Senátor ODS ostře kritizuje vládní novelu zbraňového zákona

Změny zbraňového zákona, které loni prošly Sněmovnou a podepsal prezident Petr Pavel, senátor ODS a člen Ústavně-právního výboru Zdeněk Hraba označuje v rozhovoru pro FinTag jako politický protizbraňový populismus.

V rámci novely zbraňového zákona říkáte, že zabavování zbraní je na hraně ústavnosti. Proč?

Protože tato novela zbraňového zákona dává nepřiměřeně velkou pravomoc vstupovat do obydlí v případech, že je i dokonce jen podezření, že má dotyčný zbraň kategorie D, tedy třeba vzduchovku. A zároveň orgán veřejné moci napíše, že se dotyčný chová podezřele – oficiálně „představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“. Já používám příměr, že takto může být domovní prohlídka zahájena i v případech, kdy školní jídelna, což bývá někdy orgán veřejné moci, nahlásí podezření, že má člověk zvláštní názory a má či může mít doma vzduchovku.

Jsou namístě obavy z možných policejních excesů?

Nechci vyvolávat paniku, to vůbec ne. Ale myslím si, že před každou novou represivní pravomocí státu směrem k občanům je třeba mít se na pozoru. A zohlednit všechna rizika, která se s novou pravomocí spojují. I s tím, že se může jednat o zcela obyčejný projev lidské závisti nebo zášti.

Nahraji vám… Přinese zpřísnění držení zbraní omezení těch, kteří mohou v kritický okamžik sami pomoci ozbrojeným složkám zneškodnit pachatele?

Pochopitelně ano. Proto dlouhodobě stojím na straně slušných a zákona dbalých držitelů zbrojních průkazů. Bezpečí obyvatel má v první řadě zajistit stát. Ale jak říkám: není reálné, aby byl policista na každém rohu, v každém domě. Takže pro větší bezpečí je lepší, když občan využije zákonnou možnost se bránit. A to s tím souvisí, že si za jasných podmínek může opatřit prostředky, kterými se může bránit. Nechci tady Texas, kde může mít nekontrolovatelně zbraň každý, ale nechci tady ani Británii, kde zbraň nemůže mít nikdo. A to dokonce ani pepřový sprej, ani nůž.

Senátor: Propojení se zdravotnickými registry

Co považujete dál – spolu s možností zabavování zbraní – za problematické?

Podivné, a hlavně fatálně nebezpečné je to, že novelou nebyla zacelena mezera na propojení lékařských registrů při posuzování žádostí o zbrojní průkaz. Ta tak vzniká po celý letošní rok, tedy rok 2025. Podle platné legislativy dojde k propojení až v roce 2026.

Ve zdravotnictví vázne digitalizace. Dopady jsou i fatální

Mojí snahou bylo to uspíšit a vykrýt onu mezeru. Z nepochopitelných důvodů nepodpořilo ministerstvo vnitra ani tento návrh, který by přispěl k bezpečí obyvatel. Je bohužel málo známé, že zbrojní průkaz vraha z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byl vydán zastupující – navíc ještě – lékařkou obvodního lékaře, která neměla informace o psychických potížích dotyčného.

Hodně se diskutuje o psychotestech zájemců o zbrojní průkaz, respektive vlastnictví zbraně. Jsou podle vás dostatečnou zárukou, že se podaří odhalit osobu, která je nezpůsobilá k držení zbraně?

Nikdy není nic stoprocentní. A nenalhávejme si ani to, že i když stát zavede cokoliv, zabrání to všem excesům. Ne, takto nefunguje ani právo, ani normální život. Problém psychotestů je v nedostatečných kapacitách. A když se podíváme na sousední Slovensko, kde povinné jsou, tak ani tam nedokázaly psychotesty zabránit tomu, aby se ke zbrani dostal magor, který střílel na premiéra Roberta Fica.

Vyhodnocení střelby na FF UK potvrdilo nedostatky v policii

Mnohem efektivnější je, jak jsem zmínil, důsledné propojení lékařských registrů tak, aby posuzující lékař věděl, že žadatel se léčí s psychickými problémy, ale zároveň aby „obvodní“ lékař věděl, že jeho pacient má zbrojní průkaz a mohl při zahájení léčby psychických problémů informovat příslušné orgány.

Podezřelé obchody se zbraněmi

Legislativní změna nově ukládá prodejcům hlásit podezřelé obchody se zbraněmi. Mnozí to kritizují. Jaký na to máte názor? Půjde toto realizovat v praxi?

Jedním slovem: těžce. Ona už samotná definice onoho podezřelého obchodu je taková gumová. Mám pocit, že se jedná o další ze série změn, které se udělaly jen pro to, aby se něco udělalo. Krásný příklad protizbraňového populismu, který prostupuje naší politikou. Nikoliv společností, ale politikou, to zdůrazňuji.

Potřebuje vedle novely naše zbraňová legislativa nějakou zásadnější změnu?

Nemyslím si. Po propojení registrů si myslím, že dojde k dostatečné úpravě zbraňové legislativy tak, aby byla funkční. Naopak teď se ukazuje jako náš velký úkol obrana před jakýmikoli překotnými a nedomyšlenými změnami. Často se setkávám bohužel s tím, že zbraňovou legislativu chtějí nejvíce měnit politici, kteří se v ní vůbec neorientují.

Doporučuji zbraň nejen mít, ale mít ji i u sebe, a ne v šuplíku

Vy jste se snažil přesvědčit kolegy v Senátu, aby přijali váš pozměňovací návrh, v němž bylo například propojení lékařských registrů při žádosti o zbrojní průkaz již od roku 2025, ale neuspěl jste. Co jste udělal „špatně“?

Problém veškeré naší legislativy je, že je strašně složitá, nepřehledná a mnohokrát novelizovaná. A mnohdy i právníci se v ní vyznají jen s problémy. A tak mám pochopení, že kolegové, kteří se tématu zbraňové legislativy nevěnují tak podrobně, jako se jí dlouhodobě věnuji já, nemusí při čtení návrhů vidět různé nepravosti.

To je jediný důvod?

Další problém je, že je velký tlak na rychlé schvalování zákonů tak, aby se stihla jejich účinnost. To pak dost omezuje prostor pro podrobnější debatu. Vysvětloval jsem kolegům, proč přicházím s pozměňovákem. Nakonec ale zvítězil jiný názor, což respektuji. Nicméně je před námi ještě spousta bitev v rámci obrany práva občanů na efektivní sebeobranu. A v těch už rozhodně nechci prohrát.

Petr Duchoslav

—

Senátor JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D. uspěl v loňských volbách do Senátu. Kandidoval v Koalici KONS, ODS, Monarchiste.cz a Svobodní. Jako senátor ale působí od roku 2018. Tehdy kandidoval za STAN. Uvádí, že během šesti let v Senátu se společnými silami podařilo mnoho dobrého – například rozšířit práva občanů díky zakotvení práva na obranu i se zbraní do Listiny základních práv a svobod, ale i zpřísnit tresty za týrání zvířat. Vystudoval Právnickou fakultu UK a Vysokou školu ekonomickou v Praze.