Zvolený americký prezident Donald Trump se vychloubal, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin, což samozřejmě nebylo v praxi proveditelné. Nyní Trump prohlašuje, že i tak „rozlouskne“ tuhý rusko-ukrajinský oříšek a zařídí mír.
Otázkou zůstává, jak by takový mír na Ukrajině měl vypadat. Donald Trump minulý týden řekl, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Putin se chce se mnou setkat a my toto jednání připravujeme,“ cituje bruselský list Politico Trumpa z proběhnuvšího tiskového brífinku v jeho sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Přesné datum setkání zatím není stanoveno. Klíčová otázka ale zůstává. Až přijde mír, zůstane Ukrajina zachována jako životaschopný celek s vlastní suverenitou a nezbytnými bezpečnostními zárukami?
Kelloggův text jako předzvěst kroků, které udělá Trump
„Mozkem“ jednání za americkou stranu nebude jen Trump, ale také Keith Kellogg, bývalý poradce pro národní bezpečnost, nyní zvláštní vyslanec pro Ukrajinu. Kellogg publikoval v „protrumpovském“ think tanku AFPI [America First Policy Institute] loni v dubnu text, v němž nastínil některá možná východiska blížících se jednání.
V dokumentu se Kellogg jasně hlásí k tomu, aby USA požadovaly příměří na Ukrajině a následně dojednaly urovnání vleklého konfliktu. Ten bude letos v únoru trvat již tři roky. Kellogg nicméně předkládá i jiné, zajímavé postřehy. V textu míní, že bylo možné válce na Ukrajině zabránit.
„Silný a rozhodný prezident, který by se postavil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi tvrdou zahraniční politikou, mohl zabránit tomu, aby ruský prezident nařídil 24. února 2022 invazi na Ukrajinu.“ píše Kellogg v dokumentu.
Ukrajinci věří Trumpovi. Je za tím i jeho slib skončit válku s Ruskem
To je mimochodem narážka na Joea Bidena, jemuž vyprší za několik dní jeho prezidentský mandát. A který řekl, že Rusko na Ukrajině „už prohrálo“. A teď nově, že Rusko na Ukrajině nedosáhlo svých strategických cílů.
Ztráta území jako východisko k „míru“
Co vlastně zmůže Donald Trump, který se holedbá dobrými vztahy s Putinem? Rusko si stanovilo již před časem podmínky, z nichž nehodlá v žádném případě slevit. Druhé straně je klade ultimativně. Na ty však může na druhou stranu Ukrajina jako suverénní stát jen těžko přistoupit.
Něco již Trump zmínil v předvolební kampani. První je to, že Ukrajinci odsouhlasí ztrátu části svého území. Trump nespecifikoval jak velkého, nicméně se jedná pravděpodobně o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast. O tom nedávno „smířlivě“ promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Musíme Ukrajinu podporovat, aby zvítězila, tvrdí nový eurokomisař
Další podmínka znamená, že Ukrajina akceptuje neutrální status. Možná je ale i výměna členů ukrajinské vlády, kterou Kreml považuje za hrozbu.
To jsou nároky, které Trump nyní nejspíš klade na Ukrajinu. Pokud by je odmítla, další vojenská podpora z Washingtonu Ukrajině by nejspíš velmi rychle skončila. Ostatně její pokračování Trump nově podmínil tím, že Ukrajina se musí účastnit mírových jednání. Kdyby účast na mírových jednání ale odmítlo Rusko, Trump pro BBC řekl, že v tom případě by Ukrajině vojenskou pomoc navýšil.
Ví Trump, že vnucený diktát není mírem
A jak to vidí Vladimir Putin? Stačilo by mu odstoupení ukrajinského území, na který nemá právní nárok a anektoval ho v rozporu s mezinárodním právem? Nejspíš ne. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovoří o tom, že by Ukrajina měla mít podstatně snížený stav svých ozbrojených sil. Jak snížený, by přitom stanovila Moskva. Na stole zůstává i zásadní otázka možného budoucího vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance [NATO]. Trump se v této otázce přiklonil na ruskou stranu, když nedávno prohlásil, že „chápe nelibost Kremlu ohledně snahy Kyjeva vstoupit do NATO“.
Právě v bodě vstupu do NATO se ale tříští podstata férové dohody mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. Bez členství v alianci zůstane Ukrajina bez jakýchkoli bezpečnostních záruk, že Rusko na její území opět vojensky nevstoupí.
Zmíněné Trumpovo „pochopení“ pro zájem Moskvy v tomto bodě zadělává na problém v tom smyslu, že mírová jednání ovládne vnucený diktát. A Ukrajina se stane jen jakýmsi kremelským přívěskem, který by byl závislý na libovůli ruských zájmů. Připomínalo by to případ pomnichovského Československa v rámci druhé republiky, kde byl okleštěný stát závislý na libovůli nacistického Německa.
Další na řadě by se velice pravděpodobně stalo Moldavsko se svou pátou kolonou v podobě separatistického Podněstří. V nejchudší evropské zemi má Rusko své zájmy. Jeho trojským koněm v zemi je odsouzený oligarcha Ilan Šor.
Jenom zobchodovat Ukrajinu nestačí
Trump sám sebe považuje za zdatného obchodníka, méně již za politika. Ve svém prvním funkčním období to ostatně několikrát prokázal. Nicméně ukončení války je citlivá geopolitická bezpečnostní záležitost a „zobchodování“ Ukrajiny“ na kremelském oltáři by mohlo Spojeným státům zasadit velkou ránu v oblasti prestiže. USA totiž nikdy nenechaly Evropu v klíčových dějinných momentech v nesnázích.
Ukrajinci věří Trumpovi. Je za tím i jeho slib skončit válku s Ruskem
Je si toho Trump, který se ujme svého mandátu 20. ledna, vědom, nebo se zachová jako chladný pragmatik, jenž může v budoucnu naopak způsobit další ruskou expanzi do nitra Evropy? Pokud ne, Rusko nejspíš vyjde z aktuálních mírových dohod jako jednoznačný vítěz. Vítěz, který by mohl v budoucnu „ukrajovat“ z Ukrajiny další území, aniž by mu v tom někdo účinně zabránil. A nejen z ukrajinského území.
Petr Duchoslav
![Pinterest](https://pinterest.com/pin/create/button/?url=https://www.fintag.cz/2025/01/14/komentar-co-muze-vyjednat-trump-s-putinem-moc-toho-neni/&media=https://www.fintag.cz/wp-content/uploads/2025/04/Donald_trump_a.jpg&description=Donald Trump se vychloubal, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. I nyní tvrdí, že "rozlouskne" tuhý rusko-ukrajinský oříšek a zařídí mír.&){kind=link}