Kabinet německého kancléře Olafa Scholze [SPD] v polovině prosince neustál hlasování o důvěře. V Německu se tak v únoru uskuteční předčasné volby. Jejich výsledek mimo jiné určí další podporu Německa Ukrajině.
Když Olaf Scholz přijel zkraje prosince po dlouhých 2,5 letech do Kyjeva, slíbil napadené zemi další vydatnou vojenskou pomoc ve výši asi 650 milionů eur [cca 16,4 mld. Kč]. Mnohé evropské lídry to překvapilo, zvlášť poté, kdy si ještě v listopadu Scholz telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jakkoli si stěžoval, že „to bylo nepříjemné“.
Analytici se shodli v tom, že příslib další pomoci Ukrajině od Scholze byl jen gestem, jenž ho mělo potvrdit v roli zásadového státníka. I zde podle nich ale platí ono biblické, že ne podle slov, ale podle ovoce „poznáte je“. Byl to totiž hlavně současný německý vůdce, který dlouhodobě odmítal a dále odmítá Kyjevu poskytnout střely dlouhého doletu zvané Taurus. Přičemž jen ty dokáží zasáhnout ruského agresora v hloubi jeho území. Německý kancléř to vysvětloval a vysvětluje tím, že zasláním těchto zbraňových systémů by Německo ještě více eskalovalo válku na Ukrajině. A rovněž by se tímto krokem víceméně stalo jejím „přímým“ účastníkem.
„Neuděláme nic, co by ohrozilo naši vlastní bezpečnost, a proto nedodáváme tyto řízené střely Ukrajině,“ opakuje Scholz.
Jeho pozice je, jak ukazují předčasné volby, nejistá. A zatímco Scholz působí v otázce Ukrajiny nerozhodně, šéf dominantní opozice Křesťanskodemokratické unie [CDU] Friedrich Merz, jemuž předvolební průzkumy přisuzují vítězství, vystupuje rázně. Merz se ostře vymezuje i proti Rusku. Otázka přitom zní, zda je Merz vůči Rusku skutečně tak vyhraněný, anebo se doma staví jako ten jediný zlu neustupující energický lídr.
Jak to vidí Friedrich Merz
Aktuální Merzova výzva Rusku k tomu, aby do 24 hodin zastavilo bombardování ukrajinských civilních cílů, jinak Německo poskytne Kyjevu rakety Taurus, pokud on ve volbách uspěje, ukazuje na to, že spíše „B“ je správně.
„Scholz zcela odmítá dopravit na Ukrajinu rakety Taurus, i když většina v Bundestagu to vidí jinak. Já se tomu nebráním. Naopak platí, že pokud Rusko bombardování civilistů nezastaví, navrhnu vládě zrušit omezení pro střely, které dokáží zasáhnout cíle v srdci Ruska, včetně střel Taurus,” řekl odhodlaně Merz, který Kyjev navštívil zkraje prosince.
Použití německých střel Taurus Kyjevem současně ale podmínil tím, že Ukrajinci by je nesměli použít na civilní cíle, ale jen a výhradně na ruskou vojenskou infrastrukturu.
Šéf CDU rovněž podpořil dodání bojových letadel Ukrajině. Argumentoval významem znovuzískání vzdušné převahy. To přesto, že Ukrajina již získala 76 letounů F-16. Stroje jsou multifunkční a můžou být použity k plnění mnoha rozličných úkolů. Od ničení pozemních a vzdušných cílů, střežení vzdušného prostoru, vedení úderů v hloubce protivníkova území až po vedení vzdušné podpory pozemních operací.
Tak snadné, jak se to může zdát, to ale také není. Jak v nedávném rozhovoru pro FinTag vysvětlil Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.
Letouny F-16 pro Ukrajinu je jedna věc, druhá je jejich efektivní využití
„Dodávka významného množství techniky, jako jsou letouny F-16, na frontu je jedna věc, efektivní využití této techniky k naplnění stanoveného cíle operace je věc druhá,“ uvedl s tím, že neméně důležité je osazení těchto letounů správnou municí a to, zda letouny Ukrajinci zvládnout využít.
Ukrajina jako důležité téma voleb v Německu
Není pochyb o tom, že i téma další podpory Ukrajiny ze strany Německa se stane klíčové v únorových německých volbách. Přičemž Německo již nyní patří spolu s USA k hlavním podporovatelům napadané země. Nicméně i „ostrý Merz“ vnímá změny, které nastávají v USA, kde si lidé za nového prezidenta zvolili Donalda Trumpa, jenž usiluje o ukončení války na Ukrajině.
„Se změnou v prezidentském úřadu v USA se ocitáme v nové situaci a musíme se na ni připravit,“ řekl Merz.
Ukrajinci věří Trumpovi. Je za tím i jeho slib skončit válku s Ruskem
Proto apeluje na evropské spojence, aby utvořili širší alianci, jejímž ústředním cílem bude dohoda na společné vizi míru na Ukrajině. Nicméně trvá na tom, že mír má mít takovou podobu, aby se zachovala celistvost Ukrajiny, její suverenita a nezávislost do budoucna. Což se ve světle aktuálních výsledků na bojišti jeví více než nerealisticky.
„Skupina by se měla skládat z Německa, Francie, Polska či Velké Británie a vzhledem k zahraničněpolitickým posunům USA by měla vystupovat nezávisleji na Washingtonu,“ vyjevil své plány Merz.
Moody’s snížila rating Slovenska i Francie. Důvody jsou podobné
Analytici přesto odhadují, že pokud by k utvoření aliance došlo, byl by to právě Merz, jenž by v ní měl mít hlavní slovo. Přičemž jeho cílem bude setřít z Německa nálepku vůči válce na Ukrajině rezervovaného státu, který Kyjevu nepomáhá, jak by bylo podle něj potřeba. Zároveň uvádějí, že Merzovi hraje do karet politická nestabilita ve Francii, která vyvrcholila před několika málo týdny pádem vlády. Nikoli kvůli Ukrajině, ale špatnému hospodaření.
Vydrží Merzovo zvýšené sebevědomí? To ukáží až volby
Fakt je, že šéf CDU má nyní sebevědomí na rozdávání, protože volební průzkumy prozatím mluví hlavně v jeho prospěch. Jak uvedla Deutsche Welle, CDU je v průzkumech výrazně napřed před ostatními stranami. Jeho strana v jednotlivých šetřeních dostává přes 30 procent hlasů. Ostatní politické subjekty mají shodně pod dvacet procent. Podle agentury Reuters dosahuje CDU v průzkumech více než 10% náskok před ostatními. Stranu zatím neohrožuje ani pravicová a protiimigrační Alternativa pro Německo [AfD], jejíž vzestup v posledních měsících velmi znepokojuje evropské lídry. I ta se podle aktuálních průzkumů pohybuje v oblibě Němců na hladině 20 procent. Merz se „svými“ odhadovanými 30 procenty tak má velkou šanci se stát příštím německým kancléřem.
Co z toho plyne? Pokud by Merz v německých parlamentních volbách skutečně uspěl, mohl by strhnout Německo i ostatní evropské státy k ještě masivnější vojenské a finanční pomoci Ukrajině, než jaké se jí dosud dostává. To by docela jistě přivítala Ukrajina, která prozatím ztrácí ve válce s Ruskem území za územím. Rusové nyní dokonce pokračují v pochodu na strategicky důležitý Pokrovsk.
Otázkou ale zůstává, zda Merz ve volbách skutečně uspěje. A zda občany Německa přece jen více „nepálí“ jiné problémy, než je válka na Ukrajině. Což platí dvojnásob v situaci, kdy země řeší nezvládnutou migrační krizi, stagnaci ekonomiky, a spolu s ostatními evropskými státy i podstatně prořídlé sklady vojenské techniky právě v důsledku války na Ukrajině. Nejedná se tak o nic menšího, než je vlastní obranyschopnost. Jak to vše dopadne, uvidíme v únoru příštího roku.
