Agentura Moody’s snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na A3. Stejně tak přikročila ke snížení ratingu Francie. Ta nyní drží známku na Aa3. V obou případech je důvodem veřejný dluh a politická nestabilita.
Rozhodnutí odráží rozsáhlé institucionální problémy země v prostředí politického napětí, uvádí agentura ve svém prohlášení k úpravě platné pro Slovensko. Výhled ratingu změnila z negativního na stabilní, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit.
Poměr slovenského veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu země [HDP] má letos činit 58,5 procenta a příští rok se zvýší na 60,4 procenta. V roce 2026 má činit 62 procent. Loni dosáhl poměr zadlužení k HDP 56,1 procenta. To však není hlavní důvod, proč došlo ke snížení ratingu. Jinak by hodnocení dluhu Moody’s neponechala v pásmu střední vyšší kvalita.
Problém je podle analytiků agentury v tom, že současná zvýšená politická roztříštěnost na Slovensku ztěžuje tvorbu nejen fiskální politiky. A dále si analytici myslí, že rozsáhlý slovenský program reforem v soudnictví a médiích oslabí kontrolní mechanismy v zemi. Což se propíše do všech oblastí. Země se tak bude dál zadlužovat. Podle Moody’s se zadluží více než země s podobným ratingem.
Co se týče ekonomiky, závislost Slovenska na Německu a globálním obchodu sice podle analytiků představuje určité riziko pro výhled, agentura ale očekává, že země bude nadále schopná přitahovat zahraniční investice.
V to samé doufá slovenská vláda, která plánuje snižovat deficit veřejných financí. Moody’s to ale vidí následovně: Rozpočtový schodek země letos vzroste na 5,9 procenta HDP z 5,2 procenta loni. Příští rok klesne na 4,8 procenta a v roce 2026 na čtyři procenta. V roce 2027 má činit 3,5 procenta. Což ale bude více než je cíl vlády, která počítá pro rok 2027 se schodkem 2,9 procenta
Slovensko již varovala EU, že neplní pravidlo deficitu státního rozpočtu pod tři procenta [druhá podmínka je celkový dluh do 60 % HDP, pozn. red.]. Takových zemí je více a Evropská centrální banka [ECB] překročení 3% dluhu vůči HDP v rámci ročního hospodaření označuje jako „významnou finanční zátěž“ zemí eurozóny.
Moody’s snížila rating i Francii
Podle některých názorů je překvapením, že Moody’s snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie. Agentura Reuters napsala, že tím zvýšila tlak na nového premiéra země, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení napjatých veřejných financí. Výhled ratingu Francie i tak zůstal stabilní.
„Snížení ratingu bylo nečekané, protože k němu Moody’s přistoupila mimo pravidelný plán pro přezkum Francie. Hodnocení Moody’s je tak nyní na stejné úrovni jako hodnocení agentur Fitch a Standard & Poor’s. Dluh Francie však stále zůstává hodnocen jako velmi kvalitní,“ uvedla Reuters.
Zpráva o snížení ratingu se objevila jen několik hodin poté, kdy prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem centristu a bývalého ministra spravedlnosti Françoise Bayroua. Je to již čtvrtý francouzský premiér v letošním roce. Jeho předchůdce Michel Barnier nedokázal prosadit rozpočet na příští rok, a tak mu parlament vyslovil nedůvěru.
„Při pohledu do budoucna je nyní velmi nízká pravděpodobnost, že příští vláda udržitelně sníží velikost fiskálních deficitů po příštím roce,“ uvedla Moody’s v prohlášení.
„V důsledku toho předpokládáme, že veřejné finance Francie budou v příštích třech letech podstatně slabší ve srovnání s naším základním scénářem z října 2024,“ dodala.
Barnier měl v úmyslu snížit rozpočtový deficit v příštím roce na pět procent hrubého domácího produktu z letošních 6,1 procenta. To pomocí balíčku výdajových škrtů a zvýšení daní v objemu 60 miliard eur [cca 1,5 bil. Kč]. Levicoví a krajně pravicoví zákonodárci se však postavili proti většině opatření na utahování opasků.
Politická krize vyvolala tlak na francouzské akcie a dluh. V jednu chvíli vyhnala rizikovou přirážku u francouzských státních dluhopisů na nejvyšší úroveň za 12 let.
–ČTK/RED–
Těm, kteří se vyznají, to bylo jasné už od počátku. Ale politici je neposlouchají a jedou stylem, čím víc pruhů (platících eurem), tím víc Adidas (EU). Skoro to vypadá, že v konečném důsledku naopak EU méně. Vlastní měna má sice náklady, ale vytváří ekonomickou zpětnou vazbu, která nerovnováhy do značné míry kompenzuje. Jsi neefektivní? Tak ti měna vůči ostatním poklesne, ty se sice staneš chudším (dražší dovoz), ale oproti konkurenci zase levnějším. A nerovnováha se dále nezvětšuje. Euro toto vyzmizíkovalo, proto se ekonomiky nejen nepřibližují, ale naopak vzdalují. A rozhodně ani pozdější zavedení by na tom nic nezměnilo. EU by se musela nejprve přetavit v jeden kotel špatného a pak by toto nenastávalo, protože by vlastně nebylo co porovnávat vůči čemu dalšímu. Byl by to jednolitý ekonomický maglajz pod vedením evropských komoušů. Naštěstí tak daleko zatím nejsme, i když snahy o to jsou veliké (další předávání národních pravomocí na buselskou úroveň).