A já chci být jako Rašín, řekl guvernér ČNB Aleš Michl

Prohlásil to včera [5.1.] v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. K možnému přijetí eura se Aleš Michl vyjádřil, že jako guvernér centrální banky nemůže „nechtít“ korunu, jakkoli neodmítl euro.

Guvernér České národní banky [ČNB] Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. Inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika poroste kolem dvou procent. Růst potáhne hlavně spotřeba. Guvernér Michl by ale raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Hlavní příčinou nedávné rekordní inflace podle něj bylo velké množství peněz v oběhu.

„Skutečný boj s inflací je boj s deficitem státního rozpočtu,“ uvedl v této souvislosti Michl.

Vyrovnaný nebo přebytkový státní rozpočet přitom není mýtus, řekl s odkazem na výsledky státních rozpočtů v letech před pandemií covidu.

„Stát má dost příjmů na to, aby vyrovnaný rozpočet zaručil,“ uvedl s odkazem na fakt, že mezi zeměmi OECD je v ČR výše zdanění na průměru, což značí jistý a solidní výnos daní.

Guvernér Michl zopakoval, že ČNB usiluje o to, aby se inflace v Česku vrátila ke dvěma procentům.

„Inflace je největší zlo, které my [už] nemůžeme dovolit,“ řekl.

Podle něj záleží i na tom, jestli bude vláda snižovat deficit a neporoste zadlužování občanů a firem. I proto by rád viděl vyrovnaný rozpočet státu. „Ale asi je to jen sen,“ prohlásil.

Aleš Michl: Bitcoin, ale i zlato v hlavě

„Měl jsem bitcoin v hlavě,“ zmínil guvernér v debatě k tématu o diverzifikaci devizových rezerv ČNB v řádu několika bilionů korun.

Nakonec se v bankovní radě podle něj ale shodli, že jde stále o rizikovou investici. To proto, že kód bitcoinu, jak řekl, nikdo prozatím neviděl. Zcela jistě je to podle něj ale perspektivní finanční nástroj.

„Myslel jsem nakoupit jenom pár bitcoinů, nemyslel jsem do něho masivně investovat,“ doplnil svou úvahu o možnosti vložení části prostředků nově i do kryptoměny.

Naopak podle něj centrální banka několikanásobně zvýšila zásoby zlata. Ty jsou součástí portfolia, kam patří i devizové rezervy ČNB v objemu několika bilionů korun. Nyní má banka v držení zhruba 50 tun zlata. Jejím cílem je navýšit jeho zásoby do tří let na 100 tun.

„Myslím, že by se nám to mělo podařit,“ řekl Michl.

Ještě zkraje roku 2023 činily zlaté rezervy ČNB necelých 12 tun. Více zlata měla ČNB naposledy v červenci 2012, kdy ho držela 12,2 tuny. V předchozí dekádách banka zlato z rezerv rozprodala. Z hlediska dneška, kdy cena zlata podstatně stoupla, šlo o nevýnosný obchod, zmařenou investici.

Trading: Poptávka po zlatu roste, zejména od centrálních bank

„My máme nekonečně dlouhý investiční horizont,“ uvedl v této souvislosti Aleš Michl.

Lidem doporučil, aby investovali pouze tehdy, když dobře rozumí tomu, do čeho a za jakých podmínek investují. Ideální jsou podle něj dlouhodobé pravidelné investice. V tomto případě podle něj mnohým postačí přestat platit hrazené televizní kanály a uspořené peníze investovat, tvořit si finanční rezervu. Finanční gramotnost zmínil jako důležitý aspekt také u hypoték.

„Vezměte si volno a obejděte si tři čtyři banky a zjistěte si podmínky na trhu,“ poradil.

Duch podnikání, duch Aloise Rašína

Podle Aleše Michla je důležité, aby v zemi panoval „duch podnikaní“, aby lidé chtěli podnikat, a nejen aby „bujel“ stát. Uvedl, že stát by měl podpořit ochotu Čechů podnikat i tím, že investuje do tvorby infrastruktury.

„Aby se mohli pohybovat mezi regiony,“ řekl guvernér ČNB.

Zmínil v této souvislosti sousední Polsko, které do stavby silnic a dálnic výrazně investovalo a investuje. A dotkl se i nemovitostního trhu.

Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není

Na otázku moderátorky, co mají dělat lidé, kteří pracují, ale vzhledem k vysokým cenám nemovitostí a nákladům na jejich pořízení si na vlastní bydlení nevydělají, odpověděl stručně tak, že musí pracovat a šetřit. Nic jiného doporučit nemůže, protože razí zásady někdejšího československého ministra financí a zakladatele první republiky Aloise Rašína.

„A já chci být jako Rašín,“ podotkl Michl.

Alois Rašín jako prvorepublikový ministr financí prosazoval striktní rozpočtovou politiku, a i v době hospodářské krize usiloval o pevnou korunu. Vzhledem k jeho neústupnosti, ale hlavně neutěšeným ekonomickým podmínkám, zejména vysoké nezaměstnanosti a propadům průmyslu, zvažoval prezident Masaryk jeho odvolání.

–RED/ČTK–