Představitelé prokurdské Strany rovnosti lidu a demokracie [DEM] navštíví dnes či zítra zakladatele Strany kurdských pracujících [PKK] Abdullaha Öcalana. Toho Turecko vězní jako zločince na ostrově Imrali u Istanbulu od roku 1999.
Žádost o návštěvu politiků DEM schválilo turecké ministerstvo spravedlnosti. To uvedlo, že s ohledem na počasí za politikem návštěvníci vyrazí dnes nebo zítra. Návštěvy blízkých či politických souputníků turecké úřady schvalují jen vzácně, uvedla agentura Reuters. Naposledy se obdobné setkání uskutečnilo v roce 2015.
Abdullah Öcalan je vůdcem a bývalým předsedou PKK – Kurdské strany pracujících, kterou založil v roce 1978. Roku 1999 ho v Turecku odsoudili za vlastizradu, členství v teroristickém spolku, krádež, vraždu a bombové útoky k trestu smrti. V roce 2002 mu zmírnili trest na doživotní pobyt ve vězení. V něm je od roku 1999, kdy ho turecké tajné služby zajaly v zahraničí. Doživotní trest si odpykává ve speciálním vězení na ostrově Imrali u Istanbulu, kde je od roku 2009 jediným vězněm, a žije v praktické izolaci.
Budoucnost Sýrie zůstává dál nejistá. Turci jsou ale na koni
Abdullah Öcalan, který z vězení vydal několik knih, platí za Kurdy uctívaného lídra a za jeho osvobození se konají pravidelné demonstrace jak v Turecku, tak v Evropě. Kurdové jsou íránský národ, který žije hlavně v odlehlých oblastech dnešního Turecka [až 15 mil. osob], Íránu [cca 8. mil], Iráku [až 6,5 mil.] a Sýrii [cca 1,6 mil.]. Mnoho Kurdů obývá také turecká velkoměsta, především Istanbul. Kromě toho vznikla od 60. let 20. století početná kurdská diaspora v západní Evropě, hlavně v Německu a Nizozemsku [až 1 mil.].
Život na ostrově Imrali
Imrali, kde Turecko vězní zakladatele Strany kurdských pracujících, je čtvrtý největší ostrov v Marmarském moři. Pojmenován je podle osmanského admirála a dobyvatele ostrova Emira Aliho. Ze severu na jih je ostrov osm kilometrů dlouhý a ze západu na východ tři kilometry. Rozloha ostrova činí 13,32 kilometru a délka pobřeží 17,6 kilometru. V roce 1923 došlo k výměně obyvatel mezi Řeckem a Tureckem. Řečtí obyvatelé ostrov opustili. Bylo jich asi 1 200. Do roku 1935 byl ostrov neobydlený a následně se stal tureckým ostrovním vězením a zakázanou zónou.
Turecko na něm věznilo například svého někdejšího premiéra Adnana Menderese, kterého na ostrově spolu s jeho ministrem zahraničí a financí po vojenském převratu v zemi roku 1961 popravilo, aby je v roce 1990 rehabilitovalo a například ostatky Menderese uložilo v mauzoleu v Istanbulu.
Mezi další významné vězně patřili kurdský režisér Yılmaz Güney, který z ostrova uprchl v roce 1981. A patřil k nim i Američan Billy Heyws, pašerák hašiše a autor knihy Půlnoční expres. Ten uprchl z ostrova v roce 1975. Podle jeho knihy známý americký režisér Oliver Stone [filmy jako Četa, Doors, U-Turn a mnoho dalších, pozn. red.] připravil scénář ke stejnojmennému filmu z roku 1978.
Od roku 1999 na ostrově pobývá jediný vězeň, jímž je právě někdejší předseda Kurdské strany pracujících. Ostatní vězně Turecko převezlo jinam, aby je Öcalan neovlivňoval a nenašel v nich komplice k útěku či protitureckým aktivitám.
Jedná se snad o propuštění Öcalana?
Agentura Reuters ale nyní uvádí, že v posledních týdnech někteří vládní turečtí politici dali najevo, že Öcalan by se mohl dostat z vězení. To ale jen za podmínky, že by jeho strana rezignovala na ozbrojený boj za nezávislý kurdský stát. Ten Turecko dlouhodobě potírá a snahy Kurdů charakterizuje jako terorismus. Nyní agentura uvedla, že propuštění Öcalana neodmítl ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. A to přesto, že v roce 2016 PKK vyhlásila za cíl svrhnout Erdogana.
Strana kurdských pracujících, která má své kořeny v Turecku, bojuje za vytvoření samostatného kurdského státu. Její činnost není omezena jen na země, jako jsou Turecko, Sýrie a Irák, funguje i v evropských zemích. Stejně jako Turecko ji i Evropská unie, ale i USA popisují jako teroristickou organizaci. Stranu naopak toleruje Rusko, Čína, Švýcarsko, Indie či Egypt. Bruselský nejvyšší soud navíc na začátku ledna 2020 rozhodl, že kurdská organizace není teroristickou skupinou a nemůže být stíhána na základě legislativy zaměřené proti terorismu.
EU pošle Turkům další miliardy. O Kurdech v Sýrii ale mlčí jak zařezaná
Na osud Kurdů opět upozornilo současné dění v Sýrii. Turečtí představitelé mluví o tom, že chtějí zničit teroristické organizace v Sýrii. Těmi míní i kurdské milice YPG, které jsou podle Ankary součástí PKK. Padla by tak zřejmě i kurdská samospráva na severu Sýrie. Přičemž jsou to právě Kurdové, kteří na severu Sýrie drží v detenčních zařízeních představitele Islámského státu.
Jedná se o jejich dlouhodobou politiku. Například již v létě 2014 členové PKK pomáhali v Iráku jezídům, kteří prchali před Islámským státem. PKK obvinila Ankaru, že spolupracuje s IS. Na konci roku 2014 se příslušníci PKK zapojili do bojů proti IS u syrského Kobani a pomohli milicím YPG.
–DNA–
—
Aktualizace / ČTK / 29.12.: Lídr zakázané separatistické Strany kurdských pracujících [PKK] Abdullah Öcalan se vyslovil pro sblížení s tureckou vládou poté, kdy ho v sobotu v tureckém vězení po letech mohli navštívit kurdští politici. Napsala to dnes agentura DPA s odvoláním na prohlášení turecké prokurdské strany DEM.
Öcalan dal podle prohlášení také najevo připravenost osobně napomoci „novému paradigmatu“ tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho vládních spojenců. Podle DPA tak reagoval na úvahy turecké vládní nacionalistické strany MHP o možném propuštění Öcalana, pokud PKK složí zbraně a rezignuje na boj za nezávislý kurdský stát. Takovou možnost neodmítl ani Erdogan.
PKK za nezávislý stát pro Kurdy, jejichž počet se na světě odhaduje na 30 až 45 milionů, bojuje od 80. let minulého století. Turecko, ale i USA či EU PKK označují za teroristickou.
