Nová německá vláda nejspíš nebude chtít výrazněji dotovat průmysl. Shodli se na tom vybraní tuzemští analytici. Výsledek voleb v Německu pak podle nich nejspíš nevyřeší drahé energie, které sužují tamní průmysl.
„Nečekám žádnou změnu v energetice, tedy požadavku AfD na snížení podpor pro větrné elektrárny. Nečekám ovšem ani návrat Německa k jádru,“ řekl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.
Analytik XTB Tomáš Cverna si všímá takzvané dluhové brzdy, která brání prohlubování zadlužování Německa. Požadavky na její odstranění zaznívají v posledních letech čím dál častěji, protože Německu neumožňuje investovat do potřebných reforem. Vlastní peníze vzhledem k útlumu ekonomiky Němci na investice v potřebné výši nemají.
„Také nebude jednoznačné jednání ohledně dluhové brzdy, protože na její zrušení je nutno mít dvě třetiny hlasů. AfD se silným mandátem zřejmě bude stát CDU/CSU a SPD v cestě,“ uvedl Cverna.
Počet firemních insolvencí v Německu na konci loňska stoupl o 36 %
Unie CDU/CSU by podle něj ale mohla zvýšit tlak na deregulaci a případně nižší daně, což by pomohlo i českým firmám. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek se domnívá, že se nová vláda bude snažit povzbudit ekonomiku dotacemi, ale na dluh.
„V nejbližších měsících se proto nemusí dít vůbec nic, protože se bude jen jednat,“ řekl a dodal: „Další vývoj německé ekonomiky je nejistý.“
Průmysl v Německu ničí čínská konkurence a ceny energií
Německý průmysl čelí vysokým cenám za energie a čínské konkurenci. V energetice analytici ale nečekají výrazné změny. Nová koalice podle nich možná vyvine větší tlak na posun konce spalovacích motorů v EU, který je stanoven na rok 2035.
„Kdyby šlo o významný posun, například aspoň na rok 2050, německý průmysl by dostal vzpruhu právě v tom, v čem je stále po více než 100 letech vývoje jedním z nejlepších na světě,“ uvedl analytik Datarun Petr Bartoň.
Se zvýšeným zájmem o německé automobily by se mohla částečně obnovit poptávka po českých subdodávkách, říká. Předpokládá se i tlak na deregulaci ekonomiky, snížení daní nebo snížení byrokracie.
„I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, pozitivní impulz do ekonomiky doručí nejdříve v roce 2026,“ komentoval situaci Dominik Rusinko z ČSOB.
Jak dopadly volby do Spolkového sněmu
Volby do Spolkového sněmu vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, vyplývá z prognóz veřejnoprávních stanic ZDF a ARD. Příštím německým kancléřem se zřejmě stane předák konzervativců Friedrich Merz. Na druhém místě se umístila Alternativa pro Německo [AfD]. Strana dosáhla svého historicky nejlepšího výsledku.
Do německého Spolkového sněmu se podle prognóz dostali ještě sociální demokraté [SPD] dosavadního kancléře Olafa Scholze, na čtvrtém místě skončili Zelení. Postkomunistická strana Levice získala podle prognóz kolem devíti procent hlasů. Zatím není jasné, zda se do parlamentu dostanou Spojenectví Sahry Wagenknechtové [BSW] a Svobodná demokratická strana [FDP].
