Hrubý domácí produkt [HDP] České republiky za celý loňský rok pravděpodobně vzrostl o 1,1 procenta. Uvádí to aktuální, lednová, makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Ta letos počítá s růstem HDP o 2,3 procenta.
Meziroční inflace by se podle makroekonomické predikce MF ČR letos měla pohybovat kolem dvou procent. Také počítá se stále nízkou nezaměstnaností a poptávkou po zaměstnancích, díky čemuž a klesající inflaci porostou reálné výdělky.
„Vyšší růst reálných mezd znamená i vyšší spotřebu domácností. Právě rostoucí spotřeba, ale i oživení investic přispějí letos k růstu české ekonomiky o 2,3 procenta,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Spotřeba domácností dál vázne. Vládní dluh stoupl na 43,6 % HDP
Rovněž zopakoval to, co říkal již loni a předloni, tedy to, že s odhadovaným růstem HDP se česká ekonomika zařadí mezi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu.
„Rizikem zůstávají přetrvávající strukturální problémy našeho hlavního obchodního partnera, Německa,“ doplnil Stanjura.
Německá ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla o 0,2 procenta, jak vyplývá z dnešního odhadu Spolkového statistického úřadu. Analytici očekávali pokles o 0,1 procenta. Na konci února se v Německu konají předčasné parlamentní volby. Stagnující hospodářství je spolu s migrací jedním z hlavních témat předvolební kampaně.
CDU plive na svou Merkelovou. S migranty zatočíme, tvrdí před volbami
Jako další riziko ministr Stanjura uvedl obchodní politiku Spojených států vůči Evropské unii, která podle něj může zasáhnout tuzemský exportně orientovaný průmysl. Co se týče ekonomiky Evropské unie, podle dnešního odhadu Eurostatu ekonomika EU loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla o 0,1 procenta. Ekonomika zemí eurozóny stagnovala.
Predikce MF ČR: Vývoj HDP loni a letos podrobně
Podle aktuální makroekonomické predikce MF ČR loni došlo k útlumu investiční aktivity a poklesu stavu zásob. Což se negativně promítlo do českého exportu. Průměrná míra inflace dosáhla 2,4 procenta a letos by měla dále mírně klesnout na 2,3 procenta.
„Letos bude inflační tlaky nadále mírnit restriktivní měnová politika v kombinaci s očekávaným poklesem dolarové ceny ropy a mírným posílením koruny vůči euru. Naopak proinflačními faktory budou pokračující vyšší růst mezd, oslabování koruny vůči dolaru, zvýšená cenová dynamika u služeb a obnovení růstu imputovaného nájemného,“ uvádí predikce MF ČR.
Na trhu práce se podle ní budou nadále projevovat nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. MF ČR přitom očekává pokles nezaměstnanosti na 2,5 procenta. Reálné výdělky by měly letos stoupnout přes čtyři procenta. Míra nezaměstnanosti v EU podle dat Eurostatu v prosinci vzrostla na 5,9 procenta. Nejnižší byla opět v Česku, kde se snížila na 2,6 procenta z 2,8 procenta v předchozím měsíci.
Rizika predikce MF ČR považuje za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky mohou utlumit problémy v dodavatelských řetězcích.
„Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, popřípadě zaváděním či zvyšováním cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodu,“ uvádí predikce.
Inflace v prosinci zrychlila na 3 %. Za celý rok činila 2,4 procenta
Rizikem je i zmíněný hospodářský útlum v Německu. Pro českou ekonomiku je riziko také perzistence růstu cen ve službách. Ceny služeb v Česku rostly prakticky celý loňský rok. Loni v prosinci jejich meziroční růst podle dat Českého statistického úřadu překonal pět procent. Doplňme, že za poslední rok spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o více než 27 procent. Od prosince 2019 přidaly téměř 39 procent.
Vývoj veřejných financí
Podle makroekonomické predikce MF ČR deficit veřejných financí loni zřejmě klesl o procento na 2,8 procenta. Poprvé od roku 2019 by se tak deficit dostal pod tři procenta HDP. To je jedno z kritérií pro zavedení společné evropské měny. Letos ministerstvo odhaduje deficit státního rozpočtu vůči HDP na 2,3 procenta.
„Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo ke konci loňska odhadem 43,4 procenta HDP a letos MF ČR očekává překročení 44 procenta HDP,“ uvádí také predikce MF ČR.
Makroekonomická predikce MF ČR / Hlavní makroekonomické indikátory
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2024 | 2025 | ||
| Aktuální predikce | Minulá predikce | ||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč | 5 828 | 6 308 | 7 050 | 7 619 | 8 007 | 8 431 | 7 988 | 8 410 |
| růst v % | -1,0 | 8,2 | 11,8 | 8,1 | 5,1 | 5,3 | 4,8 | 5,3 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v % | -5,3 | 4,0 | 2,8 | -0,1 | 1,1 | 2,3 | 1,1 | 2,5 |
| Spotřeba domácností | růst v % | -6,4 | 4,2 | 0,5 | -2,8 | 1,8 | 3,4 | 1,9 | 3,7 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v % | 4,1 | 1,5 | 0,4 | 3,4 | 3,8 | 1,8 | 3,7 | 1,8 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v % | -4,8 | 6,7 | 6,3 | 2,5 | -0,1 | 2,8 | 0,9 | 3,6 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,6 | -2,8 | -0,3 | 2,6 | 0,7 | -1,3 | 0,9 | -1,3 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -1,2 | 2,8 | 1,2 | -2,7 | -1,1 | 0,9 | -1,6 | 0,7 |
| Deflátor HDP | růst v % | 4,5 | 4,0 | 8,7 | 8,1 | 4,0 | 3,0 | 3,7 | 2,7 |
Míra inflace |
průměr % | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,7 | 2,4 | 2,3 | 2,4 | 2,3 |
| Zaměstnanost | růst v % | -2,3 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 0,3 | 0,2 | 0,3 | 0,2 |
| Míra nezaměstnanosti | průměr % | 2,6 | 2,8 | 2,2 | 2,6 | 2,6 | 2,5 | 2,6 | 2,5 |
| Objem mezd a platů | růst v % | 0,4 | 7,2 | 9,1 | 7,7 | 6,4 | 6,3 | 6,2 | 6,3 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 1,8 | -2,1 | -4,7 | 0,3 | 1,0 | -0,2 | 1,4 | 0,0 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -5,6 | -5,0 | -3,1 | -3,8 | -2,8 | -2,3 | -2,8 | -2,3 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 36,9 | 40,7 | 42,5 | 42,4 | 43,4 | 44,3 | 43,9 | 44,8 |
Předpoklady: |
|||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 25,1 | 25,1 | 25,1 | 24,9 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 4,0 | 3,7 | 3,9 | 3,5 |
| Ropa Brent | USD/barel | 42 | 71 | 101 | 82 | 81 | 73 | 81 | 72 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | -6,2 | 6,3 | 3,6 | 0,5 | 0,7 | 1,0 | 0,8 | 1,2 |
[Zdroj: MF ČR]
Doplňme, že vláda Petra Fialy [ODS] prostřednictvím takzvaného úsporného balíčku významně zvedla domácnostem a firmám odvody a daně. To se projevuje v růstu příjmů státního rozpočtu a municipalit. Na druhé straně vláda více vydává na obranu. Peníze navíc si vyžádaly, a ještě vyžádají náklady na sanaci škod po loňských povodních.
–DNA–
Můj názor je tento:
Budeme rádi za 1,5%. Podniky budou pozvolna propouštět a toho si lidé všimnou. Tak přivřou z opatrnosti peněženky, což dělají už teď, a právě na osobní spotřebě je ekonomika hodně závislá. Co vím, tak kromě drogistického zboží je to v obratu toho ostatního docela bída. Ty nárůsty prodejů u internetových obchodů, které čteme, jsou vykompenzovávány zavíráním prodejen kamenných. Strach z inflace je veliký, tak ČNB bude úroky držet na větší výši a proto investice budou u podniků jen ty nejnutnější. A kdyby vláda sliby dodržela a začala skutečně konsolidovat veřejné finance a ne do ekonomiky dále lila peníze horem dolem, tak jsme dokonce v těžkém mínusu. A samozřejme ekonomické pouštění žilou v podobě zeleného šílenství, což se oproti světu rovná drahé energie, bude ještě nějakou dobu pokračovat, tak to je další příspěvek do záporna.
Za mně bude na otevření šampíčka, když nějaké plus vůbec bude. A bude mít smysl slavit každé kladné číslo bez ohledu na jeho velikost.