Představitelé prokurdské Strany rovnosti lidu a demokracie [DEM] navštíví dnes či zítra zakladatele Strany kurdských pracujících [PKK] Abdullaha Öcalana. Toho Turecko vězní jako zločince na ostrově Imrali u Istanbulu od roku 1999.
Žádost o návštěvu politiků DEM schválilo turecké ministerstvo spravedlnosti. To uvedlo, že s ohledem na počasí za politikem návštěvníci vyrazí dnes nebo zítra. Návštěvy blízkých či politických souputníků turecké úřady schvalují jen vzácně, uvedla agentura Reuters. Naposledy se obdobné setkání uskutečnilo v roce 2015.
Abdullah Öcalan je vůdcem a bývalým předsedou PKK – Kurdské strany pracujících, kterou založil v roce 1978. Roku 1999 ho v Turecku odsoudili za vlastizradu, členství v teroristickém spolku, krádež, vraždu a bombové útoky k trestu smrti. V roce 2002 mu zmírnili trest na doživotní pobyt ve vězení. V něm je od roku 1999, kdy ho turecké tajné služby zajaly v zahraničí. Doživotní trest si odpykává ve speciálním vězení na ostrově Imrali u Istanbulu, kde je od roku 2009 jediným vězněm, a žije v praktické izolaci.
Budoucnost Sýrie zůstává dál nejistá. Turci jsou ale na koni
Abdullah Öcalan, který z vězení vydal několik knih, platí za Kurdy uctívaného lídra a za jeho osvobození se konají pravidelné demonstrace jak v Turecku, tak v Evropě. Kurdové jsou íránský národ, který žije hlavně v odlehlých oblastech dnešního Turecka [až 15 mil. osob], Íránu [cca 8. mil], Iráku [až 6,5 mil.] a Sýrii [cca 1,6 mil.]. Mnoho Kurdů obývá také turecká velkoměsta, především Istanbul. Kromě toho vznikla od 60. let 20. století početná kurdská diaspora v západní Evropě, hlavně v Německu a Nizozemsku [až 1 mil.].
Život na ostrově Imrali
Imrali, kde Turecko vězní zakladatele Strany kurdských pracujících, je čtvrtý největší ostrov v Marmarském moři. Pojmenován je podle osmanského admirála a dobyvatele ostrova Emira Aliho. Ze severu na jih je ostrov osm kilometrů dlouhý a ze západu na východ tři kilometry. Rozloha ostrova činí 13,32 kilometru a délka pobřeží 17,6 kilometru. V roce 1923 došlo k výměně obyvatel mezi Řeckem a Tureckem. Řečtí obyvatelé ostrov opustili. Bylo jich asi 1 200. Do roku 1935 byl ostrov neobydlený a následně se stal tureckým ostrovním vězením a zakázanou zónou.
Turecko na něm věznilo například svého někdejšího premiéra Adnana Menderese, kterého na ostrově spolu s jeho ministrem zahraničí a financí po vojenském převratu v zemi roku 1961 popravilo, aby je v roce 1990 rehabilitovalo a například ostatky Menderese uložilo v mauzoleu v Istanbulu.
Mezi další významné vězně patřili kurdský režisér Yılmaz Güney, který z ostrova uprchl v roce 1981. A patřil k nim i Američan Billy Heyws, pašerák hašiše a autor knihy Půlnoční expres. Ten uprchl z ostrova v roce 1975. Podle jeho knihy známý americký režisér Oliver Stone [filmy jako Četa, Doors, U-Turn a mnoho dalších, pozn. red.] připravil scénář ke stejnojmennému filmu z roku 1978.
Od roku 1999 na ostrově pobývá jediný vězeň, jímž je právě někdejší předseda Kurdské strany pracujících. Ostatní vězně Turecko převezlo jinam, aby je Öcalan neovlivňoval a nenašel v nich komplice k útěku či protitureckým aktivitám.
Jedná se snad o propuštění Öcalana?
Agentura Reuters ale nyní uvádí, že v posledních týdnech někteří vládní turečtí politici dali najevo, že Öcalan by se mohl dostat z vězení. To ale jen za podmínky, že by jeho strana rezignovala na ozbrojený boj za nezávislý kurdský stát. Ten Turecko dlouhodobě potírá a snahy Kurdů charakterizuje jako terorismus. Nyní agentura uvedla, že propuštění Öcalana neodmítl ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. A to přesto, že v roce 2016 PKK vyhlásila za cíl svrhnout Erdogana.
Strana kurdských pracujících, která má své kořeny v Turecku, bojuje za vytvoření samostatného kurdského státu. Její činnost není omezena jen na země, jako jsou Turecko, Sýrie a Irák, funguje i v evropských zemích. Stejně jako Turecko ji i Evropská unie, ale i USA popisují jako teroristickou organizaci. Stranu naopak toleruje Rusko, Čína, Švýcarsko, Indie či Egypt. Bruselský nejvyšší soud navíc na začátku ledna 2020 rozhodl, že kurdská organizace není teroristickou skupinou a nemůže být stíhána na základě legislativy zaměřené proti terorismu.
EU pošle Turkům další miliardy. O Kurdech v Sýrii ale mlčí jak zařezaná
Na osud Kurdů opět upozornilo současné dění v Sýrii. Turečtí představitelé mluví o tom, že chtějí zničit teroristické organizace v Sýrii. Těmi míní i kurdské milice YPG, které jsou podle Ankary součástí PKK. Padla by tak zřejmě i kurdská samospráva na severu Sýrie. Přičemž jsou to právě Kurdové, kteří na severu Sýrie drží v detenčních zařízeních představitele Islámského státu.
Jedná se o jejich dlouhodobou politiku. Například již v létě 2014 členové PKK pomáhali v Iráku jezídům, kteří prchali před Islámským státem. PKK obvinila Ankaru, že spolupracuje s IS. Na konci roku 2014 se příslušníci PKK zapojili do bojů proti IS u syrského Kobani a pomohli milicím YPG.
–DNA–
