Herbert Kickl, šéf rakouské Svobodné strany Rakouska [FPÖ], má šanci stát se novým rakouským kancléřem. FPÖ vede od června 2021, předtím v letech 2017 až 2019 působil jako ministr vnitra v první vládě Sebastiana Kurze.
V Rakousku ustupuje prezident Alexander Van der Bellen, někdejší dlouholetý šéf rakouských Zelených, od svých předchozích stanovisek vůči FPÖ. Ta zahrnovala i neochotu vůbec jmenovat Herberta Kickla kancléřem. Nyní rakouský prezident ale pověřil šéfa FPÖ sestavením nové vlády.
„Pan Kickl má důvěru najít životaschopné řešení,“ cituje list Politico rakouskou hlavu státu.
Padly v této souvislosti poslední zábrany dát šanci krajně pravicovému lídrovi? Když prezident pověřil sestavením nové vlády právě šéfa FPÖ Herberta Kickla, pak docela jistě. List Politico upozorňuje, že poslední výroky rakouských politiků znamenají odklon od jejich nedávných vyjádření, často až konfrontačně laděných vůči FPÖ a jejímu předsedovi.
Nárůst podpory zaznamenali Svobodní v Rakousku
Rakouští Svobodní zaznamenali ve volbách rekordní nárůst podpory. V parlamentních volbách získali 29,2 procenta, to je více než dostali lidovci [ÖVP], kterým voliči přiřkli 26,48 procenta. Třetí na pásce skončili opoziční sociální demokraté [SPÖ] se ziskem 21,05 procenta.
Van Der Bellen pověřil sestavením vlády nejprve Karla Nehammera, to v říjnu minulého roku. Nicméně Nehammerovi lidovci striktně odmítli vstoupit do koalice se sociálními demokraty, jakož i s FPÖ, stejně jako další politické subjekty.
Strany se nedokázaly dohodnout na vládě od zářijových voleb a drásavá politická nejistota u našeho jižního souseda, která byla doprovozena Nehammerovou rezignací po nejnovějších neúspěšných rokováních, jak na post stávajícího kancléře, tak lidové strany, trvá dál. Otevřela se tím unikátní šance pro Kickla, aby setřel nálepku nacionalistické a proruské strany a jednal státotvorně.
Unikátní šance pro Kickla
Klíčová otázka však je, s kým může sestavit funkční koalici, když lidovci a sociální demokraté takovou účast zatím odmítají. V Národní radě, tedy rakouském parlamentu, který čítá 183 křesel, mají Svobodní 57 mandátů.
Nehammer a šéf sociálních demokratů Andreas Babler odmítli již těsně po volbách jakoukoliv spolupráci se Svobodnými. To následně několikrát zopakovali.
Polsko už zbrojí na prezidentské volby. Nejen PiS hraje o všechno
I kdyby se Kickl spojil s liberální NEOS [18 mandátů] či Zelenými [16 mandátů], tak většinu mít v Národní radě stejně nebude. Byť jen velmi těsně.
Avšak v případě spolupráce lidovců a Svobodných by oba subjekty daly dohromady v Národní radě 108 mandátů, tedy pohodlnou většinu. V neděli nový šéf lidovců Christian Stocker řekl, že „neodmítá rozhovory se Svobodnými“. A to by značilo zásadní obrat.
Šéf rakouských lidovců Stocker je připraven
Na to, že se Christian Stocker připravuje na vyjednávání s krajní pravicí, upozornila televize Al Džazíra. I tato televize tvrdí, že jde o změnu. Podle ní Stocker změnil stanovisko, protože dlouho stínoval Nehammerův postoj, že lidovci nebudou v žádném případě vládnout po volbách s krajně pravicovým subjektem.
Oba politikové, Kickl i Stocker, by pak mohli argumentovat před veřejností, že taková spolupráce vlastně zabraňuje ještě většímu politickému chaosu v zemi a předčasným volbám, které by mohly skončit přibližně stejně jako loni v září.
„Tato země právě teď potřebuje stabilní vládu a nemůžeme ztrácet čas volebními kampaněmi nebo volbami, které nemáme,“ řekl Stocker.
Nesmíme také zapomínat, že nad Rakouskem se stále vznáší stín předčasných voleb, o kterých již byla mimochodem řeč z některých politických táborů na podzim minulého roku.
V Rakousku je ve hře i „antikicklovská“ koalice
Další variantu v Rakousku představuje sestavení „antikicklovské“ velké koalice, která by však představovala provizorní či překlenovací období jen na určitou dobu. V tomto případě by museli alespoň na nějaký čas vůdci lidovců a sociální demokracie potlačit své animozity, které vztahy zatěžují. Sestavit funkční vládu v takové konstelaci, jak se vytvořila v září po parlamentních volbách, bude nadmíru složité, ale ne nemožné.
Má tedy Rakousko našlápnuto poprvé od skončení druhé světové války k vládě krajní pravice? Není to vyloučeno, nicméně pokud by Svobodní přizvali ke zodpovědnosti právě lidovce, ti by mohli působit jako brzdící síla největších programových excesů Svobodných.
Tak či onak, jen diskuse o tom, že v Rakousku může převzít vládní zodpovědnost krajní pravice, může znamenat nebezpečný precedens v evropském měřítku v tom směru, že taková diskuse je už plně legitimní a vlastě normální.
Jak jinak. Kickl se tam asi vylíhl zničeho nic jen tak sám od sebe a voliči mu hlas házejí také jen tak ve stylu, zkusíme, co to udělá, ne? No a tím pádem ta správná informace do tisku, aby to nebyla dezinformace, je: „Padly pomyslné hranice a nemyslitelné se stává skutkem.“
Realita je tam ovšem taková, že pro voliče nemyslitelné je už dávno skutkem a proto volí za pomyslnými hranicemi. Předpokládám, že nyní dojde k semknutí těch správných proti těm nesprávným. A voliči? To je jasné, ti tomu nerozumí, tak ať jdou řádně pracovat a nekušní nám do toho.
Konečně i za komoušů v ČSSR po měnové reformě, kdy došlo na demonstrace, protože ldé přišli o peníze, se komunistická strana a komunistická vláda rozhodla zahájit represe, že od nynějška už dělníci a rolníci, kteří si socialismus vybojovali už do toho nebudou smět mluvit a jediný správný názor a směr vývoje společnosti je ten, který vytýčí jejich vůdčí síla, ústřední výbor Komunistické strany Československa (jejich slova).