezd. A možné je, že do inflace promluví obchodní politika nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zejména nová cla, která chce zavést na dovoz zboží do USA, jenž by nejspíš nezůstaly bez odpovědi. Což by opět mohlo vyhnat spotřebitelské ceny vzhůru.
Evropská centrální banka ubírá z programu PEPP
V letošním roce snížila ECB základní sazby již počtvrté. Zároveň omezuje svůj nouzový pandemický program nákupu aktiv známý pod anglickou zkratkou PEPP [Pandemic Emergency Purchase Programme]. Ten spustila v roce 2020.
Tento program umožňuje ECB nakupovat na finančních trzích různé druhy aktiv. Tím se jejich ceny zvyšují a zároveň klesají tržní úrokové sazby. To vše podporuje ekonomiku, neboť si lidé, podniky i vlády mohou půjčovat peníze levněji. Také dlužníkům se usnadňuje splácení dluhů. Na druhé straně má i své náklady, které nesou unijní státy. Skutečnost ale je, že portfolio PEPP klesá o 7,5 miliardy eur [cca 118 mld. Kč] měsíčně. Banka totiž omezuje reinvestice do cenných papírů, převážně dluhopisů jednotlivých států.
EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy
Co se týče reakce eura na včerejší rozhodnutí Evropské centrální banky, k žádnému dramatickému výkyvu nedošlo. Naopak pokračoval současný trend, kdy americký dolar v páru s eurem posiloval. Ostatně k tomu zřejmě přispělo právě holubičí vyznění zasedání ECB, které se podle Gece projevilo na poklesu eurových tržních úrokových sazeb s kratší splatností.
–DNA–
