Turecko vyvíjí horečnaté diplomatické úsilí, aby obnovilo jednání s Evropskou unií o dodávkách zemního plynu. Země usiluje o to, aby se opět stala jeho důležitým dodavatelem, jako tomu bylo před napětím kolem Kypru v roce 2019.
Uvádí to server Politico v článku Turkey pushing to help EU replace Ukraine gas transit. Server cituje tureckého velvyslance u Evropské unie, Faruka Kaymakciho, který řekl, že spolupráci v oblasti energetických surovin vnímá jako ústřední bod jeho aktivity ve snaze oteplování vzájemných vztahů s EU.
„Součástí prohloubení vztahů jsou samozřejmě obchodní jednání a politická spolupráce v souvislosti s válkami na Ukrajině a Blízkém východě,“ uvedl Kaymakci.
EU zasadila další ránu Putinovi, říká. Obchod s ruským LNG ale nezakázala
Podle něj prohloubení spolupráce s Tureckem iniciovaly členské unijní země jako Maďarsko a Slovensko. Ty se porozhlížejí po alternativních dodavatelích zemního plynu poté, kdy Ukrajina zastavila transit ruského plynu přes svoje území.
„Máme tu jižní větev plynovodu. Z Ázerbájdžánu tudy může proudit 18 miliard kubíků zemního plynu. A můžeme ho snadno propojit na středomořskou větev plynovodu. Nabízíme se a dokázali bychom to,“ připomněl Kaymakci.
Vztahy EU a Turecka odmítá Kypr
Dotkl se ale i závažného problému. Jednání o obchodování s energetickými surovinami na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU zastavila v roce 2019 právě EU. To se stalo kvůli sporu mezi Ankarou a členskou zemí EU, Kyprem, ohledně těžebních práv ve Středozemním moři.
Budoucnost Sýrie zůstává dál nejistá. Turci jsou ale na koni
Podle vyjádření zástupců Evropské komise měly turecké firmy těžit fosilní paliva v kyperských teritoriálních vodách. Kypr a Řecko by je také chtěly využívat, ale narazily na odpor Turecka. Jednání mezi EU a Tureckem se tak zablokovala z rozhodnutí z roku 2019.
„Vnímáme to jako prohru obou stran. Turecko je jednou ze tří nebo čtyř důležitých tepen energetických dodávek a je jen na EU, zda ji využije, nebo nikoliv,“ řekl Kaymakci.
Podle něj je nyní proti obnovení jednání o energetických dodávkách hlavně a pouze Kypr.
„Ve slunečném Středomoří moc energií nepotřebují,“ řekl turecký velvyslanec a dodal: „Ale většina členských zemí je potřebuje, a je proto důležité jejich zdroje diverzifikovat.“
Turecko připouští možnost propuštění zakladatele PKK Öcalana
Turecko plyn z Ruska stejně jako z Ázerbájdžánu dováží prostřednictvím plynovodu TurkStream vedoucím pod Černým mořem. Poté, kdy vypršela 1. ledna smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou, je nyní podmořské potrubí jedinou možností, jak může Moskva dodávat svůj plyn do Evropy.
„Po vypršení smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou vzrostl význam plynovodu TurkStream,“ uvedl Kadri Tastan, analytik pro energetiku z Marshall Fund v Bruselu.
Turecko jako dodavatel plynu do EU
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan doufá, že se jeho země stane regionálním centrem pro dodávky zemního plynu. Nejenže soustředí dovoz z jiných zemí, ale i rozvine těžbu ve svých pobřežních vodách.
„Cena plynu je pro EU velmi důležitá, a tak se pozice Turecka posiluje,“ řekl.
V Evropě zdražil plyn po vypršení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou
V Maďarsku a na Slovensku trvají na tom, že jsou zastavením dodávek přes Ukrajinu poškozeni, zatímco se Evropská komise domnívá, že to těmto zemím vážné problémy nezpůsobí. Maďarský premiér Viktor Orbán unii pohrozil blokováním sankcí proti Rusku, pokud Kyjev opět neotevře cestu pro ruský plyn.
„Nehodláme obnovit transit ruského plynu,“ uvedl v prosinci ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj a dodal: „Nedovolíme jim vydělávat další miliardy na naší krvi.“
Přesto už minulou sobotu ukrajinský prezident oznámil, že Kyjev zvažuje možnost tranzitu ázerbájdžánského plynu přes Turecko. Avšak jen za předpokladu, že na tom nevydělá peníze Moskva. Jak toho chce docílit, už ale nedodal.
–AM–
Mnohem zajímavější, než jak to nakonec s plynem dopadne, zajímavější než jestli Moskva vydělá, nebo ne a také než jak moc bude Ukrajina po skončení rozparcelována a kdo si co z ní vezme, bude, jak se bude vyvíjet EU. To je pro nás klíčové a nevidím to moc dobře. I když se zbavíme zelených šílenců, k čemuž nakonec dojde, tak vše, co se událo rozhodně nebude zapomenuto. Třeba to, že byl Ukrajině slíben vstup do EU, ale logicky ne téhle, která si s nataženou rukou ještě vymýšlí. Pak je bruselským centristům trnem v oku, že suverénní národní státy mají ještě v národních pravomoci nezávislou zahraniční politiku a některé podle toho jednají (Orbán, Fico, bylo to i v Polsku). Tak se bude v Bruselu vymýšlet, jak na to, jak s tím zbytkem pravomocí národních států skoncovat, ale po migračním a zeleném šílenství budou národní státy na hesla, ještě více EU, již opatrné a navíc už mnohé chtějí některé pravomoci zpět. A to jsou zcela protichůdné politické kroky. Protože EU drží pohromadě ekonomický svorník volného trhu, tak rozpad nehrozí, ale počítám, že na nejméně dlouhých deset se v EU nic politicky kloudného, co by ji posunulo vpřed a aby opět zaujímala důstojné místo ve světě, jak tomu bylo dříve, nepohne.