Jen Antikickl, Antibabiš, Antifico, Antitrump nestačí, říká poslankyně

„Antikickl, Antibabiš, Antifico, Antitrump nikdy nebudou fungovat jako samostatné programy,” říká v rozhovoru pro FinTag o aktuálním politickém dění v Rakousku členka zahraničního výboru, poslankyně STAN Barbora Urbanová.

Paní poslankyně, v Rakousku byl pověřen sestavením vlády předseda Svobodných Herbert Kickl. Co si o tom myslíte?

Je jednoduché to odsoudit. Složitější ale je to přijmout a pochopit, že tak rozhodli voliči. Hluboce se Svobodnými nesouhlasím. Je to zcela odlišný svět od toho mého. Nicméně dostali nemalou důvěru rakouských voličů. Je to varovný signál pro všechny strany v Evropě, které obhajují právní stát a lidská práva. A zároveň úkol pro ty strany dělat něco jinak. Dělat politiku autenticky a s ohledem na ekonomickou a sociální situaci lidí.

Jak vnímáte změnu názoru rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena, který se dříve ostře vymezoval proti Svobodným, ale nyní jim dal šanci na sestavení vlády?

Při současném rozložení sil mnoho jiného dělat nešlo. Pořád mějme na paměti, že prezidenti mají respektovat volební výsledky – ať to platí v ČR, nebo v jiných zemích. Prezident Alexander Van der Bellen dal mnohokrát jasně najevo, co si o politice Svobodných a jejich lídrech myslí. Nicméně už je jednou do funkcí ve vládě Sebastiana Kurze jmenoval. Nejde tedy o novou situaci. Ani o selhání prezidenta. Ten jenom respektuje politickou realitu země. A je toho schopen navzdory vlastnímu přesvědčení. Jsem ráda, že ty věci pojmenovává, ale na druhé straně zůstává demokratem.

Má podle vás Kickl reálnou šanci sestavit funkční kabinet?

Neumím toto posoudit. Naposledy, když byli Svobodní ve vládě, tak ta po dvou letech padla. Šlo o první vládu Sebastiana Kurze. Čili o něco extra stabilního určitě nepůjde. Kauzy a různé provokace patří ke Svobodným jako párek k hořčici.

Změna u rakouských lidovců

Jak pohlížíte na změnu stanoviska u rakouských lidovců, kdy nový dočasný předseda Christian Stocker přijal Kicklovu nabídku k jednání, když to Karl Nehammer dosud odmítal?

V politických stranách je vždy více názorových proudů. Například v ODS najdete také zastánce vládnutí s Andrejem Babišem. Tento názor reprezentuje například europoslanec Jan Zahradil. Christian Stocker si zřejmě vyložil, že spolupráce se Svobodnými se lidovcům vyplatí víc. Uvidíme v nadcházejících měsících, jak taková vláda bude fungovat.

Přišel Kicklův čas? V Rakousku padly „všechny pomyslné hranice“

Dokážete si vy osobně představit koalici lidovců a Svobodných?

Nebylo by to poprvé v rakouské historii. Nejedná se tedy o něco nevídaného a hypotetického. Zažilo si to Rakousko například za vlády kancléře Wolfganga Schüssela v letech 2000–2007, nebo za vlády zmíněného Sebastiana Kurze 2017–2019.

Důležitý je program, říká poslankyně

Je reálnou variantou také široká „antikicklovská“ koalice, která by mohla alespoň dočasně vládnout v Rakousku?

A co by taková vláda měla za program? To nevíme. Antikickl, Antibabiš, Antifico, Antitrump nikdy nebudou fungovat jako samostatné programy. Lidé chtějí řešení jejich každodenních problémů. Mnohdy pak dávají důvěru populistickým politikům jen proto, že jsou naštvaní na ty stávající. Nebo chtějí zkusit něco nového, neotřelého. Zlobit se na ně za to nemůžeme, ale přesvědčovat o svém programu, práci a hodnotovém ukotvení musíme.

Německo čekají 23. února předčasné volby, AfD získává na síle, může dojít podle vás k obdobnému vývoji jako v Rakousku?

Nelze to vyloučit. Spíš bych se přikláněla k možnosti, že AfD bude buď těsně druhá po CDU/CSU, nebo je i předstihne.

Názor z Německa: AfD je pravice v tom starém slova smyslu

Čím si vysvětlujete růst obliby pravicových či nacionalistických formací v EU?

Jde o kombinaci mnoha faktorů: nárůst nedůvěry v politiku během covidové pandemie. S tím souvisí nárůst zadlužení. Kodrcání ekonomiky zpátky na předcovidovou úroveň. Do toho máte v mnoha státech poměrně živou debatu o migraci. Jde o Itálii, Řecko, Maltu, Španělsko a další státy. Nacházíme se v období výzev, se kterými se musíme vyrovnávat.

Petr Duchoslav

—

Ing. Barbora Urbanová [1991] je členkou sněmovního Zahraničního výboru a Výboru pro sociální politiku. V letech 2018 až 2022 působila jako zastupitelka obce Dolní Břežany v okrese Praha-západ. Vystudovala politologii na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracovala jako asistentka předsedy hnutí STAN Víta Rakušana. Mezi lety 2018 a 2021 byla ředitelkou Institutu moderní politiky iSTAR. / V červnu roku 2022 založila spolu s Michaelou Studenou iniciativu Pod svícnem s cílem informovat o obětech domácího násilí a reálně pomáhat obětem a podpořit změnu legislativy.