V neděli 19. ledna 2025 v 10:15 začalo po několikahodinovém zpoždění oproti původním očekáváním platit dlouho dojednávané příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Nakolik je stabilní?
Dohoda příměří, která byla za spojeného úsilí odcházejícího a nového nejvyššího vedení USA dojednána v katarském Dauhá, má za cíl ukončit více než patnáct měsíců trvající válku v Gaze. Tento konflikt, který začal bezprecedentním útokem palestinských teroristů na izraelské civilisty 7. října 2023 a následně na něj navázala izraelská protiofenziva, se stal nejdelším v historii arabsko-izraelských válek. V současnosti stále není dořešený osud zhruba stovky izraelských rukojmích, zároveň v této válce přišlo o život více než 47 000 Palestinců. Obě tyto skutečnosti mezinárodně vzbuzují mnoho kontroverzí a kritiky.
Důvody uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem
O podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem se za mezinárodní asistence jednalo mnoho měsíců. Ačkoliv se v některých momentech zdálo, že podpis dohody je na dosah, nakonec její uzavření vždy ztroskotalo na některých problematických aspektech. K zásadnímu průlomu došlo až na počátku letoška. O příčinách tohoto načasování panují různé spekulace. Je nepochybné, že měsíce válčení si na obou stranách konfliktu vybraly svou daň. Hamás i Izrael tak mohou mít určité pragmatické důvody, proč dohodu přijmout.
Hamás přišel o některé ze svých dlouholetých vůdců, jako byli Ismáíl Haníja a Jahjá Sinvár. Odhady rovněž hovoří o ztrátě minimálně 18 000 bojovníků Hamásu a významné části jeho vojenského a podpůrného zázemí v Pásmu Gazy. Samostatnou kapitolou pak je dopad konfliktu na životy palestinských civilistů. V enklávě nastala rozsáhlá humanitární krize.
Izraelské vojenské ztráty jsou menšího rozsahu. O život během války v Gaze doposud přišlo 405 izraelských vojáků. Avšak izraelská vláda dlouhodobě čelí silné domácí a mezinárodní kritice. Sílí protiizraelské postoje, které v některých případech doprovází otevřený antisemitismus v mnoha zemí světa. Dlouhotrvající válkou pak nepochybně trpí izraelská ekonomika, zejména cestovní ruch. To vše má negativní dopady na izraelskou společnost. Ta navíc během konfliktu čelí častému raketovému ostřelování a dalším bezpečnostním hrozbám ze strany Hamásu a jeho spojenců.
Faktor Donald J. Trump
Stěžejním faktorem se nepochybně stal i nástup Donalda Trumpa do funkce nového amerického prezidenta. Trump již v předstihu vyhlásil své přání ukončit válku v Gaze do své inaugurace, dnes 20. ledna. V opačném případě, řekl Trump, rozpoutá na Blízkém východě peklo. Ačkoliv se mohlo jednat jen o jedno z mnoha Trumpových silných prohlášení, vedení Hamásu se jeho návratu do Bílého domu a následného zpřísnění podmínek příměří nepochybně značně obávalo.
Jsou tu ale i další aspekty. Donald Trump má oproti svému předchůdci Joe Bidenovi mnohem větší vliv na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba politiky dlouhodobě pojí velmi přátelské vztahy.
Trump se již ve svém prvním prezidentském období navíc profiloval jako velmi proizraelský prezident. Pod jeho patronátem byly mimo jiné v roce 2020 uzavřeny takzvané Abrahámovské dohody [mírové dohody Izraele s Bahrajnem, Marokem, Spojenými arabskými emiráty a Súdánem, pozn. red.]. Na ně si Trump patrně přeje navázat historickou mírovou smlouvou mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Takový úspěch by nepochybně posílil jeho renomé mírotvůrce. Potencionálně by mu mohl i přinést nominaci na Nobelovu cenu míru.
Parametry příměří a možná rizika příměří v Pásmu Gazy
První fáze příměří mezi Izraelem a Hamásem má podle dohody trvat 42 dní. Za tohoto dočasného klidu zbraní má postupně dojít k výměně 33 izraelských rukojmích za stovky palestinských vězňů. Podle podmínek dohody Izrael propustí 30 palestinských vězňů za jednoho civilistu a 50 palestinských vězňů za jednu izraelskou vojačku.
Jakýkoli Žid, který volí demokraty, nenávidí Izrael, tvrdí Donald Trump
V první den příměří Hamás prostřednictvím Červeného kříže propustil tři Izraelky. Byla to Romi Gonenová [24], Emily Damariová [28] a Doron Steinbrecherová [31]. Pokud příměří přetrvá, v dalších týdnech dojde k propuštění zbývajících 30 rukojmí ve skupině žen a dětí, mužů nad padesát let, případně mladších mužů ve vážném zdravotním stavu.
Důležitým bodem první fáze příměří je rovněž navýšení humanitární pomoci do Gazy až na 600 kamiónů denně s vizí bezprostředního zlepšení života palestinských civilistů. Současně by se měly začít stahovat jednotky izraelské armády z obydlených částí Gazy k hranicím s židovským státem. To umožní návrat některých palestinských uprchlíků do jejich původních domovů v severní části enklávy.
Druhá a třetí fáze příměří
Po dvou týdnech pak podle stanoveného harmonogramu začnou jednání o druhé a třetí fázi příměří. A právě zde se objevuje několik potenciálních překážek a rizik. Prvním problémem nepochybně zůstává přetrvávající nepřátelství a hluboká nedůvěra mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany stále deklarují dlouhodobý cíl protivníka zničit. Dojednané příměří se tak snadno může stát jen kratší či delší přestávkou ve vzájemných bojích v důsledku neschopnosti naplnit výše představené parametry dojednané dohody.
V tomto kontextu se pak jeví jako obzvlášť obtížné úspěšné dojednání druhé fáze příměří. Ta si klade za cíl vyřešit výměnu zbývajících izraelských rukojmích za palestinské vězně, a zejména dočasné poválečné uspořádání Pásma Gazy. Na to by měla v budoucnu navázat třetí fáze vyjednávání o trvalém míru v oblasti.
Žádná krev, žádná publicita, ordinují Palestincům v Gaze jejich vůdci
Navzdory všem personálním, vojenským a materiálním ztrátám byl Hamás jako organizace nejenže schopen válku s Izraelem přestát, ale pravděpodobně do budoucna opět obnoví své síly prostřednictvím nových stoupenců. Nebude tedy snadné jeho budoucí roli v Pásmu Gazy zcela eliminovat, ačkoliv nejen Izrael, ale i mnoho dalších států jej považuje za teroristickou organizaci. Jako alternativa pro vládu nad Gazou se nabízí umírněnější Fatáh.
To je vedení Palestinců ze Západního břehu, které má dlouhodobě s Hamásem napjaté vztahy. Určitým nesnadným kompromisem by se tak mohla stát přechodná spolupráce Fatáhu s těmi členy Hamásu, kteří nejsou bezprostředně zodpovědní za teroristické útoky za asistence a patronátu arabských států, jako jsou Saúdská Arábie, Katar a Egypt. Takové řešení by sice Izrael a mezinárodní společenství za určitých okolností mohly akceptovat, jednalo by se však o politicky i bezpečnostně velmi křehkou a nestabilní situaci s jednoznačným rizikem neúspěchu a obnovení bojů v oblasti.
K uspořádání poměrů v Pásmu Gazy povede dlouhá cesta
Případná třetí fáze hovořící o trvalém míru a případném vzniku nezávislého Palestinského státu mírově koexistujícího s Izraelem pak předpokládá nejenže překonání výše uvedených překážek, ale rovněž vyřešení některých dekády diskutovaných problémů. Sem patří věrohodné bezpečnostní záruky pro obě strany, definitivní vymezení území obou států, vyřešení statusu Jeruzaléma, problematika palestinských uprchlíků atd.
Prožitá traumata mění naše vnímání času, uvádí izraelská studie
I v nejlepším případě by se tak jednalo o složitá jednání spíše v horizontu let než měsíců. Stávající příměří tak lze považovat spíše za určitou naději pro zlepšení životů Izraelců a Palestinců. Avšak naději velmi křehkou. K trvalejšímu uspořádání situace v Pásmu Gazy a tím spíše dekády trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu i proto povede ještě dlouhá a pravděpodobně i velmi trnitá cesta.
Eva Taterová, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
—
Mgr. Eva Taterová, M.A., Ph.D. vede oddělení Politika, instituce, moc Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Vystudovala obor Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde v letech 2010 až 2016 úspěšně absolvovala postgraduální doktorské studium. V letech 2010 až 2011 studovala na Ben-Gurion University of the Negev v Izraeli, obor Blízkovýchodní studia. V roce 2017 působila jako hostující profesorka na University of Nebraska-Lincoln v USA. Zahraniční zkušenosti sbírala i v jiných zemích, než byly Spojené státy a Izrael.
Specializuje se na témata, jako jsou Československá diplomacie a Blízký východ během studené války, arabsko-izraelský konflikt, česko[slovensko]-izraelské vztahy, moderní dějiny Blízkého východu, ale i na dějiny studené války a antisemitismus v České republice. K uvedené problematice vyučuje tematicky související kurzy pro studenty vysokých škol v České republice i zahraničí. Je autorkou a spoluautorkou mnoha odborných textů, publikací.
