Hodina práce průměrného Čecha vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,50 eura [cca 765 Kč] proti 62,30 eura [cca 1 562 Kč]. Údaj vyplývá z analýzy UniCredit Bank.
Ta podrobila analýze výrok premiéra Petra Fialy [ODS] o německých mzdách v českých peněženkách. Premiér Fiala v listopadu řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách v příštím roce pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu.
Češi jsou hlupáci. Místo, aby surové dřevo zpracovali, tak ho vyváží
Jeho slova si vzali za svá analytici UniCredit Bank. A ti mimo jiné zjistili, že zvýšení českých mezd na úroveň těch německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku.
„Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu,“ zjistila analýza UniCredit Bank.
Její autoři argumentují tím, že hodina práce průměrného Čecha vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,50 eura [cca 765 Kč] proti 62,30 eura [cca 1 562 Kč].
Poláci letos vůbec poprvé v historii vydělávají víc než Češi
Jsou tu ale i další aspekty. Například průměrné náklady firem na zaměstnance, které zahrnují mzdu a odvody za zaměstnance, dosahují v Česku za hodinu práce 41,8 procenta německé úrovně. A to přesto, že například zdanění práce patří v Česku k nejvyšším mezi zeměmi OECD. Při zohlednění kupní síly v obou zemích dosáhnou Češi jen na 55,4 procenta německé úrovně v oblasti kupní síly.
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž
Rozdíl v produktivitě práce je podle analýzy hlavní důvod vysvětlující rozdíly ve výši mezd v obou zemích. Materiál přitom upozorňuje, že za rozdílem v produktivitě nestojí jiná struktura ekonomiky. Významnou roli sehrává podíl zaměstnanců v expertních pozicích.
Nominální průměrná mzda ve 3. čtvrtletí stoupla na 45 412 korun
„V roce 2023 pracovalo v ČR na pozicích klasifikovaných jako ‚profesionálové‘ 19,4 procenta pracovníků oproti 22,8 procenta v Německu a 16,3 procenta ‚techniků‘ proti německým 19,8 procenta,“ uvádí analýza.
Podle ní by narovnání tohoto rozdílu zvýšilo produktivitu práce v Česku o 28,7 procentního bodu na 77,7 procenta úrovně Německa. Nízká produktivita práce ale neznamená jen méně efektivní výrobní procesy generující fyzicky nižší množství produktu, ale i hodnoty jako vnímání značky „Made in Czechia“.
V ČR jsou nízké mzdy a vysoké životní náklady, řekl ministr Rakušan
„Připevnit plechy na vznikající vozidlo BMW v německé fabrice znamená obecně vyšší penězi oceněnou přidanou hodnotu než tentýž úkon provedený v Česku na vozidle Škoda. Byť fakticky jde o identický výrobní proces,“ upozorňuje konkrétněji analýza.
Najdou se ale i výjimky, ukazuje analýza
Dokument dále konstatuje, že v některých profesích se české mzdy vyjádřené v paritě kupní síly dostaly na úroveň německých. Vesměs jde o činnosti spojené s informačními technologiemi jako softwarový inženýr, síťový administrátor nebo IT konzultant.
Mzdy napříč kraji se výrazně liší. A platí to i pro nejžádanější profese
„Zjištění není překvapivé vzhledem k tomu, že trh práce IT expertů je mnohem pružnější. Zvlášť, když lze relativně snadno žít v jedné zemi a pracovat na dálku pro zaměstnavatele ze země jiné,“ stojí v analýze UniCredit Bank.
Český ICT sektor dynamicky roste. Loni utržil přes bilion korun
Doplňme, že výrok premiéra Fialy zpochybnilo mnoho ekonomů. Podle nich se ukazuje v tak krátkém časovém horizontu při očekávaném aktuálně velice slabém hospodářském růstu Česka jako nereálné vyrovnání rozdílu mezi mzdovou úrovní obou zemích. Dokonce i místopředseda Sněmovny Jan Skopeček [ODS] připustil, že Češi do čtyř let nejspíš německých výdělků nedosáhnou. Podle něj je ale i tak třeba pokračovat v přibližování mzdové hladiny.
Opoziční hnutí ANO výrok premiéra Fialy přímo označilo za nesmyslný. Předseda hnutí Andrej Babiš v souvislosti se slovy Petra Fialy ve Sněmovně dokonce navrhl projednat psychické zdraví předsedy vlády.
ČR muže vydat zákon, kterým všem pracovním smlouvám přidá dodatek o 50% nárustu platu bez možnosti výpovědi zaměstnavatelem na 4 roky. Jak by na to pracovní trh zareagoval , by bylo zajímavé sledovat!
Odpověď není těžká. Já bych přidal na to tata. A adekvátně zvedl ceny výrobků. A protože je rozvinutá dělba práce a člověk zákazník se bez nákupu věcí, které si na rozdíl od společnosti prvobytně pospolné nevyrobí sám, absolutně neobejde, cenu by musel akceptovat. Inflace, jako vítr vyrovnávající rozdíl tlaků v atmosféře, by vyrovnala peněžní nerovnováhu (nerovnováhu mezi produktivitou a cenou) a po znehodnocení úspor by všichni, tedy celá společnost od zaměstnavatelů až po podnikatele, byla tam, kde byla na začátku tohoto.
Ve fyzice existuje zákon zachování energie a hmoty a v ekonomice zákon o zachování hodnot. Spotřebovávat hodnoty se můžou jen ty, které se vyrobí. Je jedno kde, ale vyrobit se musí. Jinak peníze na jejich nákup ztratí na hodnotě.
Produktivitu jsme od covidu zdvojnásobili, proč nám ekonomové furt lžou že jsme neproduktivní? Před covidem se všechno řešilo přesčasama a víc rumunama a ukrajincema, furt nějaký soboty a neděle. Během covidu jak všichni marodili se masivně investovalo do vybavení a všichni se snažilo všechno zefektivnit aby to zvládli i bez těch marodů. U nás třeba jsme původně jeli nonstop 24 hodin denně, 7 dní v tejdnu ve 4 lidech a nestíhali jsme, teď uděláme ve 2 lidech víc při normální 8hodinový pracovní době bez sobot a přesčasů. Jak je to možný? Protože se investovalo do vybavení, dostali jsme některý věci co jsme chtěli roky a nechtělo se jim to platit, když nebyly lidi kvůli covidu tak už nebyla jiná možnost než ty věci co zvyšujou produktivitu koupit a trochu s tou neefektivitou pohnout.
Proč nám furt ekonomové lžou že nemáme produktivitu práce když se to od covidu fakt zdvojnásobilo, možná ztrojnásobilo?
Jinými slovy, Němec umí zahradu posekat za stejných podmínek rychleji a lépe než Čech??
Ano, Němec na sekání zahrady použije samoobslužnou sekačku a tím pádem má čas věnovat se další činnosti. Teda 2x produktivita za stejný čas. To byl pouze příklad.
Nemáte zaplatí Českému poloviční cenu s tím v klidu pracuj já tě nehoním protože nejsi na útěku ale v práci
Dobrý den,
mohl by někdo vysvětlit jak se produktivita počítá? Podle mě ji počítají z marže za hodinovou sazbu. Tzn. pokud je hodinová sazba v německu 90 Euro a v ČR 45 Euro, pak logicky vychází, že v ČR je produktivita nižší. Stejné stroje udělají za stejný čas tu stejnou práci ze stejného materiálu v obou zemích. Ve skutečnosti se nejedná o produktivitu ale o cenu práce.
Žvásty o nižší produktivitě mají zakrýt fakt, že naše zem je v podřadném postavení vůči Německu, jako jeho kolonie a zdejší všichni protektorátní správci (schválně neříkám vlády) měli a mají za úkol to naše podřadné postavení za každou cenu udržet.
Produktivita, to je takový buzzword, za který se schovává to, že jsme ten levný montovní protektorát. A právě proto tu nemohou být platy jak v Německu.
Produktivita práce není o tom kdo jak rychle a kvalitně poseká zahradu, ale o přidané hodnotě, kterou vyrobí. To znamená, že pokud se v ČR poseká les a vyveze dřevo, je nižší přidaná hodnota práce, než když se v Německu poseká les a ze dřeva se vyrobí nábytek. A klidně to sekání může jít Němcům pomaleji než Čechům, ale přidaná hodnota jejich práce je ve finále vyšší. V ČR se jen minimálně vyrábí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Zde se vyrábí jen suroviny, které umí vyrobit i v Kongu, nebo montuje z prefabrikátů vyrobených jinde, ale úplně nejčastěji pouze obchoduje (přeprodává). Někdo namítne že uklízečka přece dělá v ČR i v Německu stejně a nic nevyrábí, přesto má ta Německá 2x vyšší plat. To je dáno celkovou platovou hladinou, které se musí zaměstnavatelé v nevýrobní sféře přizpůsobit.
„Někdo namítne že uklízečka přece dělá v ČR i v Německu stejně a nic nevyrábí, přesto má ta Německá 2x vyšší plat. To je dáno celkovou platovou hladinou, které se musí zaměstnavatelé v nevýrobní sféře přizpůsobit.“
Takže to celé není o žádné hloupé produktivitě, ale jednoduše o tom, že firmy nechtějí platit.
Někteří z vás diskutujících se příčině dost přiblížili. Příčina je v tom, zda vyrábím pro zákazníka, nebo pro toho, kdo to pro zákazníka „do finální podoby výrobně doťukne“. Protože teprve ten poslední rozhoduje o tom, kolik zákazník zaplatí a kolik se pak z toho subdodavateli „posune“. A to je už oblast obchodu, kolik za to a kolik komu a pro obchod vždy platilo, že metr obchodu je lepší jak kilometr práce. To je prostě celé. Jen dodávám, že pro subdodavatele je zákazník ten, kdo byl tak „laskav“, že subdodavatel vůbec nějakou práci má. A v tomto případě se obchod těžko dělá. Jenže zákazník koncový je bez výroby, tedy bez toho, kdo hodnoty nutné pro život tvoří, totálně nahraný. S ním se pak obchod naopak dělá velmi dobře.
Produktivita – to je jen pseudoekonomický blábol.
Může mi někdo vysvětlit, v čem je třeba ridič autobusu v Berlíně produktivnější, než řidič autobudu v Praze? Oba řídí stejný autobus, vezou stejné množství cestujících. Nebo snad u nás řidič veze jen třetinu cestujících? Akorát Němec má víc dovolený. A takových případů je většina.
Celý problém je v tom, že mají víc kapitálu u nás, než mi u nich. Takže žádná produktivita, ale prostě májí jen víc peněz na rozdělení. Z toho, co tady vyprodukujeme, jim odvádíme na dividendách 300 – 500 miliard korun. Kdyby ty peníze zůstaly u nás a ještě nám třeba 300 miliard přišlo z nějaké ciziny, tak jsme s „produktivitou“ naprosto v pohodě….
Prodiktivita je brána jako průměr z celé republiky. Je to dáno celovím natavením celé české republiky. Tzv. Strukturální problém. Je to např. Automatizace, AI, a další a další. ČR má také problém že nemá přístup k moři, takže nic levného nepřivezem a nikam vysokou přidanou hodnotu nedáme. Prostě se můžeme snažit jak chceme ale nikdy to nebude lepší než Getmania, leda že by zpomalila tak že ji předběhnem, ale to je úsměvné.