Aktuální dohoda o příměří v Pásmu Gazy uzavřená mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás snižuje rizika pro veřejné finance a mohla by zlepšit úvěrový rating Izraele. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody’s.
Pozitivní dopady má vyhlášené příměří i na dnes již docela rozvrácenou ekonomiku v Pásmu Gazy. Vysoké náklady na boje v Gaze a Libanonu způsobily, že hlavní ratingové agentury Moody’s, S&P Global a Fitch loni rating Izraele radikálně snížily.
„Pro Izrael by účinná realizace současné dohody s Hamásem o příměří a další pokrok směrem k trvalé deeskalaci bojů v Gaze snížily rizika zhoršení úvěrové síly státu,“ uvedl analytik Moody’s Christian Fang.
Také analytik agentury Fitch minulý týden řekl, že příměří by mělo být pozitivní pro úvěrový rating Izraele. Podle Moody’s jsou tu ale i další souvislosti.
„Pokud příměří vydrží, sníží se také riziko eskalace konfliktu, do kterého by se mohl zapojit Írán. A to by mělo vedlejší dopad na ceny energií a globální dodavatelské řetězce. Došlo by totiž k narušení dopravy v Rudém moři,“ tvrdí Fang.
Moody’s už loni v září snížila úvěrový rating země o dva stupně na Baa1 a ponechala negativní výhled s odkazem na eskalaci konfliktu v regionu s libanonskou ozbrojenou skupinou Hizballáh. Izrael v listopadu ale uzavřel s Hizballáhem dohodu o příměří.
Po izraelské vojenské akci v Libanonu rychle stoupá cena ropy
Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu na konci loňského roku shrnulo vývoj izraelské ekonomiky následovně: „Izraelská ekonomika v současné době čelí jednomu z náročnějších období své historie. Kombinace důsledků sníženého růstu ekonomiky, rostoucí inflace, zvyšujícího se rozpočtového deficitu, nedostatku pracovních sil a napjatých obchodních vztahů s některými zeměmi negativně ovlivňuje kondici izraelského hospodářství. A samozřejmě má i nepříznivé dopady na životní úroveň občanů“.
Válkou ekonomicky trpí Izraelci i Palestinci
Rozpočtový deficit Izraele loni činil 6,4 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Důvodem byl prudký růst výdajů na obranu s cílem financovat vojenské konflikty. Izrael loni za válečné konflikty podle jeho ministerstva financí utratil zhruba 100 miliard šekelů [cca 680 mld. Kč]. Poměr veřejného dluhu k výkonu ekonomiky tak stoupl na 69 procent z 61,3 procenta v roce 2023. Za dva roky se zvýšil o devět procentních bodů.
V případě rozpočtu na rok 2025, který ještě nebyl schválen, izraelská vláda plánuje snížit deficit na 4,4 procenta HDP.
„Mnozí ekonomové však považují tento údaj za optimistický a představitel ministerstva financí minulý týden uvedl, že by mohl činit pět procent HDP,“ napsala agentura Reuters.
Do válčícího Izraele dál jezdí turisté. Ekonomika ale varuje
Izraelská centrální banka odhadla růst ekonomiky za celý loňský rok na maximálně 0,5 procenta. Ještě zkraje roku čekala růst o 1,5 procenta. Aktuálně se hovoří o stagnaci, nulovém růstu. Izraelská centrální banka dále potvrdila, že spolu s oslabující ekonomikou prudce vzrostla inflace. Ta loni v zemi stoupla nad pět procent, pak ale klesala.
Ekonomika se přirozeně nevyvíjí dobře ani v Pásmu Gazy. Nezaměstnanost tam loni od začátku války vzrostla ze 45,3 procenta na více než 90 procent. Téměř sto procent obyvatel žije v chudobě. HDP území ovládaného Hamásem se snížil o 84,7 procenta.
Podle katarské státní televize Al-Džazíra se konflikt projevuje i vysokou inflací a zdražováním potravin. Na severu Pásma Gazy například cena čerstvých okurek vzrostla z jednoho amerického dolaru [cca 24,17 Kč] za kilogram před válkou na 150 dolarů [cca 3 626 Kč] za kilogram loni. V jižní části Gazy pak okurky zdražily na osm dolarů [cca 193 Kč] za kilogram.
Podobně zdražila rajčata na severu Pásma Gazy z dolaru za kilogram před válkou na 180 dolarů [4 350 Kč] za kilogram loni, na jihu pak na 12 dolarů [cca 290 Kč] za kilogram. Plato vajec podle katarské televize stálo před válkou 3,50 dolaru [cca 85 Kč], zatímco loni na jihu vycházelo na 32 dolarů [773 Kč] a na severu na 73 USD [cca 1 764 Kč].
Příměří v Pásmu Gazy je křehké
V neděli vstoupila v platnost první fáze příměří v Pásmu Gazy. Trvat má 42 dní a stále je třeba vyjednat trvalé zastavení nepřátelských akcí, které by snížilo geopolitické napětí. O podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem se za mezinárodní asistence jednalo mnoho měsíců.
„Ačkoliv se v některých momentech zdálo, že podpis dohody je na dosah, nakonec její uzavření vždy ztroskotalo na některých problematických aspektech. K zásadnímu průlomu došlo až na počátku letoška,“ uvedla ve své aktuální analýze [viz článek níže, pozn. red.] pro FinTag Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
K trvalému míru v Pásmu Gazy povede ještě dlouhá a trnitá cesta
O příčinách tohoto načasování panují různé spekulace. Je nepochybné, že měsíce válčení si na obou stranách konfliktu vybraly svou daň. Hamás i Izrael tak mohou mít určité pragmatické důvody, proč dohodu přijmout. Stěžejním faktorem se podle Taterové nepochybně stal i nástup Donalda Trumpa do funkce nového amerického prezidenta. Trump již v předstihu vyhlásil své přání ukončit válku v Gaze do své inaugurace [20.1.]. V opačném případě, řekl Trump, rozpoutá na Blízkém východě peklo.
„Jsou tu ale i další aspekty. Donald Trump má oproti svému předchůdci Joe Bidenovi mnohem větší vliv na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba politiky dlouhodobě pojí velmi přátelské vztahy,“ uvádí v analýze pro FinTag Taterová.
–DNA/ČTK–
