Americký prezident Donald Trump včera [22.2.] na republikánské konferenci CPAC řekl, že Spojené státy jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která jim zajistí podíl na ukrajinském nerostném bohatství.
Amerika tak podle něj dostane zpátky peníze vložené do podpory Ukrajiny na obranu proti ruské agresi. Jedná se o posun v tvrdých jednáních, která začala před 14 dny. Ta provázala ostrá výměna názorů mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
—
Zákulisní informace o jednáních z posledních dvou týdnů mezi USA, Ukrajinou, ale i Ruskem telegraficky shrnul server americké televizní stanice NBC.
„Tento článek je založený na rozhovorech s více než tuctem amerických a evropských činitelů a dalšími lidmi, kteří jsou obeznámeni se soukromými schůzkami a setkáními Trumpovy administrativy a ukrajinskou vládou. Většina mluvila pod podmínkou zachování anonymity,“ uvádí NBC.
—
Poté, kdy Donald Trump v listopadu vyhrál prezidentské volby, američtí podporovatelé Ukrajiny a lobbisté placení Kyjevem ukrajinskému prezidentovi Zelenskému radili, aby dal najevo, že je v mírových jednáních s Ruskem ochotný ke kompromisům. Aby přesvědčil Trumpa, že ne Ukrajina ale Rusko představuje největší překážku v mírových jednáních.
„Hlavní bylo přesvědčit Trumpa, že Ukrajina problém není,“ uvedl jeden z dotázaných.
Zelenský chtěl ukázat, že má vstřícný postoj a vytyčil si cíle. Spolu s vyhlídkou na členství v NATO, i když to USA nikdy veřejně nedeklarovaly, do svých kalkulací rovněž zahrnul, že evropské země pošlou na Ukrajinu svá vojska. A ta zajistí naplnění poválečných dohod.
Naopak ruský prezident Vladimir Putin ukázal jen malý zájem k významným kompromisům. Což potvrdily jak zprávy z USA, tak z evropských zemí. Donald Trump ho ale přiměl k účasti na jednání, když mu pohrozil tvrdými obchodními sankcemi i vojenskou silou.
Trump rovněž povolal do služby penzionovaného generála Keithe Kelloga, jenž má přátelské vztahy s Kyjevem a pověřil ho funkcí tamního velvyslance. Trump ale i jasně ukázal, že nebude kritizovat Rusko.
První dohody USA s Ruskem a jednání s Ukrajinou
Putin 11.2. propustil amerického učitele Marca Fogela výměnou za propuštění ruského občana. Fogela ruský soud v roce 2021 uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na čtrnáct let. Propuštěním Fogela Trump splnil jeden ze svých předvolebních slibů.
Zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff se při předávání Fogela setkal s Putinem. Jednali spolu tři hodiny. Den na to, 12. února, Trump telefonicky také hovořil s Putinem. Poté oznámil, že obě země budou vést jednání o míru a ukončení války na Ukrajině. Přidal i obnovení rusko-amerických vztahů.
Toho dne, kdy si Trump telefonoval s Putinem, byl americký ministr financí Scott Bessent na schůzce s ukrajinským prezidentem Zelenským v Kyjevě. Hovořilo se na ní o vyrovnání nákladů USA na podporu Ukrajiny formou nároků na nerostné bohatství Ukrajiny. Schůzka nedopadla ani pro jednu stranu dobře.
Pak Trump mluvil se Zelenským. Zelenský se od něj dozvěděl, že se jeho plánovaná schůzka s vrcholnými představiteli Trumpovy administrativy zruší, pokud odmítne požadavky USA na účast na ukrajinském nerostném bohatství.
Podle Trumpa Zelenský oponoval jeho opodstatněným požadavkům, požadavkům země, která Ukrajině poskytla vojenskou pomoc v hodnotě 75 miliard dolarů [cca 1,8 bil. Kč]. Zelenský se podle Trumpa také nenamáhal zvážit kompromisy, které připouštějí představitelé USA v zájmu dosažení míru.
„Je to frustrující,“ uvedl představitel Bílého domu a obvinil Zelenského a některé evropské představitele, že se pokoušejí podrývat Trumpovo mírové úsilí.
Nejen Trump jedná o vzácných surovinách
Na již zmíněné schůzce mezi Bessentem a Zelenským americký ministr financí předal ukrajinskému prezidentovi dokumenty, podle nichž by polovina zásob ukrajinských vzácných surovin patřila USA. To bylo pro Zelenského dost nemilé překvapení.
Bessent Zelenskému ale vysvětlil, že dohoda o vzácných surovinách je zásadním bodem pro vybudování strategického partnerství mezi USA a Ukrajinou. A přispěje k zárukám bezpečnosti Ukrajiny poté, kdy Trumpem vedená jednání s Ruskem ukončí válku.
Rand Corp.: Dobrý konec války na Ukrajině je nepravděpodobný
Zelenský dokument nepodepsal. Vyžádal si čas na rozmyšlenou. Bessent mu ale objasnil, že na to má hodinu. Jinak riskuje, že se neuskuteční již naplánována jeho schůzka s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem.
„Prostě se nebude konat,“ potvrdil NBC jeden z dotázaných s tím, že Zelenský to přešel.
Následně byli ukrajinští zástupci informováni, že se schůzka Zelenského s Vancem a Rubiem odkládá. Když Zelenský zmírnil své odmítavé stanovisko, schůzka se konala.
Bessent v úterý oznámil v rozhovoru pro Fox News, že věří, že Zelenský nakonec smlouvu o ukrajinských nerostech s USA podepíše, protože odradí Rusko po skončení války od nové agrese. Představitel Bílého domu uvedl, že „Bessentův návrh spočívá v tom, že schopnost Ukrajiny se sama ubránit velmi záleží na příspěvku od amerických daňových poplatníků.“
Komentář: Ukrajinci si s námi, co se týče plynu, vytřeli zadek
„Touto nabídkou se snažíme dostat něco zpět,“ uvedl zdroj Bílého domu, ale i dodal: „Jejím uznáním, až bude mír, bude ukrajinská ekonomická pozice díky partnerství s USA mnohem silnější.“
O dohodě o vzácných surovinách se načas přestalo mluvit. Volodymr Zelenský se ale několikrát vyjádřil, že s navrženou verzí nesouhlasí, protože by jeho zemi neposkytovala dostatečnou ochranu.
Trump řekl, že za válku může politika Zelenského
Následující dny přišla ostrá přestřelka mezi Trumpem a Zelenským. Trump Zelenského nazval diktátorem, Zelenský řekl, že Trump podléhá ruským dezinformacím.
Trump v úterý obvinil Ukrajinu, že její politika [za podpory administrativy Joea Bidena, pozn. red.] se stala příčinou Putinova rozhodnutí zahájit proti ní válku. Zároveň vyzval k volbám na Ukrajině. I řekl, že ukrajinský prezident má jen mizivou podporu Ukrajinců. Uvedl 4% podporu.
Rusové tvrdí, že americké firmy se do Ruska vrátí už během pár měsíců
Zelenský Trumpa obvinil, že podléhá ruským dezinformacím. Trump přitvrdil a nazval demokraticky zvoleného Zelenského „diktátorem,“ který „odvedl mizernou práci.“
Zelenský byl zvolený v roce 2019 a kvůli stannému právu, které prodlužuje spolu s tím, jak trvá konflikt s Ruskem, se v zemi odkládají všechny volby.
Rozhořčení Ukrajiny vzrostlo, když ji vyloučili z jednání mezi USA a Ruskem o ukončení války v Rijádu. Což se stalo poté, kdy se Zelenský několikrát setkal s Trumpovými poradci.
Hádka vzbudila nejen v Evropě, ale i USA obavy, a to i v řadách některých Trumpových spolustraníků. Senátor Thom Tillis pro NBC News uvedl, že spory mezi Trumpem a Zelenským „jen nahrávají Putinovi do karet.“
Nejen nerostné bohatství, ale i ukrajinské členství v NATO
Před bruselským projevem amerického ministra obrany Peteho Hegsetha [12.2.] mu někteří úřednici radili, aby na jednáních o míru výslovně nezamítl členství Ukrajiny v NATO. Ten však ve svém projevu této rady nedbal. Odchýlil se od připraveného projevu a přišel s přímočarou zprávou ohledně výhledu Ukrajiny na členství v NATO.
„Spojené státy nevěří, že je členství Ukrajiny v NATO realistický základ pro dosažení mírové dohody,“ uvedl v rozporu s původním zněním projevu.
V původním znění stálo, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu „by neměly být podmíněny členstvím v NATO.“
Hegseth řekl, že svou poznámku o odmítnutí členství Ukrajiny v NATO uvedl ve spolupráci se zbytkem Trumpova týmu pro národní bezpečnost. Což vyvolalo kritiku, že Spojené státy ustupují ruským požadavkům ještě dříve, než jednání začala.
„Ukrajina a její spojenci se obávají, že by Rusko Ukrajinu napadlo znovu,“ řekli novináři Hegsethovi.
Ten uvedl, že Spojené státy uvažují o automatickém poskytnutí členství v NATO Ukrajině, kdyby Rusko porušilo v budoucnu uzavřené dohody. Naznačil, že pokud by to Rusko udělalo, pak by USA souhlasily, aby Ukrajina přeskočila několik kroků, které jsou obvykle při nabývání členství v NATO.
V další části svého bruselského projevu Hegseth znepokojil ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova, který seděl jen tři řady od něj. Uvedl, že požadavek, aby se ukrajinské hranice vrátily na linie před ruským vpádem v roce 2014 a na navrácení Krymu, je nerealistický.
Hegseth rovněž překvapil Evropany, když po jednání se Zelenským sdělil, že Trumpova administrativa uvažuje o omezení své vojenské přítomnosti v Evropě, protože se chce soustředit na asijsko-pacifický region a na hranici s Mexikem.
–AM/DNA–
—
Pozn. red.: Důležitá byla i včerejší [22.2.] zpráva, podle níž USA Ukrajině vypnou internetové připojení Starlink, pokud odmítne přístup USA k jejím nerostům. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu je životně důležitý.
Souhlasím s textem bez výhrad.Lizna
Válka je byznys,Trump je byznysmen,nelze se divit,že přistupuje k Ukrajině tak jak přistupuje.Americké investice se musí vrátit-stačí si zjistit jak je na tom například Kosovo po stejné stránce a je to jasné.Po ose Amerika-západní Evropa-Rusko-Ukrajina se bohužel v minulosti nadělalo spousta chyb,hlavně v rovině diplomacie a to i vojenské diplomacie a výsledek je takový,jaký je.Pokrytci kteří obviňují ať již jednu,nebo druhou stranu a nevidí,nebo nechtějí vidět události v širokém kontextu se diví,Trumpa demonizují a odsuzují.Kdo si bude „lízat rány“ bude jasné za pár měsíců.Levicová progresivní ideologie kterou nastolila ve svém přístupu téměř ke všemu Evropa a pomatení demokraté v USA pomalu odejde a spousta pokřivených věcí se musí narovnat-a bude to těžká práce.