Nový eurokomisař pro obranu a vesmírný výzkum Andrius Kubilius chce, aby rozpočet EU v příštích sedmi letech na obranu a vesmírný výzkum počítal s částkou 100 miliard eur [cca 2,5 bil. Kč]. To je podstatně víc než dosud.
Bývalý dvojnásobný litevský premiér zároveň tvrdí, že Evropa musí podporovat Ukrajinu, aby zvítězila nad Ruskem. Uvádí to bruselský server Politico. Podle něj návrh eurokomisaře představuje revoluci ve vynakládání peněz z unijního rozpočtu. Na obranu a vesmírný výzkum jde totiž z unijního rozpočtu v přepočtu zhruba 250 miliard korun.
„Musíme Ukrajinu podporovat, aby zvítězila,“ říká Kubilius a upřesňuje: „Pokud Ukrajině nepomůžeme, může Rusko začít ohrožovat země Evropské unie.“
V článku Bracing for a Russian attack: EU defense chief wants €100B for weapons Kubilius také tvrdí, že autoritativní země se spojují. A tak se i Evropa musí spojit. Varuje také před ruskými hybridními útoky.
„Proti konvenčnímu nebezpečí jsme lépe připraveni než na ochranu myslí našich lidí,“ vyjasňuje, že má rovněž za úkol čelit hybridním hrozbám.
Podle listu Politico debaty o rozpočtu EU a jeho obranných prioritách souvisejí hlavně s ruskou invazí na Ukrajinu. Kubiliusova funkce eurokomisaře je ostatně nově zřízená. K jejím hlavním náplním patří vojenská podpora Ukrajiny.
Kubilius v této souvislosti tvrdí, že nepřítelem EU je ruský prezident Vladimir Putin, nikoliv Donald Trump. A zdůrazňuje, že doufá, že nová americká administrativa si uvědomí, že je Západ vystavený útokům „osy autoritářských zemí“. K nim řadí Rusko, Írán, Severní Koreu a částečně Čínu.
Peníze, peníze a zase peníze chce eurokomisař
Eurokomisař Kubilius má za úkol sjednotit dosud rozdrobený obranný průmysl členských zemí. Zároveň sladí politiku EU vůči Severoatlantické alianci [NATO] a Spojeným státům, jak slibuje.
Zlepšení unijního obranného průmyslu po desetiletích spánku od skončení studené války si ale vyžádá značné množství peněz. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom vyjevila, že výdaje na obranu v příštích deseti letech stoupnou až na 500 miliard eur [12,5 bil. Kč].
„Získat takovou sumu jistě nebude snadné, ale bez těchto peněz jsou plány na naši obranu jen teoretické,“ varuje eurokomisař Kubilius.
A kde vezme takový objem peněz? I na to má odpověď. Unie prostřednictvím Evropské investiční banky vydá další unijní dluhopisy. Zároveň chce, aby ve výdajích přidaly také jednotlivé unijní státy. Těm, které si kvůli dluhům nemohou vyšší výdaje dovolit, EU podle něj může ulevit v oblasti dodržování bezpečnostní kázně.
EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy
Nyní unie limituje členské země, aby držely svůj rozpočtový deficit na maximálně třech procentech hrubého domácího produktu [HDP] a zadlužení na maximálně 60 procentech HDP. To mnohé země zdaleka nesplňují a starosti si s tím nedělají. Země jako Řecko, Polsko a Itálie teď navíc požadují, aby výdaje na obranu byly z výpočtu deficitu vyjmuty, aby země neporušovaly fiskální pravidla.
„Není na mě o tom rozhodovat, ale pokud by se mě někdo zeptal na názor, pak bych řekl, že je nutné to udělat,“ uvedl eurokomisař a dodal: „Pokud čelíte krizi, musíte být pružnější v rozhodování o speciálních výdajích.“
Doplnil, že v této věci již jednal s komisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem. A ten prý chápe, že „obrana je opravdu prioritní.“
Sjednocení zbrojního průmyslu v EU?
Podstatná část Kubiliusovy funkce spočívá v posílení dosud rozdrobeného obranného průmyslu a jeho lepší koordinace. Nová iniciativa EU, program evropského obranného průmyslu dotovaný částkou 1,5 miliardy eur [cca 37,5 mld. Kč], to podle něj vyřeší. Avšak členské země se dohadují o tom, jak platit dodávky z nečlenských zemí.
Některé státy, vedené Francií, chtějí, aby se z fondu platily jen dodávky z evropských zemí. Naopak Polsko, Nizozemsko a Německo jsou neevropským dodávkám otevřeny.
Rusko ztrácí ve vývozu zbraní. Dominují USA, ale úspěšná je i Francie
„Musíme zdokonalit náš vlastní průmysl, to není akt ochranářství,“ říká Kubilius, který ale i přiznává, že se mnoho klíčových zbraňových systémů nevyrábí v unijních zemích.
„Určitě budeme muset nakupovat ve Spojených státech a od ostatních zemí. Když říkáme, že kupujeme ´evropské´ neznamená to, že bychom některé zbraně, které nevyrábíme, nemohli nakupovat jinde,“ vyjasnil.
Striktní unijní politika vůči Rusku také znamená umocnění významu NATO. I když mají obě instituce sídlo v Bruselu, není jejich kontakt stoprocentní. NATO sleduje vojenské cíle, zatímco EU se zaměřuje na obchod a regulace. Kubilius se nyní snaží tyto vztahy prohloubit, píše Politico.
EU by proto měla podle něj věnovat pozornost zprávě NATO o jeho strategických plánech. NATO chce vybudovat 49 nových brigád a potřebuje 1 500 tanků a tisíc děl. To by mělo unii sloužit jako návod pro stanovení výdajových priorit. To vše je součástí příprav na válku, uzavírá Politico.
Michal Achremenko
Nač ta péče? EU má přece svoji zelenou vizi, která spolyká všechny peníze a vyšeří všechny problémy planety, ne? Proč si tedy dělat starosti se stavem obranného průmyslu a zajímat se o Doníka a Rusko, ne?
Oni v Bruselu moc dobře vědí, že Rusko porazit nelze a že Ukrajina již v podstatě prohrála.Je to už jen prodlužování agonie Ukrajiny a utrpení Ukrajinců, jichž zbytečně zařve akorát mnohem víc. Takže o co Bruselským pánům vlastně jde. V prvé řadě půjde o byznys pro zbrojní a investiční nadnárodní korporace. Válka je obrovský kšeft. A za druhé půjde o rozkrádání prostředků evropských daňových poplatníků. Ve světě mimo kolektivní západ se už otevřeně v médiích píše, že Ukrajina slouží vládnoucím liberálním elitám, jako obří pračka peněz, ukradených ze státních rozpočtů zemí EU. A praní ukradených peněz daňových poplatníků na Ukrajině je nezjistitelné, stopa těch peněz tam navždy zmizí, tudíž zlodějům v budoucnu nehrozí žádné skandály ani vyšetřování, natož trestní stíhání. Jinak na Ukrajinu a Ukajince ser. pes. Pamatujte, v politice nikdy nejde o žádné hodnoty nebo nějaké ideály, to je jenom falešné klišé, ale vždy jde především o prachy do vlastních či stranických kapes.
Bylo to jasné od počátku, že se jedná o geopolitické soupeření a Ukrajina se do toho neumětelsky nechala vtáhnout. Ale na její obranu, pokud mají v genech to co mají, pak jim podobní byli ve vládě a výsledek je takový, jaký dnes vidíme. A například obyvatelsvo EU je zelené až na půdu, tak si sobě podobné zvolilo, aby jim tvořili politiku. Výsledkem je, že jedeme hospodářsky do kopru. Nakonec si jako holé zadnice společně s Ruskem a Ukrajinou budeme moci podat ruce. Jen některé z vyjmenovaných zadnic budou holejší, než ty druhé. Ty méně holé v tom holém spolku si budou nárokovat určování, jakým směrem má spolek holých zadnic kráčet. Jenže ošacené zadnice z okolního světa ovládnou tento hospodářský prostor a holé zadnice budou na ty ošacené zadnice dělat, aby ty ošacené byly ještě lépe a bohatěji ošacené. A kdyby se to těm holým zadnicím nelíbilo, tak ty ošacené je do těch holých nakopou a tímto se ty holé uklidní.
Tak to v hospodářském prostoru chodí. Kdo má, bude mu přidáno a kdo nemá………… ten se musí spokojit s fíkovým listem.
Za dva a půl roku se na zkorumpovanou Ukrajinu poslalo 450 mld dolarů a nikde to na UA není vidět, většina rozkradena. Ale šílený Zelenskyj s neonacistic.. oligarchy mají miliardové majetky nejen v USA u Saudů atd. Pro UA ani cent ani náboj a ihned odstranit nebezpečného kyjevského somráka v teplácích
Mimo jiné nás straší, že musíme podporovat Ukrajinu proto, že bojuje za nás a aby ČR nebo EU Rusko nenapadlo a tedy zvýšit výdaje více jak 2 % z HDP. Nějak mi to nejde do hromady, když se ve sdělovacích prostředcích uvádí, že Rusové bojují lopatkami, vybírají čipy z praček a povolávají na pomoc korejské vojáky, nejsou schopni si ubránit ani vlastní území u Kursku a taková zoufalá armáda má být pro NATO hrozbou ? Tady nějak ty informace nesouhlasí.