V transformovaných fondech penzijního připojištění drží úspory na stáří necelé dva miliony Čechů. 99 procent vybírá peníze najednou, ne ve formě renty. A tak automaticky zaplatí 15% daň z příspěvku zaměstnavatele. Dnes už ale zbytečně.
Takovému zdanění se ale dá nově v pohodě vyhnout. V roce 2013 vystřídalo Penzijní připojištění [PP] Doplňkové penzijní připojištění [DPS]. Od roku 2013 se tak nedá do PP vstupovat. Zmíněné necelé dva miliony lidí si tak v PP spoří minimálně dvanáct let. Většina ale mnohem déle, přičemž 99 procent z nich si každý rok z PP peníze vybírá formou jednorázové výplaty. Problém ale je, že stát jim zdaní 15% sazbou daně z příjmu nejen výnosy z investovaných peněz, ale i příspěvek od zaměstnavatele. Lidé se dani vyhnou pouze tehdy, když si zvolí místo jednorázové výplaty, výplatu formou renty. To v praxi ale udělá asi jedno procento z lidí, kteří z PP vystupují.
„Možná budu s penzijkem brzy končit, jsem v důchodovém věku. Bylo mi doporučeno, abych se vyhnul zdanění peněz, co mi tam posílá zaměstnavatel. Abych přešel ze starého penzijka na doplňkové a až pak vybral peníze. Tím se prý této dani vyhnu. Má s tím někdo zkušenost?“ ptal se nedávno v reakci na článek Staré penzijko za nové penzijní spoření mění tisíce lidí měsíčně čtenář Pavel Frank.
FinTag oslovil mluvčího Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] Jana Sedláčka s tím, zda má odpověď na položenou otázku čtenáře FinTag pana Franka.
„Pan Frank se ptá velice správně! Zdanění příspěvku zaměstnavatele se dá skutečně vyhnout. A to tím, že účastník spoření přestoupí z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření,“ uvedl.
V roce 2025 se mění důchody a nejen ty. Více v přehledu na FinTag
Podle něj se dá zdanění příspěvku zaměstnavatele vyhnout i v penzijním připojištění. V jeho případě ale záleží na tom, jak má účastník stanovený takzvaný penzijní plán. Pokud v něm má uvedeno, že si peníze nevybere jednorázově, ale formou renty, příspěvek od zaměstnavatele pak nedaní.
Zdanění se dá vyhnout přestupem do DPS
„To ale většina lidí nemá. Naprosto drtivá většina lidí si peníze chce a také vybírá najednou. A daní 15% daní jak výnosy z jimi zainvestovaných peněz, tak příspěvek zaměstnavatele,“ pokračuje Sedláček.
Zdanění příspěvku zaměstnavatele se dá ale vyhnout i v případě, kdy si chce člověk peníze vybrat naráz v době ukončení penzijního spoření. To za zmíněné podmínky, že přestoupí z transformovaného fondu penzijního připojištění do účastnického fondu doplňkového penzijního připojištění.
„Převody pro klienty realizujeme běžně. Je nesmysl platit daň z příspěvku zaměstnavatele, když to není potřeba. Dříve lidé příspěvek nedanili v doplňkovém penzijním spoření jen, když si zvolili tříroční rentu, od loňska je ale nově nedaní, i když si peníze v doplňkovém penzijním spoření vyberou najednou. Platí to ale jen pro smlouvy po 1.1.2024. To znamená přestup pro ty, kteří zůstávají ještě ve starém penzijku,“ potvrzuje pro FinTag finanční poradce skupiny Partners David Kučera s tím, že přechod z PP do DPS bývá u většiny penzijních společností bezplatný.
I v tomto případě je tu ale jedna podmínka. Účastník si musel spořit na stáří alespoň deset let. Jan Sedláček z APS ČR odpovídá na otázku, zda se tato podmínka vztahuje pouze na desetileté spoření v doplňkovém penzijním spoření, kam člověk přestoupí, nebo se do této doby zahrnují i roky v penzijním připojištění.
„Do této doby se samozřejmě započítává i spoření ve starém penzijním připojištění. Důležitých je těch deset let. A je jedno, jestli je člověk strávil v penzijním připojištění, nebo v doplňkovém penzijním spoření. Musí mu být jen 60 let a více,“ upřesňuje pro FinTag.
Potvrzuje i to, že zdanění příspěvku zaměstnavatele se v DPS vyhnuli do loňska jen ti, kteří volili tříroční rentu. Loni však došlo ke změně. A nově se v doplňkovém penzijním spoření zdanění příspěvku zaměstnavatele vyhnou i lidé, kteří si chtějí peníze vybrat jednorázově.
Byl by blázen ten, který by to neudělal
„To souvisí s loňským vznikem Dlouhodobého investičního produktu. Což je ale detail, kterým bych čtenáře nezatěžoval,“ vysvětluje Sedláček.
Důležité je podle naopak vědět, že pokud je ambicí účastníka třetího důchodového pilíře nedanit příspěvek zaměstnavatele a chce jednorázový výběr, musí být v doplňkovém penzijním spoření. V něm už je dnes většina lidí. A ti, kteří zůstávají v penzijním připojištění, mohou do doplňkového penzijního spoření v pohodě přestoupit, dodává.
„Prostě a jasně, pokud jsem už ve fázi, kdy chci čerpat naspořené peníze ve starém penzijním připojištění, dostával jsem příspěvek zaměstnavatele a mám splněno deset let, byl bych sám proti sobě, pokud bych nepřestoupil z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření. Pokud mám deset let a chci peníze dostávat rentou nebo vybrat jednorázově, a nedanit příspěvek od zaměstnavatele, tak se určitě vyplatí doplňkové penzijní spoření,“ vysvětluje.
Od 1.7. se mění příspěvky na penzijko. Kdo a kolik dostane a za kolik
Jsou tu ale i další možnosti. Pokud se chtějí lidé vyhnout nejen zdanění příspěvku od zaměstnavatele, ale i zdanění výnosů ze zainvestovaných peněz, udělají to tak, že si za formu výplaty naspořených peněz zvolí desetiletou rentu. Pak státu ze svého spoření na penzi na daních nedají vůbec nic. I v tomto případě ze svých peněz ušetří 15 procent, které by jinak odvedli státu na dani.
Daniel Tácha
No jo, ale když mi bude letos 50 a mám PP s penzijním plánem do 50 let (jeden z prvních č.2), takže letos mohu ukončit, tzn. přestoupit do DPS by znamenalo čekat do 60 let, je to tak? Spořím od roku 1995. Takže asi nemám na výběr, buď rentu ( prý u mého PP nelze zvolit jak dlouhou, jen doživotní) nebo výběr se zdaněním ? Děkuji moc
U doživotní renty bývá problém, že pokud byste zemřela např. v 51 letech, tak nikdo nic nezdědí. Peníze zůstanou penzijní společnosti. To záleží na penzijním plánu.
Z mojí zkušenosti je lepší peníze vybrat a zainvestovat lépe než v penzijku.