Americký prezident Trump hrozí, že na dovoz evropských aut do USA uvalí vyšší cla. Nelíbí se mu nepoměr dovozních cel mezi EU a USA. A nelíbí se mu, že Evropané nenakupují americká auta ve větším počtu. To s výjimkou aut Tesla.
Na ta i další elektromobily například v Česku dává stát dotace podnikatelům. Avšak zpátky k tématu amerických aut v Evropě. Jím se zabývá v článku Why don’t Europeans buy more American cars? server BBC.
Podle něj jsou například starobylá italská města a městečka s úzkými uličkami názorným příkladem toho, proč Evropané moc nenakupují americká auta.
„Zkuste si jezdit po Itálii velkým americkým pick-upem. Já to zkusil a bylo to dost obtížné,“ říká analytik automotive sektoru Hampus Engellau ze švédské investiční banky Handelsbanken Capital Markets.
Podle Mika Hawese, výkonného ředitele The Society of Motor Manufactures & Traders, která reprezentuje automobilový britský průmysl, jsou tu ale i další důvody. Patří k nim hlavně vysoké náklady na provoz velkých amerických aut.
„V Evropě jsou vyšší ceny pohonných hmot než v USA, a tak dáváme přednost menším a úsporným automobilům, zatímco Američané těm větším,“ vysvětluje.
Stejný názor sdílí Engellau: „Američané platí za galon tolik, kolik my platíme za litr. A galon představuje 3,8 litru.“
Jak to vidí Donald Trump
„Na náš trh se dostávají miliony automobilů z Evropy – BMW, Mercedesy, Volkswageny a mnoho dalších značek,“ stěžuje si americký prezident Donald Trump a dodává, že Evropa nekupuje prakticky žádná americká auta.
Pravdu má v tom, že v roce 2022 se do USA vyvezlo 692 334 automobilů evropských výrobců v hodnotě 36 miliard eur [cca 900 mld. Kč]. Zatímco z USA do Evropy se vyvezlo pouze 116 207 automobilů za 5,2 miliardy eur [cca 130 mld. Kč].
Podle Trumpa tuto nerovnováhu způsobují neférové evropské obchodní praktiky a rozdílnost cel. Zatímco na dovoz evropských aut Amerika uplatňuje 2,5% cla, na americká auta Evropa uplatňuje 10% cla. I když to neplatí pro ty americké automobilky, které v Evropě auta přímo vyrábí. Příkladem může být Ford.
„Podmínky obchodování mezi Evropsku unií a USA ve věci automobilů skutečně nejsou spravedlivé,“ říká Engellau.
A tak se nediví Trumpovu prohlášení o tom, že zvýší americká cla na dovoz aut z evropských zemí. A nejen na auta, ale i na dovozy oceli a hliníku, tedy kovů zásadních pro výrobu automobilů. U nich Trump navrhuje 25% clo.
Na šéfa americké automobilky Ford Jima Farleyho Trumpovy výroky velký dojem ale nedělají, uvádí BBC.
„Zatím jsme viděli jen velké výdaje a velký chaos,“ uvedl nedávno pro televizi NBC News.
Unijní cla na čínská auta poškodí hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko
Obdobně hovoří Andy Palmer, bývalý šéf Nissanu a výkonný ředitel automobilky Aston Martin. Podle něj v dnešním automobilovém průmyslu větší roli v obchodě hraje blízkost výroby zákazníkům, než jsou cla.
„Převážet auta z kontinentu na kontinent není příliš efektivní, protože de facto převážíte dost velké ´balíky´ plné hodně drahého vzduchu,“ uvedl.
Automobilový průmysl je dnes globální, dodal. A tak i americké automobilky, které chtějí uspět v Evropě, na jejím území přímo vyrábí. Což platí i obráceně.
Jak to chodí v praxi
Palmer jmenuje i konkrétní příklady. Evropské automobilky, jako jsou BMW, Mercedes a Audi, dnes vyrábějí své největší modely ve Spojených státech. A jen část své produkce vyvážejí zpátky do Evropy.
A americké automobilky se snaží o totéž v Evropě. Tesla Elona Muska vlastní továrnu nedaleko Berlína. Tam i vyrábí pro evropský trh Model Y. V Německu Tesla rovněž vyrábí autobaterie do elektroaut.
I General Motors vlastnil továrny a v Evropě vyráběl značky Opel/Vauxhall a Saab. Ty ale zavřel nebo prodal. Ford se zbavil značky Aston Martin v roce 2007, značky Jaguar a Land Rover pak prodal v roce 2008 a Volvo prodal v roce 2010. Podle analytiků to ukazuje na rozdílnost americké a evropské produkce aut.
Tlak evropských automobilek na EU v otázce dovozních cel sílí
Jiný příběh je samozřejmě Ford. Ten se po ztrátových letech opět vrací do Evropy s výrobou elektroaut. V Evropě už nyní vyrábí užitková vozidla a vozy, jako je model Ford Focus. Ten firma vyrábí v Německu, i když už ohlásila ukončení výroby tohoto modelu.
Problém ale je, že elektromobily v EU příliš „nejedou“. Proto Ford plánuje do roku 2027 zrušit až 800 pracovních míst ve Velké Británii a 2 900 míst v Německu. To značí 14% pokles ze současného celkového počtu 28 000 zaměstnanců v Evropě.
Evropský trh s auty je hodně drsný
Evropský trh je pro automobilky podle Joseho Asumendiho, vedoucího analytika investiční banky JP Morgan, dost drsný.
„Je nutné mít správné zboží a výroba se musí pečlivě řídit,“ vysvětluje.
Hovoří rovněž o značkách, kterým dávají zákazníci přednost na svých domácích trzích, ať už jde o BMW, Mercedes, Volkswagen a Audi v Německu, Peugeot, Citroen a Renault ve Francii, nebo Fiat a Alfa Romeo v Itálii. V Česku můžeme hovořit o Škodovce.
„Existuje domácí preference nakupovat domácí auta,“ říká.
Dodává, že zatímco v ostatních evropských zemích jsou různým značkám lidé otevřeni více, trh je přesto přeplněný. A jsou tu i japonská a korejská auta a nyní ještě ta čínská.
Číňané jednají s koncernem VW o převzetí továren, které zavírá
„Pro mimoevropské automobilky je ještě ke všemu evropský trh komplikovaný kvůli různým daňovým systémům a nutnosti komunikovat v mnoha rozdílných jazycích,“ doplňuje s tím, že si nemyslí, že „by evropští zákazníci měli proti americkým autům nějaké zvláštní výhrady“.
S jeho slovy souhlasí Asumendi: „Myslím si, že Evropané mají americké značky rádi, ale v Evropě je k mání i spoustu jiných značek, a tak je tu velká konkurence.“
Oba analytici trvají na tom, že obchodní automobilová válka USA s Evropou nepřispěje k většímu prodeji amerických aut v EU. Přinejmenším proto, že cla mají tendenci „izolovat výrobce od volného trhu, což pouze způsobuje, že zleniví, a tak nemají motivaci inovovat a přijdou o schopnost konkurovat.“
„To je podstata obchodu. To je podstata investic a spolupráce,“ říká Palmer.
Na druhou stranu Trumpova aktivita přiměla unijní činitele uvažovat o změně evropských cel. To proto, aby ochránili evropský automobilový průmysl před hrozící obchodní válkou.
Michal Achremenko
