Ražba jednoho centu stojí přes dva centy, tvrdí americký prezident Donald Trump. A tak už vyzval ministra financí Scotta Bessenta, aby jejich ražbu zastavil. Cílem tohoto opatření je snížit zbytečné vládní výdaje.
Od okamžiku, kdy nastoupil Donald Trump do úřadu, soustřeďuje se na velké cíle. Neunikají mu ale ani maličkosti, jako jsou třeba papírová brčka nebo centy.
„Zbavme se zbytečných výdajů našeho skvělého státního rozpočtu, byť v tomto případě jde jen o centy,“ uvedl na své síti Truth Social a dodal, že každý vyražený cent [cca 0,24 Kč] stojí více než dva centy [cca 0,48 Kč].
Podle agentury AP, která o novém plánu amerického prezidenta rovněž informuje, není jasné, zda Trumpovy pravomoci sahají až tak daleko. Zrušit centy může jen Kongres. Ani ministerstvo, ani centrální banka, nemají pravomoci rozhodovat o ražbě mincí, upozorňuje Americká mincovna.
Prezident má však pravdu, že ražba centů stojí víc, než jakou mají nominální hodnotu. Celá léta se odborníci a vláda zasazují o to, aby se omezila ražba centů, jejich kupní síla klesá kvůli inflaci, zatímco výrobní náklady stoupají.
Kolik stojí ražba centu. A co si myslí oponenti
Ražba a distribuce jednocentové mince loni ve Spojených státech podle výroční zprávy Americké mincovny stála 3,69 centu [cca 0,88 Kč]. To znamená, že každý cent generuje ztrátu 2,69 centu [cca 0,64 Kč].
Loni Americká mincovna vyrazila více než tři miliardy centů, a jak uvádí výroční zpráva, celková ztráta dosáhla 85,3 milionu dolarů [cca 2 mld. Kč]. Centy, které se často dávají při nákupu zpět, se jen zřídkakdy platí. Přitom na celkové ražbě všech mincí se loni podílely jednou polovinou. Loni bylo v oběhu asi 250 miliard jednocentových mincí, tedy asi 700 na jednoho obyvatele Spojených států.
Snaha vyřadit centy z oběhu ale má i své velké oponenty. Organizace jejich přátel, Americans for Common Cents, argumentuje tím, že by se vyřazením centů neušetřilo. Uvádí, že „mnohé režijní náklady mincovny by se nezměnily a rozprostřely by se do ražby jiných mincí, což by zvýšilo jejich výrobní náklady.“
Eliminace centů by navíc zvýšila poptávku po niklácích, pěticentech, jejichž výroba a distribuce je podle této organizace ještě dražší. Stojí asi 13,78 centu [cca 3,31 Kč] za minci. Teprve dime, deseticent, má vyšší nominální hodnotu, než činí jeho výrobní náklady.
Zastánci centu dále argumentují, že jeho vyřazení z oběhu zvýší spotřební daň, protože mnoho cen končí na 99 centech.
USA by nebyly první, „haléře“ omezily i další země
Mnoho zemí ražbu mincí nejnižší nominální hodnoty již v minulých desetiletích zastavilo. Byla to například Kanada, která to udělala v roce 2012. Od té doby se hotovostní transakce zaokrouhlují na nejbližší deseticent. Země to považovala za plýtvání penězi, časem i energií. Tímto krokem šetří miliony kanadských dolarů ročně.
Austrálie stáhla z oběhu jednocentové a dvoucentové mince v roce 1992 s odvoláním na rostoucí inflaci a stoupající výrobní náklady. Švédsko a Nový Zéland k zastavení ražby nižších jednotek svých měn přistoupily dokonce ještě dříve.
„V Austrálii si opuštění těchto mincí nikdo snad ani nevšiml,“ uvedl Andrew Stoeckel, profesor z Australské národní university.
Zájem Trumpa o Grónsko je racionální, vyplývá z rozhovoru s amerikanistou
V USA, kde se centy příliš nevyužívají, to bude podle něj zřejmě podobné a na ekonomiku to bude mít jen zanedbatelný vliv. I když vláda hovoří především o úsporách. Za hlavní motiv, proč se někteří nechtějí vzdát centu, uvedl, že je lidi mají prostě rádi.
„Lidé si z nich udělají těžítka nebo něco jiného, budou se u nich hromadit. Bude to zkrátka suvenýr,“ vyjasnil důvody Andrew Stoeckel.
–AM–
