Trumpova protiimigrační politika vyvolala chaos na mexické hranici

5359
hranici
Melanie Mendozaová si utírá slzy, když pro server Borderreport.com popisuje, že její schůzka CBP One byla zrušena poté, co na ni čekala asi rok a půl. Foto: Jorge Nieto

Trumpovo vypnutí aplikace CBP One, jejímž prostřednictvím si migranti mířící do USA sjednávali schůzku s úřady kvůli azylu, způsobilo chaos na mexicko-americké hranici. Migranti z Latinské Ameriky si zoufají a nevědí, co dál.

K vypnutí vládní aplikace CBP One ve Spojených státech došlo ve stejný den, kdy americký prezident Donald Trump v pondělí 20. ledna složil svůj prezidentský slib.

„S účinností od 20. ledna 2025 již nejsou dostupné funkce CBP One, které dříve umožňovaly cizincům bez dokladů předkládat informace předem a plánovat schůzky v osmi jihozápadních hraničních vstupních místech,“ informují stránky americké vlády.

Rovněž došlo i ke zrušení všech stávajících, tedy již sjednaných schůzek za účelem udělení azylu. Avšak tento krok nového amerického prezidenta rázem vyvolal problémy na mexicko-americké hranici. A dostává se mu kritiky od organizací na ochranu lidských práv.

„Zrušení aplikace CBP One, jednoho z mála nástrojů, které mají žadatelé o azyl ve Spojených státech k dispozici, představuje vážnou ránu pro ochranu lidských práv migrantů,“ říká ke kroku nové administrativy Donalda Trumpa Adriana Palomares, hlavní koordinátorka Lékařů bez hranic v Mexiku.

Žádost o azyl je právo, nikoli zločin, tvrdí kritici Trumpa

Podle ní tato aplikace poskytovala žadatelům o azyl v USA důležitý nástroj a možnost, jak se vyhnout riziku, že se dostanou do rukou obchodníků s lidmi. Ti migrantům za úplatu slibují přechod na území Spojených států, často k němu ale nedojde. Tisíce lidí se vypnutím aplikace CBP One dostalo podle Palomaresové do nejistoty a vážného ohrožení života.

„Tato politika dehumanizuje a ohrožuje lidi na útěku. Migrace a žádost o azyl představují práva, nikoli zločiny,“ tvrdí koordinátorka.

Podle ní mají vlády v regionu, včetně USA a Mexika, urychleně zavést do praxe jiný nástroj pro migrační politiku.

Situace na mexické hranici se stala neúnosná. Řešení nepřichází

Opačný názor na migrační politiku ale má staronový prezident Spojených států Donald Trump. Ten již ve své předvolební kampani americké veřejnosti sliboval, že co nejdříve po uvedení do úřadu “ukončí právo na azyl” ve Spojených státech. A tak se i stalo, a to ve stejný den, kdy se ujal vedení Bílého domu.

Migranti na mexicko-americké hranici

Mobilní aplikaci Celní a pohraniční stráže USA zvanou CBP One spustily americké vládní úřady v roce 2020 původně kvůli zlepšení kontroly zboží dováženého do USA z Latinské Ameriky. Od ledna 2023 začaly aplikaci používat vládní úřady ke sjednání schůzky k azylovému řízení pro imigranty do USA, to z rozhodnutí vlády Joea Bidena. Podle Lékařů bez hranic v roce 2024 využil aplikaci k zajištění schůzky kvůli udělení azylu na území USA téměř milion lidí. To je přibližně 1 450 každý den.

Komentář: Amerika odmítla klimatickou dohodu. A udělala dobře

Zarezervovat si termín schůzky mohli migranti ještě před vstupem na území USA. To však inaugurací Donalda Trumpa skončilo a zrušily se i již nasmlouvané schůzky s azylovými úřady. Na latinskoamerické hranici nyní uvízly tisíce migrantů a další karavany lidí mířící do Spojených států za lepším životem tam ještě uvízne.

„Cítíme hluboký smutek. Tento proces nebyl vůbec snadný. Riskovali jsme své životy a vystavovali se s našimi dětmi nepředstavitelným rizikům jen proto, abychom pro rodinu získali šanci na lepší budoucnost,“ řekla Lékařům bez hranici, kteří v okolí hranic pomáhají migrujícím lidem, venezuelská migrantka Silvia, která na cestě strávila několik měsíců.

Trump se protiimigrační politikou nikdy netajil

Zavedením opatření na zastavení migrace do Spojených států na mexické hranici se americký prezident Trump nikdy netajil a protiimigrační politika se stala jedním z hlavních témat jeho předvolební kampaně. Mimo vypnutí aplikace CBP One hovoří o deportacích osob, které na území USA pobývají bez povolení. Rovněž chce ukončit automatické přidělování amerického občanství dětem narozeným v USA, pokud jeden z jejich rodičů není americký občan nebo nemá v zemích USA trvalý pobyt. Nařízení mají podle amerických médií úřady začít uplatňovat do 30 dnů. Některé ze států s převahou demokratických politiků upozorňují, že takové nařízení je protiústavní. A mnohé již amerického prezidenta kvůli tomu zažalovaly.

Kryptoměny cílily mimo systém. Teď se stávají mainstreamem

Ve svém inauguračním projevu zmínil Trump také obnovení politiky, při níž musí žadatelé o azyl čekat na soudní jednání na mexické straně hranice. Dále již vyhlásil výjimečný stav na americko-mexické hranici. Ministerstvu obrany zároveň nařídil, aby zajistilo podporu pro výstavbu hraniční zdi, prostor pro zadržování a prostředky pro přepravu migrantů. Ministra obrany zmocnil, aby v případě potřeby vyslal na hranici vojsko.

Novou administrativu vyzval i k obnově programu označovaného jako „Zůstaňte v Mexiku“. Ten dříve nutil nemexické migranty, aby na vyřešení svých případů v USA vyčkali v této latinskoamerické zemi. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti se nechalo slyšet, že program s okamžitou platností obnovuje.

–VRN–

5 KOMENTÁŘE

  1. Ze všech zemí kde je bída prchají lidé za blahobytem který si vybudovali lidé ve svých zemích .místo aby se snažily něco změnit doma tak čekají že jim v cizích zemích budou létat pečení holuby do pusy

    • Nedívejte se na to našima očima. Oni by rádi něco změnili, ale nejsou toho schopni, i kdyby dělali vše možné. A věřte, že většina si nemyslí, že jim budou létat holubi do pusy. Klidně budou pracovat někde v kuchyni za málo, jen to bude i tak více, než doma.

      • Jenže genetiku neošálíte. Když pak geneticky podobní lidé vytvoří společnost a ta zase stát, tak většinově změnu v podstatě nechce. Žít lépe ano, to chce každý, i jedinec ze zvířecí říše (je podstatou ochočování), ale změnu, která k bohatšímu životu vede, nechce. To je důsledek toho, že si ssebou do nové společnosti natáhnou to svoje a pak když v nové začnou převládat, přetvoří si ji podle svého. Tedy tak, jak k její tvorbě přistupovali jejich dávní předci. To nakonec vidíte, že jejich druhá a třetí generace sklouzne „k tomu svému (dědečkovému)“. A tak nakonec spadnou (generačne posunuto) tam, kde byli před tím, ale na jiném místě. A když si to tak vezmete, tak nakonec i Evropané, když zkolonizovali Ameriku, tak se dá říci, že tam v ní udělali společnost, která je extrémně podobná té evropské. Prostě to, co měli v genech jejich předci v roce třeba 1700, to se dodnes v USA, i do nedávna (před třiceti lety) v Evropě, provozuje. Nelze tedy čekat, že u jiné lidské rasy tomu bude jinak. Není důvod si to myslet. A pokud se podíváme do dějepisu, tak je vidět, že změna možná je, ale to je záležitost tisíců let.
        Doporučuji si přečíst knihu, který napsal dnešní viceprezident v Trumpově vládě:
        J.D.Vance, Americká elegie (memoáry o krizi rodiny a kultury). V ní je to přímo plasticky vylíčeno jak toto funguje. Spíše že nefunguje, co by v zájmu celé společnosti fungovat mělo. Ovšem sluníčkáři ji číst nebudou, tak je to v háji dvojnásobně.

      • Snad se dockame deportaci ukrajinskych zbehu, mnohdy nasilniku, kteri ohrozuji nasi narodni bezpecnost a zaroven poskozuji Ukrajinu

  2. Když tito pracující z jižní Ameriky, (většinou pracujících i když na černo), budou muset odejít, tak kdo bude makat na blahobyt afroameričanů ? Kteří od zrušení otrokářství nepracovali a nyní z nich poctivě pracuje možná každý padesátý n*=afroameričan. Vždyť massajský bubeník chtěl pro 50 miliónů těchto … svých barevně příbuzných, aby USA platilo těmto .. blahobyt jako je pořád v socialistickém Česku, jenže jen pro některé tkz. vyvolené z nikdy nepracující velmi přizpůsobivé menšiny st. ziskovkami. Zaměstnanci těchto ziskovek jsou stejnými … možná i horšími př.živ*…

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here