BYD, Qin, Nio ES a Xpeng P. To jsou populární značky čínských kvalitních i cenově dostupných elektroaut. V EU čínská auta zatím doma nejsou, ale miliony už jich jezdí po čínských sinicích a silnicích států třetího světa, třeba v Brazílii.
Čína se jako největší vývozce automobilů na světě podílí na globálním odbytu elektroaut 60 procenty. Není asi daleko doba, kdy si čínské elektrické auto pořídíte i vy nebo váš soused. Takto uvádí svou aktuální analýzu dopadů vzestupu čínského automobilového průmyslu Mezinárodní měnový fond [MMF].
Podle něj vzestup Číny na pozici největšího výrobce elektroaut ale představuje i dilema při prosazování nízkouhlíkové ekonomiky pro nejednoho evropského politika. Zvlášť, když si Evropská unie vytyčila ambiciózní cíl: V roce 2035 bude všech sto procent prodaných automobilů poháněno elektřinou oproti současným 15 procentům. Jak toho ale dosáhnout?
Odpověď zní – dovozem levných čínských vozů, jejichž maloobchodní cena je o 20 procent nižší než u podobných francouzských, německých nebo italských elektroaut. Tak snadné to ale není. Mnohé evropské země automobilový průmysl živí. Což platí zejména pro státy střední a východní Evropy, kam patří i Česko.
„Pokud by jejich výrobu nahradili čínští producenti, zaniklo by mnoho kvalifikovaných pracovních míst a podkopalo by to politickou podporu přechodu na zelenou ekonomiku,“ konstatuje ve své analýze MMF.
Zároveň si klade otázku, jak by EU ovlivnilo, pokud by svých zelených cílů dosáhla zaplavením trhu čínskými automobily. I řeší dopady nově zavedených dodatečných cel na čínská elektroauta ze strany Evropské komise [EK]. Odpověď MMF hledá prostřednictvím makroekonomických a obchodních modelů. Obrací se i do historie a využívá ji jako nástin možného scénáře.
Čínská konkurence ohrožuje Slovensko, Maďarsko i ČR
Podle ní vysoké ceny pohonných hmot v 70. letech minulého století zvýšily v USA poptávku po levných a úsporných automobilech. Z toho profitovalo Japonsko, které se stalo jejich významným vývozcem. V letech 1970 až 1985 se podíl japonských aut v USA zvýšil z 1,7 procenta na téměř 15 procent, aby se pak opět snížil v důsledku obchodních sporů. I tak Japonsko změnilo americký i globální trh s automobily.
A analýza MMF předpokládá, že nástup čínských elektroaut by mohl mít stejný účinek. Odhaduje, že Čína by dosáhla téměř okamžitě 15% růstu prodejů elektroaut na trzích EU, pokud by jí v tom EK nekladla žádné obchodní překážky. Což je ale čistě hypotetická úvaha, protože Komise již stanovila na čínská elektroauta cla ve výši až 45 procent.
Scholz žádá Evropskou komisi, aby zrušila dodatečná cla na čínská auta
MMF ale také konstatuje, že nynější pronikání Číny na unijní trh se někdejšími japonskému průniku na americký trh nepodobá. Rovněž dochází k závěru, že vliv na hrubý domácí produkt [HDP] by byl na EU jako celek jen velmi malý. Avšak pozor, dopady na jednotlivé členské země by se podle něj značně lišily. Nejvíce postižené by podle MMF byly země jako Česko, Slovensko a Maďarsko. Totiž v případě, že Čína skutečně zaplaví unijní trh svými elektroauty, uvolní tím dvě protichůdné síly.
Jak by to vypadalo v praxi
Ze zvýšeného dovozu levných čínských elektroaut do EU by profitovali spotřebitelé ve všech členských zemích. Zároveň by se ale snížila poptávka po automobilech evropských výrobců. Ti představují v mnoha unijních zemích, jak už bylo řečeno, ekonomicky významný průmyslový sektor a zaměstnavatele. Přesto MMF predikuje jen mírný pokles příjmů Německa, Francie a Itálie, jako nejvýznamnějších evropských výrobců aut. „Jen mírný pokles“ příjmů vysvětluje silou jejich ekonomik, respektive jejich širokým záběrem, diverzifikací sektorů, které úspěšně obhospodařují.
Propad HDP vybraných zemí EU z důvodu nástupu čínských elektroaut v %
[Zdroj: MMF]
Členy Evropské unie ale nejsou jenom Německo, Francie a Itálie. Proto analýza MMF dále konstatuje, že naopak citelné škody by utrpěly malé země střední a východní Evropy, které dodávají součástky evropským automobilkám [viz graf výše, pozn. red.]. Tato výroba se na jejich celkovém hospodářství podílí velkým dílem.
„Modelová studie ukazuje, že by nejhůře byly postiženy Maďarsko a Česko, jejichž HDP by během pěti let poklesl o 1 až 1,5 procenta,“ uvádí autoři analýzy.
A nejen to. Kromě propadu HDP těchto zemí by nástup čínských aut v EU přinesl i masivní přesun pracovní síly z automobilového sektoru. Na Slovensku by to bylo 2,6 procenta pracovní síly, v Maďarsku 1,7 procenta a v Česku 1,3 procenta. V ostatních evropských zemích by to bylo o poznání méně [viz graf níže].
Ztráty pracovních míst v zemích EU z důvodu nástupu čínských elektroaut v %
[Zdroj: MMF]
„I kdyby tito dělníci našli zaměstnání v jiných sektorech, hlavně ve službách, měl by tento přesun významné sociální, ekonomické, politické a psychologické dopady,“ uvádí MMF.
Cla na čínská auta nejsou řešení. Situaci jenom zhorší
Co by tedy měla Evropská unie dělat, aby ztlumila tento ekonomický dopad? Restrikce na dovoz čínských automobilů vypadají lákavě a EU se touto cestou již vydala, když loni v říjnu zvýšila cla na jejich dovozy. Podle MMF obchodní bariéry ale nejsou tou správnou reakcí. Analýza MMF simuluje vliv 25% a 100% zdanění dovozu čínských automobilů do zemí EU. A výsledek [ne]překvapí.
„Problém nejsou nižší ceny čínských elektroaut, ale jsou to právě vyšší evropská cla. Ta situaci zhoršují, a to v krátkodobém i dlouhodobém horizontu,“ uvádí analýza MMF.
Dopady evropských cel na čínská elektroauta na HDP vybraných zemí EU
[Zdroj: MMF]
A vysvětluje i proč. I když cla chrání evropskou produkci automobilů a jsou zdrojem jistého výnosu, také ale zvyšují prodejní ceny a produkční náklady v odvětvích, která by mohla čínské automobily využívat. Tyto vyšší náklady podle MMF „válcují“ jejich přínosy. Ochuzují a komplikují život všem zemím EU, zvláště těm, které nedisponují větším automobilovým průmyslem.
„Ochrana prostřednictvím cla konkurenční schopnost evropských automobilek nezvýší,“ uvádí MMF.
Británie do celní války s Čínou u elektroaut nejspíš nepůjde
Zároveň poukazuje na další negativní vliv uvalených cel na čínské elektroauta. Je to ochromení úsilí EU v ochraně klimatu snižováním emisí CO2. V tomto bodě analýza MMF nabízí plastičtější obraz. Vliv cel na cenu způsobí, že si spotřebitelé v příštím desetiletí budou kupovat více tradičních automobilů a emise dále porostou. Negativně do problémů promluví i případný unijní zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.
„Hlavním výsledkem se stane zvýšení cen elektroaut. To přinese odklad jejich nákupu ze strany spotřebitelů. Emise zůstanou stejné, nebo se dokonce zvýší,“ píše MMF v analýze.
Jak rozlousknout evropský oříšek
Podle MMF výše uvedené argumenty evropští politici dobře znají a ví o nich i EK, jež cla na čínská elektroauta zavedla a prosazuje. Zástupci EK a vybraných unijních zemí, jako je například Francie, ale argumentují ochranou evropského automobilového průmyslu a pracovních míst. I tím se blíže zabývá analýza MMF. Na otázku, co jiného než cla zamezí ztrátě pracovních míst v Evropě v důsledku dovozu automobilů z Číny, odpovídá jednoduše.
Dodatečná cla na čínská e-auta akcelerují čínskou výrobu v EU
„Pokud by se zvýšená poptávka po elektroautech uspokojila výrobou čínských aut v Evropě prostřednictvím přímých čínských investic, negativní dopady by se zmírnily. A rozhodně by to mělo pozitivní makroekonomický vliv na nejvíce postižené unijní země,“ uvádí MMF.
Podle něj tak postupovaly USA ve vztahu s Japonci na počátku 80. let.
„Odstranění vnitřních bariér v rámci EU by navíc umožnilo výrobcům automobilů lépe využívat multiplikační efekty velkého globální trhu, což podpoří investice do výzkumu a vývoje,“ doplňuje MMF.
My přece nemáme zájem se pustit s Číňany do křížku, říká Ivan Hodáč
Z toho zjednodušeně řečeno plyne jediné, pokud již nyní Evropa nedokáže Číně ve výrobě elektroaut konkurovat, měla by s ní začít spolupracovat. Zachovala by si pracovní místa v automobilovém průmyslu a také by se podílela na globálním obchodu s elektroauty. Je zajímavé, že i když toto řešení prosazují evropské automobilky, které s těmi čínskými v mnoha případech již úzce spolupracují, evropští politici o něm prozatím nezačali ani mluvit.
