Nižší důchodový věk pro uznané náročné profese, osvobození od důchodového pojištění pro pracující penzisty, valorizace důchodů, ale i růst věku odchodu do penze či nižší nové důchody. To jsou některé ze změn platné od roku 2025.
Legislativní úpravy spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] s platností od ledna 2025 se dotýkají převážně důchodového systému, chráněného trhu práce osob se zdravotním postižením [OZP], ale i růstu minimální mzdy a nemocenských dávek. FinTag přináší stručný přehled těch nejzásadnějších změn.
Pracující penzisté už neplatí důchodové pojištění
K práci i přes důchodový věk má od ledna příštího roku přimět více důchodců opatření MPSV. Podle něj nebudou pracující důchodci platit pojistné na důchodové pojištění. To pro ně činí 6,5 procenta hrubé mzdy.
„O tuto částku se jim zvýší čistá mzda. Zároveň se zruší zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním,“ ale i upozorňuje na druhou stránku opatření resort práce a sociálních věcí.
Od příštího roku se sníží až o pět let důchodový věk pro takzvané náročné profese ve 4. kategorii prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Jde o skupinu povolání, v nichž dochází k ohrožení zdraví i přes použití ochranných pomůcek. V této skupině je zhruba 12 tisíc lidí. Například horníci, svářeči manganu, některá obsluha v těžkém průmyslu a jiní. Tato skupina osob bude odcházet do státní penze až o pět let dříve bez ponížení dávky.
Od ledna 2025 se současně prodlouží lhůta pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod po jeho předchozím zániku. To ze současných dvou nově na pět let.
Stejně tak začne platit úprava, podle níž se začne zvedat věk pro odchod do důchodu o jeden kalendářní měsíc ročně pro osoby narozené po roce 1965. Nanejvýš do dosažení hranice 67 let. Horní hranici dle MPSV dosáhnou prvně lidé narození v roce 1989 a později.
„Důchodová reforma přináší i opatření, která jsou sice účinná od 1. ledna 2025. Ale fakticky se dotknou až důchodů přiznávaných v roce 2026 a později,“ uvádí ke změně MPSV.
Sníží se nově přiznávané důchody
Stejně tak dojde ke zpomalování růstu nově přiznávaných důchodů. A stejně tak zástupci úřadu upozorňují, že prvně se parametry pro výpočet státní penze dotknou důchodů vypočítávaných v roce 2026.
„Do 1. redukční hranice se bude započítávat 99 % průměrného měsíčního výdělku namísto dosavadních 100 %. A za každý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod bude náležet 1,495 % výpočtového základu namísto dosavadních 1,5 %,“ nastiňuje snížení státních důchodů MPSV.
K účinnosti této důchodové úpravy dojde od ledna 2025. Legislativu tento týden bez výhrad podepsal prezident republiky.
Příští rok stoupnou penze i výchovné. To se zvýší o tři koruny
Od ledna příštího roku se jako každý rok navýší důchody o inflaci. Průměrně to bude o zhruba o 358 korun měsíčně.
„V lednu budou důchody valorizovány ve struktuře 260 Kč základní výměry a 0,6 % procentní výměry. V průměru tedy přibližně o 358 Kč,“ vypočítává MPSV.
Upozorňuje i na zvýšení od loňska vypláceného výchovného. To je dávky 500 korun k důchodu za každé jedno vychované dítě. Výchovné se v lednu zvalorizuje o 3 koruny.
Růst minimální mzdy a limitu pro dohodáře
S 1. lednem 2025 dojde ke zvýšení minimální mzdy o 1 900 korun na 20 800 korun. Nyní činí měsíční minimální mzda, která pokryje minimální platby na zdravotní a sociální pojištění, 18 900 korun. Prvně se růst minimální mzdy navýšil podle automatického valorizačního mechanismu s ohledem na vývoj v národním hospodářství. A prvně tak letos v závěru roku nedochází k vyjednáváním o růstu minimální mzdy mezi zaměstnavateli, zaměstnaneckými odbory a vládou.
I když se nakonec upustilo od letos diskutovaného návrhu na zavedení změn u lidí pracujících na dohody tak, aby se tyto dohody u zaměstnavatelů sčítaly a odváděly z nich firmy i pracovníci pojistné, k jedné změně od nového roku u dohodářů přeci jen dojde.
„Výše rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce od 1. 1. 2025 činí 11 500 Kč,“ informuje ministerstvo.
Zdanění dohodářů: Ministr Jurečka sám zrušil, co pracně prosazoval
Novela o nemocenském pojištění od příštího roku narovnává podmínky čerpání dávek z tohoto pojištění pro nemocensky pojištěné živnostníky a dohodáře. Nově bude moci i tato skupina pojištěnců čerpat ošetřovné. Dosud na něj i tímto pojištěním krytí živnostníci a dohodáři neměli nárok.
Zároveň se zdigitalizují veškeré dávky vyplácené z nemocenského pojištění. Mezi ně patří ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Výplata nemocenské dávky při pracovní neschopnosti se vyřizuje elektronicky od roku 2020. Stejným způsobem se příští rok odbaví zbývající nemocenské dávky.
Nově registrovaným zaměstnavatelům pak určí sociální správa pracoviště, které pro něj bude spravovat agendu nemocenského pojištění. Tento krok vysvětlují zástupci MPSV následovně: „U nově vzniklých zaměstnavatelů se stanoví místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení k provádění nemocenského pojištění, kdy bude místně příslušnou územní správu určovat ČSSZ s přihlédnutím k provozním možnostem územních správ.“
Nelegální práce v Česku
V reakci na rychlý nárůst nelegální práce a takzvaného zastřeného zprostředkování pronájmu pracovní síly v posledních letech dojde od ledna příštího roku ke změnám v kontrolách na pracovišti ze strany inspekce práce. Její pracovníci nově pořídí zvukové a obrazové záznamy.
Příchod Ukrajinců vrhl tuzemský pracovní trh o několik let zpět
Mezi tresty pro firmy, pracovní agentury či živnostníky s nelegálními pracovníky nově přibyde možnosti umístit na úřední desce Státního úřadu inspekce práce rozhodnutí o přestupku nelegálního pronájmu práce a jiné nelegální činnosti na trhu práce.
Změny 2025: Sociální dávky pro OZP spadnou pod ČSSZ
Příští rok, nikoli od ledna 2025, dojde k převodu veškerých pojistných i nepojistných sociálních dávek pro osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] a jí podřízený orgán Institut posuzování zdravotního stavu [IPZS].
Změny zasahují i do chráněného trhu práce, tedy zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nově úřad stanovuje strop maximální částky pro zvýšení příspěvku na další náklady zaměstnávání OZP. Tento limit pro zvýšení příspěvku je vztažen k částce mzdového příspěvku za všechny zaměstnance daného zaměstnavatele.
„Konkrétně půjde o 0,8násobek čtvrtletní částky náležejícího mzdového příspěvku a zároveň je zaveden strop na mzdové náklady provozních asistentů,“ uvádí zástupci MPSV.
Příští rok už Vánoce nezasáhnou výplaty důchodů. Termíny se zužují
Příspěvek na mzdové náklady asistenta bude nejvýš 1,5násobek průměrné mzdy v hospodářství. Firmy, které neplní zákonem stanovený podíl zaměstnávání OZP, nově zaplatí příspěvek státu odstupňovaně v závislosti na plnění této povinnosti. Nyní platí jednotně 2,5násobek průměrné mzdy.
Nově půjde o následovné podíly:
- 1násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň ze 3 % přímým zaměstnáváním,
- 2násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň z 1 % přímým zaměstnáváním,
- 3,5násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl méně než z 1 % přímým zaměstnáváním.
Tato opatření na podporu chráněného trhu práce nabydou účinnosti 1. ledna 2025. Od prvního čtvrtletí příštího roku vzroste maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání OZP o 1 600 Kč na 17 300 Kč. Od 1. kalendářního čtvrtletí roku 2026 se navrhuje zvýšit maximální částku příspěvku o 1 300 Kč na částku 18 600 Kč, dodává MPSV.
–VRN–