FinTag oslovil politickou marketérku Annu Shavit z Fakulty sociálních věd UK, aby v rozhovoru okomentovala billboardovou kampaň SPD na Václavském náměstí, kvůli níž chce Policie ČR nyní vydat jejího předsedu a poslance Tomia Okamuru.
Paní doktorko, billboardy SPD na Václavském náměstí vzbudily velkou pozornost. Nachází se z vašeho pohledu reklama SPD stále ještě ve „standardní kategorii“?
Politická reklama na rozdíl od normálních reklam není nijak limitovaná. Neexistuje žádný „etický kodex“. Jediný limit představují zákony o volbách. A ty se soustředí na financování kampaní politických stran a další věci. Takže můžeme mluvit o „jisté kontrole“ v době kampaně, ale ne již mimo ni.
A váš názor na kampaň SPD?
Reklama SPD působí v českém prostředí šokantně, ale například ve Velké Británií jsou reklamy výrazné a velmi provokativní. Míra negativity bývá v cizině i mnohem vyšší. V českém prostředí jde o poměrně velkou novinku. Ten billboard navíc byl vlastně nesrozumitelný. Sám o sobě byl ten plakát nepovedený. Větší nebezpečí je, že SPD zcela pragmaticky zkoumá, kam až může zajít.
Nemůže na druhou stranu takto nastavená kampaň SPD mnoho lidí odradit?
To si nemyslím, mnozí voliči souzní s tím, co komunikuje jak SPD, tak Tomio Okamura. A to jeden billboard nezmění.
Kdo definuje morální ohledy? Ptá se Anna Shavit
Hrají ještě určité „morální“ ohledy nějakou roli při tvorbě marketingových politických kampaní?
Kdo definuje morální ohledy? Máme je všichni v ČR stejné? Nemáme. Ty hranice si určuje každý sám. Navíc vidíme stejný trend ve světě, jedna věc je za čárou, ale v tom či onom s politikem souhlasím. Může se chovat nehezky k té či jiné skupině, například ženám, ale má dobré názory na zahraniční politiku či ekonomiku, a to může stačit. Morálka ale není rozhodně hlavní věc, kterou při průzkumech veřejného mínění řešíte.
Marketingové kampaně politických stran se v čase proměňují. Jaké jsou aktuální trendy?
Personalizace, jasné se vymezení vůči konkurenci, zahlcování informacemi, více osobního obsahu nad politickým. A hlavně snaha působit, jakože toto je konečně ten zdravý rozum.
Jak důležitou roli hrají v dnešní době sociální sítě při oslovování potenciálních voličů? Mohou podle vás nahradit tradiční kontaktní kampaň?
Pořád velkou, ale kontaktní kampaň vůbec není jednoduchá na přípravu. Je velmi drahá a časově náročná. Nicméně v současné míře personalizace, když se můžete přímo potkat s politikem, konfrontovat ho, tak to má efekt.
Nejen SPD… Češi jsou poučené publikum
Se sociálními sítěmi jsou však nepochybně spojena rizika jako například šíření nepravdivých informací, takzvaných dezinformací. Jak si stojí Češi v digitální či mediální gramotnosti?
Myslím, že Češi jsou pořád velmi dobře informovaní a výrazně se zajímají, jak o českou, tak zahraniční politiku. Navíc v každodennosti rozhodně politika jde stranou a každý se více zajímá o svoji vlastní existenci. Lidé jsou jistě schopni rozlišovat mezi korektními informacemi a dezinformacemi, ale vlastně často si říkají proč, zejména když ta dezinformace zapadne do světonázoru.
Když srovnáte kampaně před deseti či dvaceti lety, zařazují do nich politické strany stále více kontroverzních prvků?
Boj o pozornost je náročný, kampaně jsou více zaměřené na jednotlivé lídry a vytrácí se politický obsah.
Kde vidíte příčiny dlouhodobě úspěšného politického marketingu hnutí ANO?
Neustálá pracovitost, ignorování kritiky, ale hlavně to, že pořád chrlí obsah. Možná nedělají v politice nic, ale pořád nám říkají, jak za nás bojují a ono to bohužel často stačí.
