Slovensko se zasazuje o zpřísnění unijních pravidel proti neférovým obchodním praktikám nadnárodních maloobchodních řetězců. Podle názoru slovenské vlády nejsou stávající unijní předpisy v jejich případě dostatečně účinné.
Uvádí to článek serveru Politico Slovakia leads EU chargé to rein in supermarket power. Podle něj se Richard Takáč [Směr-SD], slovenský ministr zemědělství ve vládě svého stranického kolegy a premiéra Roberta Fica, vyprofiloval jako představitel bloku zemí východní a střední Evropy, které bojují proti nadvládě supermarketů a nadnárodních maloobchodních řetězců. Takáč aktuálně vyzval Evropskou komisi [EK], aby zpřísnila pravidla o neférových obchodních praktikách. O nich EK jednala už loni v prosinci.
Slovensko v úsilí ministra Richarda Takáče podporují Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Litva, Rumunsko a Slovinsko. Česko server nezmiňuje. Naopak uvádí, že světlo světa nyní spatřil dokument, který koloval před zasedáním unijních ministrů zemědělství. V něm zmíněná koalice zemí uvádí, že opatření EK, která měla bránit nekalým obchodním praktikám maloobchodních řetězců, jsou neúčinná. Podle ní poškozují zemědělce i spotřebitele. A to přesto, že to měl být právě prosincový návrh EK, jenž měl zkrotit řetězce v zemích východní a střední Evropy.
Byť samotný dokument koalice nespokojených zemí neuvádí konkrétní jména řetězců, server Politico jmenuje supermarkety Lidl, Tesco, Spar a Auchan. Ty se podle něj zmocnily úlohy klíčových hráčů na mnoha trzích zemí střední a východní Evropy. V Česku se k nim dále řadí Albert, Penny, Billa, Kaufland, Globus, Makro a další. Dominantními vlastníky jsou subjekty z Německa.
Unijní předpisy brání krokům národních vlád
Richard Takáč a jeho spojenci v dokumentu pro EK trvají na tom, že Evropa nutně potřebuje hlubší strukturální změny. A to takové, které odstraní dominantní pozici maloobchodních řetězců v zemích střední a východní Evropy. Mají umožnit vznik národní konkurence a nebránit v rozvoji místním zemědělcům a potravinářům.
„Zaprvé, a především je třeba zvýšit ochranu farmářů i zpracovatelů potravin. Rovněž je důležité zvýšit ochranu konečných spotřebitelů proti zneužívání dominantní pozice na trhu,“ stojí v dokumentu.
Ten si všímá i toho, že vlády některých evropských zemí se už v době vysoké inflace pokoušely a stále pokoušejí omezit dominantní vliv potravinových řetězců prostřednictvím daní, cenových stropů a požadavkem prodávat i místní výrobky. V jejich snaze jim ale brání právě pravidla jednotného unijního trhu.
S tím již dříve učinil zkušenost maďarský premiér Viktor Orbán [Fidesz]. V minulosti zahraničním supermarketům předepsal vyšší odvody, zavedl cenové stropy na potraviny a drogistické zboží a opatření favorizující domácí vlastníky prodejen. Narazil však na unijní pravidla a hlasitý odpor kritiků, kteří ho obvinili z toho, že je populista a chce vyhnat mezinárodní potravinové řetězce z domácího trhu.
O co se nyní snaží Slovensko
Podle serveru Politico aktuální snahy slovenského ministra Takáče na unijní úrovni odráží podobnou frustraci. Jeho snahy v unii navíc odpovídají jeho domácí agendě. Ficova vláda zavádí opatření na ochranu slovenských producentů, kam patří i pokus o doplnění ústavy o požadavek na minimální úrovně domácích potravin v nabídce.
„Slovenská vláda v tom uspěla i přesto, že například Česká republika a Rumunsko od podobného úsilí upustily právě kvůli požadavkům EU,“ uvádí server Politico.
Šetření vysokých cen potravin nic nepřineslo. Kde je problém?
Také upozorňuje, že Slovensko již připravilo vyšší zdanění maloobchodních řetězců. A rovněž se jim chystá zákonem uložit, aby minimálně 50 procent jejich nabídky potravin pocházelo od domácích výrobců.
V celé problematice ale nejde jen o řetězce, ale také dovoz zemědělských produktů ze třetích zemí. Zde server Politico upozorňuje, že Slovensko spolu s Polskem a Maďarskem uplatňují „oficiálně nepřiznané“ embargo na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Odůvodňují to ochranou domácích producentů, čímž dávají jasně najevo, že pokud jde o národní zájmy, pak musí jít zájmy unijní stranou, uzavírá bruselský list.
–AM–
Ceske vlade je sumafuk, co tu konzumujeme a za kolik. Je to jeden z pripadu kdy mohla V4 zafungovat. Rozdilne ceny a predevsim kvalitu mela na starosti jakasi soudruzka Jourova, pak ji prislo vyhodnejsi kadrovat ty, kteri si stezuji, aby se zalibila bruselskemu diktatu.
Ta povinnost 50% podílu tuzemských potravin u prodejce je problematická. Je možné, že české potraviny budou (možná řadu let) výrazně dražší než dovoz a jejich produkce bude příliš nízká. Ale třeba to mají nějak vypočítané. Zajímalo by mě nějaké porovnání cen v marketech Slovenska před a po zavedení této povinnosti 50% podílu.
domácí produkce nestačí ani omylem na 50%ní zastoupení v maloobchodě🤦♀️