Hodina práce průměrného Čecha vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,50 eura [cca 765 Kč] proti 62,30 eura [cca 1 562 Kč]. Údaj vyplývá z analýzy UniCredit Bank.
Ta podrobila analýze výrok premiéra Petra Fialy [ODS] o německých mzdách v českých peněženkách. Premiér Fiala v listopadu řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách v příštím roce pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu.
Češi jsou hlupáci. Místo, aby surové dřevo zpracovali, tak ho vyváží
Jeho slova si vzali za svá analytici UniCredit Bank. A ti mimo jiné zjistili, že zvýšení českých mezd na úroveň těch německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku.
„Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu,“ zjistila analýza UniCredit Bank.
Její autoři argumentují tím, že hodina práce průměrného Čecha vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,50 eura [cca 765 Kč] proti 62,30 eura [cca 1 562 Kč].
Poláci letos vůbec poprvé v historii vydělávají víc než Češi
Jsou tu ale i další aspekty. Například průměrné náklady firem na zaměstnance, které zahrnují mzdu a odvody za zaměstnance, dosahují v Česku za hodinu práce 41,8 procenta německé úrovně. A to přesto, že například zdanění práce patří v Česku k nejvyšším mezi zeměmi OECD. Při zohlednění kupní síly v obou zemích dosáhnou Češi jen na 55,4 procenta německé úrovně v oblasti kupní síly.
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž
Rozdíl v produktivitě práce je podle analýzy hlavní důvod vysvětlující rozdíly ve výši mezd v obou zemích. Materiál přitom upozorňuje, že za rozdílem v produktivitě nestojí jiná struktura ekonomiky. Významnou roli sehrává podíl zaměstnanců v expertních pozicích.
Nominální průměrná mzda ve 3. čtvrtletí stoupla na 45 412 korun
„V roce 2023 pracovalo v ČR na pozicích klasifikovaných jako ‚profesionálové‘ 19,4 procenta pracovníků oproti 22,8 procenta v Německu a 16,3 procenta ‚techniků‘ proti německým 19,8 procenta,“ uvádí analýza.
Podle ní by narovnání tohoto rozdílu zvýšilo produktivitu práce v Česku o 28,7 procentního bodu na 77,7 procenta úrovně Německa. Nízká produktivita práce ale neznamená jen méně efektivní výrobní procesy generující fyzicky nižší množství produktu, ale i hodnoty jako vnímání značky „Made in Czechia“.
V ČR jsou nízké mzdy a vysoké životní náklady, řekl ministr Rakušan
„Připevnit plechy na vznikající vozidlo BMW v německé fabrice znamená obecně vyšší penězi oceněnou přidanou hodnotu než tentýž úkon provedený v Česku na vozidle Škoda. Byť fakticky jde o identický výrobní proces,“ upozorňuje konkrétněji analýza.
Najdou se ale i výjimky, ukazuje analýza
Dokument dále konstatuje, že v některých profesích se české mzdy vyjádřené v paritě kupní síly dostaly na úroveň německých. Vesměs jde o činnosti spojené s informačními technologiemi jako softwarový inženýr, síťový administrátor nebo IT konzultant.
Mzdy napříč kraji se výrazně liší. A platí to i pro nejžádanější profese
„Zjištění není překvapivé vzhledem k tomu, že trh práce IT expertů je mnohem pružnější. Zvlášť, když lze relativně snadno žít v jedné zemi a pracovat na dálku pro zaměstnavatele ze země jiné,“ stojí v analýze UniCredit Bank.
Český ICT sektor dynamicky roste. Loni utržil přes bilion korun
Doplňme, že výrok premiéra Fialy zpochybnilo mnoho ekonomů. Podle nich se ukazuje v tak krátkém časovém horizontu při očekávaném aktuálně velice slabém hospodářském růstu Česka jako nereálné vyrovnání rozdílu mezi mzdovou úrovní obou zemích. Dokonce i místopředseda Sněmovny Jan Skopeček [ODS] připustil, že Češi do čtyř let nejspíš německých výdělků nedosáhnou. Podle něj je ale i tak třeba pokračovat v přibližování mzdové hladiny.
Opoziční hnutí ANO výrok premiéra Fialy přímo označilo za nesmyslný. Předseda hnutí Andrej Babiš v souvislosti se slovy Petra Fialy ve Sněmovně dokonce navrhl projednat psychické zdraví předsedy vlády.
ČR muže vydat zákon, kterým všem pracovním smlouvám přidá dodatek o 50% nárustu platu bez možnosti výpovědi zaměstnavatelem na 4 roky. Jak by na to pracovní trh zareagoval , by bylo zajímavé sledovat!
Produktivitu jsme od covidu zdvojnásobili, proč nám ekonomové furt lžou že jsme neproduktivní? Před covidem se všechno řešilo přesčasama a víc rumunama a ukrajincema, furt nějaký soboty a neděle. Během covidu jak všichni marodili se masivně investovalo do vybavení a všichni se snažilo všechno zefektivnit aby to zvládli i bez těch marodů. U nás třeba jsme původně jeli nonstop 24 hodin denně, 7 dní v tejdnu ve 4 lidech a nestíhali jsme, teď uděláme ve 2 lidech víc při normální 8hodinový pracovní době bez sobot a přesčasů. Jak je to možný? Protože se investovalo do vybavení, dostali jsme některý věci co jsme chtěli roky a nechtělo se jim to platit, když nebyly lidi kvůli covidu tak už nebyla jiná možnost než ty věci co zvyšujou produktivitu koupit a trochu s tou neefektivitou pohnout.
Proč nám furt ekonomové lžou že nemáme produktivitu práce když se to od covidu fakt zdvojnásobilo, možná ztrojnásobilo?
Jinými slovy, Němec umí zahradu posekat za stejných podmínek rychleji a lépe než Čech??