Český hrubý domácí produkt [HDP] vzrostl loni ve třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta. V porovnání s předchozím kvartálem byl HDP vyšší o půl procenta. Tato zpřesněná čísla a další data dnes zveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ].
U obou údajů vývoje HDP statistici vylepšili svůj dřívější odhad o 0,1 procentního bodu. Meziroční nárůst o 1,4 procenta byl podle dat ČSÚ nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od třetího kvartálu 2022.
„Ve třetím čtvrtletí tohoto roku vzrostly meziročně výdaje domácností o 3,3 procenta, a jejich příjmy stouply o 2,5 procenta,“ uvedl ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.
HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně rostl o 0,4 %. Problém jsou investice
„Mezičtvrtletní růst ekonomiky byl ve třetím čtvrtletí tažen zejména změnou stavu zásob. Její příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP činil výrazných +1,2 pb. Zásoby jsou přitom v rámci struktury HDP nejvíce volatilní, často revidovanou a pro předvídání dalšího vývoje ekonomiky tedy nejméně spolehlivou položkou,“ okomentoval aktuální výsledky ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Podle něj k mezičtvrtletnímu růstu HDP v menším rozsahu pomohla i spotřeba domácností. Z hlediska struktury není výsledek ekonomiky za třetí čtvrtletí rozhodně tak příznivý, jak se z agregátních údajů může na první pohled zdát.
„Za předpokladu, že by příspěvek změny stavu zásob byl nulový, tak by ekonomika mezičtvrtletně klesla o výrazných 0,7 procenta,“ doplnil.
Výrazně kladný příspěvek změny stavu zásob zachycený ve statistikách by podle Gürtlera mohl souviset s tím, že firmám se kvůli slabé poptávce plnily sklady.
HDP pohledem analytika
„Příjemné zpřesnění HDP směrem nahoru,“ uvádí ekonom Creditas Banky Petr Dufek.
Nic se ovšem podle něj nemění na příběhu, kdy za růstem ekonomiky stála především spotřeba domácností a zásoby, zatímco investice a zahraniční obchod ji brzdily.
„Z dalších podrobných dat o vývoji ve třetím čtvrtletí vyplývá, že i když spotřeba zrychluje, domácnosti si stále odkládají stranou více peněz, než bylo obvyklé před covidem. Češi sice jsou mírně optimističtí, pokud jde o budoucnost, ale rozhodně zůstávají ve svých financích konzervativní a utrácejí s rozumem,“ upozorňuje Dufek.
Na druhé straně z hlediska výkonu české ekonomice letos podle něj „vypadl“ zahraniční obchod, který ovlivňuje zejména slabá poptávka z Německa, ale také investice.
„Když ekonomika ztratí investiční drive, ochuzuje se o rychlejší růst a konkurenceschopnost v budoucnu,“ doplnil.
Vladimír Kermiet z ČSÚ přidal i další aktuální statistiky. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností ve třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 2,5 procenta a mezikvartálně o 0,3 procenta. Míra investic domácností mezičtvrtletně stagnovala na 11,1 procenta. Oproti stejnému období předchozího roku se mírně zvýšila.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil v loňském třetím čtvrtletí 48 116 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,3 procenta, meziročně o 3,5 procenta. Klesla míra úspor domácností, to na 18,8 procenta. To bylo o 0,1 procentního bodu méně v porovnání s loňským druhým čtvrtletím a o 0,7 procentního bodu méně meziročně.
Dluh vládních institucí
ČSÚ dnes [3.1.] oznámil i vývoj salda hospodaření sektoru vládních institucí. To skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2024 v deficitu odpovídajícímu úrovni 1,7 procenta HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,6 procenta HDP.
Schodek hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2024 dosáhl 34,4 miliardy korun. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 27,4 miliardy korun. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu 5,9 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení [zdravotních pojišťoven] skončilo v deficitu 1,1 miliardy korun.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,0 procenta. Dosáhly 39,4 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z výroby a dovozu. Pokles statistici zaznamenali u přijatých důchodů z vlastnictví. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 4,1 procenta a dosáhly 41,1 procenta HDP. Nejvíce stouply výdaje na sociální dávky.
–RED–
Jak může být HDP vysoké, když vláda nedostatečně řešila ceny energií a máme je tady nejvyšší v přepočtu na kupní sílu.. K tomu ještě „motivuje“ podnikatele navyšováním daní, o nichž slibovala že neporostou. Ještě k tomu navyšuje dluh více než předchozí vlády.
HDP je sice fakt u nás vysoké, proto se jim poltici i ekonomové tolik ohánějí. Ty čísla totiž vypadají dobře a politici a ekonomové se můžou chvástat, jak jsou dobří. Problém ale je, že naše HDP je ve velkém vyváženo ven, hlavně do Německa. Z naší dřiny prostě tyjí jiní a my chudneme. Skutečný stav bohatství země a národa ukazuje jiný ukazatel a to je HND (hrubý národní důchod). O něm politici a ekonomové radši ani muk, protože ten je sakra nízký, jak v afrických banánových republikách.