Loni stouply výdaje na příspěvek na bydlení o 14 %. Přesáhly 20 miliard

Na příspěvcích na bydlení stát loni vyplatil 20,3 miliardy korun. V prosinci dávku dostalo 285 900 domácností. Od letoška se zvýšily normativy, z nichž se počítá výše příspěvku, a tak výdaje na příspěvky na bydlení zřejmě ještě porostou.

Vyplacené objemy peněz na příspěvky na bydlení se za poslední dva roky více než zdvojnásobily. Asi o čtvrtinu přibylo i příjemců této státní sociální podpory. Ukazují to statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV].

Výdaje států na příspěvky, které vyplácejí úřady práce, se loni meziročně zvedly o 14 procent. Proti roku 2022 vzrostly téměř 2,4násobně. Loni v prosinci vyplatily úřady dávku 285 900 domácnostem, to je o 15 000 více než ve stejném období o rok dříve. A o 57 900 více než před dvěma lety. Celkem je podle Českého statistického úřadu v Česku 4 813 103 domácností.

K rychlému růstu počtu příjemců příspěvku, ale i zvyšování této podpory vede rychlý růst nákladů na bydlení oproti růstu výdělků. Dále za tím stojí zjednodušení jejího vyřizování. Více lidí na příspěvek dosáhne i díky sjednocení podmínek, kdy na podporu dosáhnou všechny domácnosti, které za bydlení vydají alespoň 30 procent svého příjmu. V Praze dříve činil tento limit 35 procent příjmu. A dále to, že příspěvek vyplácejí úřady práce i domácnostem v rekreačních objektech, například chatách a chalupách.

Výdaje domácností zvýšily drahé energie

V roce 2012 činily výdaje na příspěvek přes 5,7 miliardy korun, v prosinci téhož roku příspěvek dostalo 182 300 příjemců. Na konci roku 2015 ho pobíralo 241 600 domácností. Vyplacená částka rostla až do roku 2016, kdy se dostala na téměř 9,3 miliardy korun.

Poté až do roku 2021 objem vyplacených příspěvků i počet jejich příjemců klesal, kdy v roce 2021 úřady práce poskytly 6,6 miliardy korun, v prosinci téhož roku poslaly peníze 153 700 domácnostem.

Počet vyplacených příspěvků na bydlení v prosinci a výdaje v jednotlivých letech

[Zdroj: MPSV]

Výdaje na příspěvky na bydlení začaly rychle narůstat v roce 2022, kdy se meziročně zvýšily zhruba o dvě miliardy na 8,6 miliardy korun. Až k exponenciálnímu růstu došlo v dalším roce, kdy se čerpaná částka zdvojnásobila na 17,9 miliardy korun a v prosinci téhož roku podporu čerpalo 270 900 domácností. Dosud nejvíce domácností dostalo podporu loni v srpnu, to v počtu 292 200.

Výdaje státu na příspěvky na bydlení vzrostou i letos

Výdaje státu na příspěvky asi porostou i letos. To v důsledku zvýšení normativních nákladů od letošního ledna, které upravilo nařízením MPSV. Z normativů vycházejí úřady práce při stanovení výše příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení pro domácnosti. Normativy u nájemního bydlení se zvyšují o 470 až 790 korun, u vlastního o 300 až 460 korun.

Příspěvek na bydlení stoupne. Peníze na zvýšení MPSV ale nemá

Po úpravě normativů od ledna 2025 počítá resort se zvýšením výdajů na tyto podpory zhruba o 288 milionů korun. Z toho má jít 269 milionů do vyšších příspěvků na bydlení a 19 milionů do doplatků na bydlení.

Normativní náklady se stanovují pro obce a města do 70 000 obyvatel, nad 70 000 obyvatel a zvlášť pro Prahu a Brno. Podle počtu členů domácnosti a bydliště se loni normativy v nájmu pohybovaly od 13 737 do 23 195 korun. Letos činí podle nařízení od 14 204 do 23 984 korun. Pro vlastní bydlení byl loni normativ od 8 932 do 13 568 korun. Od letošního ledna je od 9 236 do 14 029.

Příspěvek na bydlení dá stát i na drahý pronájem. Klidně i 10 tisíc

Příspěvek na bydlení se zřejmě od letošního července sloučí do jedné dávky společně s doplatkem na bydlení, příspěvkem na živobytí a přídavkem na dítě. Nově úřady posoudí počet vlastněných nemovitostí k bydlení a počet vlastněných aut u členů domácnosti. To náhledem do katastru nemovitostí a registru vozidel. Limity přináší novela i pro finanční prostředky držené na bankovních účtech. Norma je ve Sněmovně před závěrečným čtením.

Příspěvek na bydlení dostávají domácnosti, kterým na úhradu bydlení a nákladů s ním spojených nestačí 30 procent měsíčního příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji, nejvýše do normativních nákladů, a právě 30 procenty příjmu.

–ČTK/VRN–