Evropská unie podpoří startupy zaměřené na vývoj superpočítačů a umělou inteligenci [AI]. Už teď se ví, že to bude stát miliardy eur. Co se ale neví, je to, jaké evropské projekty unie podpoří. A pak, zda to vůbec k něčemu bude.
Tématem se zabývá bruselský server Politico v článku Europe jumos into „incredibly costly“ AI supercomputing race. V něm stojí: Unie je připravena poskytnout stamiliony eur evropským firmám, aby zachytily nejmodernější trendy umělé inteligence. To proto, aby se Evropa stala konkurenceschopná americkým firmám, které v této oblasti udávají směr. Kritici ale poukazují na to, že není vůbec jasné, koho a jak chce unie podpořit.
„Unijní podpora je první krok k tomu, aby se i Evropa stala kontinentem umělé inteligence,“ cituje Politico eurokomisařku pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii a současně místopředsedkyni nové Evropské komise [EK] Finku Hennu Virkkunenovou.
Ta potvrdila příslib EK o finanční podpoře sedmi evropských firem v objemu 750 milionů eur [cca 19 mld. Kč]. Peníze evropských daňových poplatníků půjdou podle eurokomisařky na vývoj superpočítačů řízených umělou inteligencí a obecně zdokonalení AI modelů. Tato částka je první polovinou z celkové sumy 1,5 miliardy eur [cca 38 mld. Kč] na podporu umělé inteligence, upřesnila Virkkunenová. Podle ní šance na získání podpory mají i další firmy než jen ty, které EK již vybrala.
Je čím dál více žádoucí, aby lidé mysleli kriticky, říká expert na AI
Investicí do vývoje superpočítačů chce Evropská unie konkurovat například firmě OpenAI, která stojí za systémem ChatGPT. Již dříve EK oznámila, že by mohla investovat v rámci stávajícího rozpočtu, který je sestavený do roku 2027, až 800 milionů eur [cca 20 mld. Kč].
Evropa chce vlastní umělou inteligenci
Cíl unijní podpory je i zbavení se závislosti evropských firem na amerických společnostech. A to jak na technologiích, tak na personálních kapacitách. To proto, že špičkoví evropští odborníci nacházejí uplatnění zejména v amerických firmách [viz článek níže, pozn. red.].
Politico dává za příklad evropského zaostávání kontrakt mezi francouzskou firmou Mistrál a americkým Microsoftem. Ten zpřístupňuje počítačovou kapacitu americké firmy francouzské společnosti. A je to francouzská firma, která nemá dostatečné zázemí a Microsoftu platí za podporu.
„Chtěla bych už během svých prvních sto dnů na pozici eurokomisařky založit pět takzvaných AI Factories,“ říká Virkkunenová.
Podle ní naštěstí nezačíná zcela od nuly. Tři z vytipovaných AI firem, jež mají šanci získat evropskou podporu, se nachází v lokalitách, kde už jsou superpočítače instalovány. Je to MareNostrum v Barceloně, LUMI ve finském Kajaani a Leonardo v Boloni.
Odborníci ale varují, že udržovat infrastrukturu po zahájení činnosti na odpovídající úrovni je velmi nákladné. A částka daná rozpočtem do konce roku 2027 je téměř vyčerpána.
„Vybudování infrastruktury umělé inteligence je neuvěřitelně nákladné,“ potvrzuje Bertin Martens z think-tanku Bruegel.
Podotýká, že za několik uplynulých let „náklady na vybudování cloudových uložišť pro AI neuvěřitelně vzrostly“. A nejde jen o úložiště. Jde i o vývoj a produkci moderních čipů, které jsou vhodné pro AI. Z pohledu unijní podpory se jako problém ukazuje rychlý vývoj dopředu.
„Postavíte novou infrastrukturu a po osmi měsících se objeví modely další generace a čipy. To znamená, že pokud vývoj v AI závisí jen na státní podpoře, vyžaduje si neustálý přísun peněz,“ upozorňuje na souvislosti.
Příkladem budiž projekt MareNostrum 5
Historie barcelonského superpočítačového centra MareNostrum 5 je příkladem toho, jak se musí superpočítače a vůbec technologická infrastruktura pravidelně a stále zdokonalovat. Počítač MareNostrum 3 se instaloval v roce 2012 a jeho verze 4 vznikla již v roce 2017. Avšak od té doby se řízení superpočítačů posunulo od tradičního CPUs [Central Processing Units, pozn. red.] k částečnému řízení GPUs, grafickým procesorům, které umožňují optimalizaci umělé inteligence.
„Náš současný systém, MareNostrum 5, je již trochu pro umělou inteligenci optimalizovaný,“ uvedl ředitel Barcelona Supercomputing Center Joseph Maria Martorell.
Pád Intelu pokračuje. Končí v indexu Dow Jones. Nahradí ho Nvidia
To znamená, že výsledek podpořeného projektu je „již trochu kompatibility“ s aktuálním vývojem. A tak se nyní jedná o další unijní podpoře. Aby se z „již trochu kompatibility“ stala kompatibilita plná. Přičemž jisté není ani to, zda se to podaří.
„Avšak nejde jen o technickou stránku,“ říká Martorell s tím, že Evropa je docela nekonkurenceschopná proti Americe i co do počtu startupů v oblasti AI.
„To, co potřebuje startup, je úplně něco jiného než to, co potřebují vědci,“ uvádí a upozorňuje na další oblast, kde Evropa zaostává: „Startupy nepotřebují jen počítačovou kapacitu, ale potřebují i kapacity na skladování dat“.
Vážné obavy má i z toho, zda podpořené projekty uspějí v globální konkurenci. Toho se obává i Martens z think-tanku Bruegel. A vysvětluje proč.
„Mnoho startupů, které se zaměřují na AI, včetně evropských, už nyní spolupracují téměř výhradně s velkými americkými firmami, jako jsou Microsoft, Alphabet, Meta a další. Tyto firmy mají nejen globální dosah, ale i obrovské příjmy, které investují jak do svého vývoje, tak do těch startupů, u nichž se prokáže, že mají životaschopný koncept,“ říká s tím, že v tomto ohledu i sebelépe míněná podpora komukoli v Evropě ze strany unie nemusí stačit.
Michal Achremenko
