Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, se zřejmě zvýší o polovinu. V případě dodávek a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti na devět milionů.
Včera [22.1.] to schválila Poslanecká sněmovna v novele, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU.
Zvýšení limitů doporučil do zákona vložit sněmovní Hospodářský výbor. Zvýšení limitů reaguje na nárůst cen. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek [za STAN] se zvýšením souhlasil. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení tak nová úprava vyjme podle dřívějšího vyjádření zástupců ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek.
Zvýšení limitu pro uveřejnění zadávací smlouvy
Poslanci včera zároveň na návrh Hospodářského výboru zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku. Limit zvedli z 500 000 korun na milion korun. To má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.
„Důvodem je skutečnost, že tyto limity ještě nebyly navyšovány. A s ohledem na inflaci je toto navýšení zcela ospravedlnitelné a ze strany zadavatelů legitimně očekávané,“ řekl k navýšení limitů ministr Kulhánek.
Nová strategie pro veřejné zakázky reaguje na potřeby „nové doby“
Zvýšení limitů poslanci ale schválili až na třetí pokus. Stalo se tak o dva poslanecké hlasy. V předchozích dvou hlasováních se pro návrh nenašel dostatek hlasů. Tato hlasování navíc postupně zpochybnili poslanci Rudolf Salvetr [ODS] a Pavel Bělobrádek [KDU-ČSL].
S neúspěchem se setkal pozměňovací návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka. Ten reagoval na zvýšení limitů. Měl zavést povinnost, aby po zadání veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun musel zadavatel zveřejnit i způsob zadání této veřejné zakázky.
Změny v podmínkách veřejné podpory
Schválená vládní novela o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory rovněž zpřísňuje dohled nad velkými akvizicemi a veřejnými zakázkami za spoluúčasti firem ze zemí mimo EU. Novela například upravuje součinnost mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při poskytování informací a zakotvuje ochranu těchto informací.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem. Ty EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci.
Unijní cla na čínská auta poškodí hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko
Zástupci vlády připomněli, že podpory poskytované podnikům v rámci členských státu regulují pravidla veřejné podpory. Avšak neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu. A proto EU přijala zmíněné nařízení.
Americká onsemi rozšíří výrobu v Česku. Chce ale další pobídky
Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek. Tedy příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.
