Kosovská ústřední volební komise den před Štědrým dnem odmítla schválit účast největší strany kosovských Srbů, Srbské kandidátky [SL], v únorových parlamentních volbách. Informují o tom kosovská média.
Již tak dlouhodobě napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem se dále vyostřily. Srbská kandidátka začátkem prosince oznámila, že bude kandidovat ve volbách 9. února. Učinila tak poté, kdy její představitelé od listopadu 2022 vedli bojkot veškerých politických i jiných procesů v Kosovu. V praxi to vypadá tak, že například její poslanci se práce kosovského parlamentu účastní pouze do té míry, aby neztratili mandát a dostávali výplatu, uvedla stanice RFE/RL.
Pro vyřazení SL z voleb se vyslovili dva členové komise za vládnoucí hnutí Sebeurčení s tím, že strana neuznává nezávislost Kosova. Jeden z nich podle stanice Klan Kosova uvedl, že šéf strany Zlatan Elek při prezentaci kandidátní listiny provolával „Ať žije Srbsko“ a Kosovo zmiňoval pouze jako Kosovo a Metochii. Tedy oficiálním označením Srbska pro svou bývalou jižní provincii, nikoliv jako Republika Kosovo.
Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta
Krok vlády v Prištině kritizuje srbský prezident Aleksandar Vučić, který ho označil za pokus vlády premiéra Albina Kurtiho „odstranit jediného politického protivníka“ a „vyhubit srbský národ“ v Kosovu.
Únorové parlamentní volby bez srbské strany
Podle nezávislých pozorovatelů únorové parlamentní volby v Kosovu budou klíčovou zkouškou pro Kurtiho, jehož Sebeurčení – hnutí spojující ekonomicky levicovou rétoriku s vyhraněným albánským nacionalismem – zvítězilo v roce 2021 se ziskem více než 50 procent hlasů. SL tehdy získala všech deset ze 120 poslaneckých mandátů, které jsou vyhrazené srbské menšině.
Etničtí Srbové, jejichž počet se v Kosovu odhaduje na několik desítek tisíc, tvoří většinu ve čtyřech okresech na severu země. Kurtiho vláda se v tomto regionu řadou opatření snaží prosadit kosovské zákony a omezit vliv Bělehradu. Což opakovaně vedlo k násilným střetům a roztržkám s vedením Srbska. SL se v době Vučićovy vlády stala jednoznačně nejsilnější srbskou stranou v Kosovu. Její kritici ji označují za zcela loajální vůči srbskému prezidentovi.
Vučić na síti Instagram ke kroku volební komise v Kosovu uvedl: „Kurti chce s pomocí svých spojenců vyhubit srbský lid z jižní provincie. Také očekávám, že v příštích sedmi dnech budou zveřejněny americké sankce proti NIS. Když se k tomu přidají prudké útoky různých nátlakových skupin uvnitř země, je všem jasné, že konečným cílem je kolaps Srbska. Srbsko nikomu nedáme a Srbsko se nezastaví! Žádná kapitulace!!!“
Uvedl dále, že i o tom telefonicky hovořil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Jím zmíněná zkratka NIS představuje konglomerát srbského ropného průmyslu, který vlastní ruský Gazprom.
Vznik Kosova dlouhodobě provázejí pochybnosti
Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999. Tehdy nálety Severoatlantické aliance ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.
Avšak v roce 2021 se tehdejší prezident Miloš Zeman při své návštěvě Srbské republiky za svou osobu omluvil za bombardování někdejší Jugoslávie. Zdůraznil, že v roce 1938, kdy bylo tehdejší Československo zrazeno svými západními spojenci, ale i v roce 1968, kdy bylo zrazeno svými východními spojenci, vyjádřil srbský národ podporu československému lidu.
„A já bych chtěl srbský národ jako osoba poprosit za odpuštění. Celou dobu mě to trápilo. Ano, v době, když se rozhodovalo o bombardování Jugoslávie, byla Česká republika několik týdnů v Severoatlantické alianci, byli jsme poslední, kdo dal souhlas a zoufale se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti, ale zůstali jsme sami. Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy,“ uvedl tehdy Zeman.
O tři roky později v nizozemském Haagu začal proces s někdejším kosovským prezidentem Hashimem Thaçim a dalšími třemi vedoucími představiteli bývalé Kosovské osvobozenecké armády [UÇK]. Ti čelí obvinění, že se v době povstání za nezávislost na Srbsku dopustili válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Pochyby o jejich úloze a vzniku samostatného Kosova v minulých letech vyjádřil i bývalý velitel jednotek OSN v Bosně a Hercegovině americký generál Kenneth Franklin McKenzie. Ten u příležitosti pátého výročí útoku aliance na Jugoslávii uvedl: „Jen nemnozí lidé varovali Západ, aby nenaletěl militantním extrémistům. Jimiž byla Kosovská osvobozenecká armáda. Ignoroval se fakt, že UČK byla označena za teroristickou organizaci. Ač se vědělo, že se jí dostává podpory od Usámy bin Ládina.“
–DNA/ČTK–
Kosovo vzniklo za flagrantního porušení mezinárodního práva, když NATisti napadli Srbskou republiku, která se snažila vyřešit silou svůj VNITROSTÁTNÍ problém. NATisti nechránili pří svém přepadení Srbské republiky žádné etnikum z členské země NATO nebo EU, nejednalo ani na základě mandátu RB OSN. Oproti tomu Rusko více jak 7 let jen pozorovalo, jak Ukrajina řešila silou svůj vnitrostátní problém s ruskojazyčnou menšinou, představovanou převážně etnickými Rusy, jejichž předkové na východě Ukrajiny žili i celá staletí. K vojenskému zásahu proti Ukrajině se Rusko (jen tak mimochodem jeden z garantů Minských dohod, což mu podle mezinárodních zvyklostí dávalo právo plnění Minských dohod také vymáhat) odhodlalo až poté, co Ukrajina odmítla Minské dohody plnit (a Zelenskyj v roce 2023 přiznal, že Minské dohody nikdy plnit nemínil).
Do deklarace o nezávislosti Krymu vložili Rusové celé pasáže z deklarace o nezávislosti kosova. Útok na Kyjev začal demonstrativním odpálením televizní věže, stejně jako útok NATO na Bělehrad.