Pavel Štěpánek: Bitcoin je další Michlův velmi nešťastný přešlap

Bitcoin v rezervách České národní banky je „další velmi nešťastný myšlenkový a komunikační přešlap“ guvernéra Aleše Michla, říká v rozhovoru pro FinTag bývalý člen bankovní rady a ekonom společnosti Fondee Pavel Štěpánek.  

Guvernér centrální banky Aleš Michl navrhuje zařadit do rezerv České národní banky bitcoin v objemu maximálně pět procent. Co si o tom myslíte?

Na tento nápad se špatně reaguje, pokud chceme zachovat elementární formulační etiketu. Je to další velmi nešťastný myšlenkový a komunikační přešlap, který se může stát, respektive se již stal, stínem nad reputací České národní banky. Výhrady, které k tomu ve veřejné diskusi odborníků v posledních hodinách zazněly, jsou beze zbytku trefné. Snad z toho dokáže bankovní rada nějak elegantně vybruslit a ten nepříznivý dojem korigovat.

A já chci být jako Rašín, řekl guvernér ČNB Aleš Michl

Pojďme se bavit o měnové politice. Čekáte na dalších jednání rady centrální banky snížení úrokových sazeb? Jak hodnotíte aktuální 4% výši hlavní sazby?

Podíváme-li se na to pohledem platné prognózy ČNB, pak nastavení měnové politiky zůstává stále poměrně přísné. Byť se míra restriktivnosti sazeb v průběhu loňského roku postupně snižovala, sazby stále ještě nepřistály na úrovni, ke které ČNB pravděpodobně směřuje. Z četných komentářů členů bankovní rady v posledních měsících dovozuji, že cílí na usazení sazeb na přísnější úrovni, než kolik indikuje stávající odhad jejich hypotetické neutrální úrovně. Prognostickému scénáři by tedy odpovídalo další mírné snížení sazeb na čtvrtečním zasedání 6. února.

Objevují se hlasy, že příští rok skočí bitcoin na 200 000 USD

Proč si to myslíte?

Z logiky věci vyplývá, že čím více se blížíme k oné odhadované cílové úrovni, tím opatrnější krůčky ve snižovacím cyklu ČNB učiní. Únorových 25 bodů by tomu odpovídalo. Pokud jde o to, o čem se povede debata, půjde nejspíš o proinflační a protiinflační rizika prognózy. To by odpovídalo současné velmi turbulentní době a s ní spojené možné volatilitě trhu.

Na jaké úrovni by sazba mohla být na konci letošního roku?

Měla by být mírně nad propočtenou neutrální úrovní, pokud se inflace bude vyvíjet dle platné prognózy ČNB. Pokud bude inflace nad touto neutrální sazbou, tak asi ještě o něco výše. V tuto chvíli ale asi není důvod spekulovat o výrazně jiné trajektorii úrokových sazeb, než jaká je v platné prognóze ČNB.

Pavel Štěpánek: Pár slov o inflaci

Český statistický úřad vydá v den zasedání rady ČNB rychlý odhad lednové inflace. Máte za to, že to bude rozhodující v jednání o sazbách? Člen bankovní rady Jan Procházka zveřejnění předběžných dat o lednové inflaci uvedl jako klíčové…

Předběžná data o inflaci jsou zatím spíše jen experimentem statistického úřadu. I když ČSÚ avizuje, že se konečná data, která budou k dispozici o pár dnů později, nebudou od předběžného odhadu významně – pokud vůbec – lišit. Statistickému úřadu lze jistě přičíst k dobru, že v tomto vyšel vstříc národní bance. Ta tak bude mít v čase měnového zasedání k dispozici o jednu sadu statistických dat více.

Tedy to nevnímáte jako zásadní?

Nezbývá ovšem než doufat, že prohlášení o tom, že tyto předběžné údaje budou hrát klíčovou roli pro měnové rozhodnutí bankovní rady, bylo jen nedomyšleným komunikačním přešlapem. Průběžně publikované nové statistické údaje samozřejmě v uvažování měnových expertů ČNB zajisté musí hrát jistou roli a je třeba je modelově testovat proti platné prognóze. Žádný jeden z těchto údajů však nemůže v rozhodování hrát údajnou klíčovou roli.

ČNB zdvojnásobila povinné minimální rezervy bank. Zdraží tím úvěry

Kdyby ČNB na takovou metodu práce přistoupila, poškodilo by to porozumění tomu, co a proč dělá. Mohlo by to mít i nemilé dopady do inflačních očekávání, třeba možné důsledky očekávání adaptivních versus racionálních. Obecná ujištění o tom, že data se průběžně sledují a vyhodnocují při úvahách o dalším směřování měnové politiky – jak jsme to slyšeli od Evropské centrální banky i od ČNB v minulých měsících – plně dostačují a ničím nepřekvapí. Nelze rozumně z jedné sady dat odpovědět na otázku, na jaké úrovni by inflace měla být, aby šly sazby dolů.

Fundamentální sebereflexe EU a politika Donalda Trumpa

Jan Procházka pro Bloomberg uvedl, že trajektorii sazeb ovlivní i dopady obchodní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dále i vývoj v německém průmyslu a nestálé ceny, jako jsou například u potravin a paliva.

Doba je bouřlivá a odhadovat co dalšího ještě může do nastavování měnové politiky zasáhnout vedle v otázce zmíněných skutečností je spíše věštěním z křišťálové koule než cokoliv jiného. Abychom přidali aspoň jednu věc, pak snad to, že Evropská unie a s ní celá Evropa prochází jakousi fundamentální sebereflexí. Střetávají se v ní polarizované názory, jak zabránit oslabování jejího hospodářského postavení a ztrátě konkurenceschopnosti v globální ekonomice. K čemu to povede a zda vůbec, jaké to bude mít dopady je momentálně předčasné odhadovat. Krátkodobě to na pohyb sazeb ale nebude mít vliv.

Guvernér Aleš Michl na počátku ledna pro Prima CNN uvedl, že rok 2025 bude rokem nízké inflace a finanční stability. Co by podle vás mohlo jeho tvrzení ohrozit?

Doufejme, že nenastane nic takového, co by naplnění této předpovědi ohrozilo.

Pavel Štěpánek a další vývoj kurzu koruny vůči euru

Jaký očekáváte vývoj kurzu koruny k euru v prvním čtvrtletí letošního roku?

Odhadování vývoje kurzu je jedním z nejtěžších prognostických cvičení, zejména v turbulentních časech. Což platí, ať použijeme modelové propočty, nebo jen prostou expertní úvahu, či obojí současně. Když to rozdělíme, tak v tuzemské ekonomice momentálně nejsou vidět žádné strukturální defekty či příznaky neudržitelné makroekonomické nerovnováhy, které by se mohly provalit v krátkodobém horizontu. Vsuvka: strukturální a hospodářskopolitické výzvy ve středním a dlouhém horizontu jsou jiným tématem.

To jste mi tedy moc neodpověděl…

Pokud jde o vnější prostředí, odhad jeho dopadů na vývoj kurzu zatěžuje velké množství nejistot. A ty nejspíše tkví v probíhající deglobalizaci světového obchodu. Ovšem při paralelně probíhající snaze největších hráčů zvětšit svůj podíl na světovém obchodu se všemi výhodami, které jim to může přinést. Nicméně s výhradou toho, že se může stát kdykoliv cokoliv je asi v tuto chvíli nejrealističtější krátkodobý scénář víceméně stability kurzu při běžné úrovni volatility.

Jaroslav Průcha

—

Ing. Pavel Štěpánek, CSc. vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V letech 1990 a 1992 absolvoval mnoho školicích programů při Mezinárodním měnovém fondu. Na Vysoké škole ekonomické v Praze přednáší od roku 2004 téma národohospodářské politiky. O této problematice publikuje v denním a odborném tisku.

Od poloviny roku 2011 do konce roku 2020 byl výkonným ředitelem České bankovní asociace [ČBA]. V letech 2007 až 2011 působil jako člen Rady ředitelů Evropské banky pro obnovu a rozvoj. V ní zastupoval Českou republiku, Slovenskou republiku, Maďarsko a Chorvatsko. Prezident Václav Havel ho v roce 1999 jmenoval členem bankovní rady České národní banky. V ní působil do roku 2005.

Pavel Štěpánek působil i na ministerstvu financí. V roce 1998 ho jmenovali náměstkem ministra financí pro problematiku finanční politiky, mezinárodních vztahů, kapitálového trhu a privatizaci bank. Od dubna 2021 působí jako hlavní ekonom společnosti Fondee.