Investice do sociální práce přinášejí nemalé úspory veřejných financí a zlepšují kvalitu života ohrožených obyvatel. Ukazuje na to studie zpracovaná analytiky STEM pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV].
Studie dokonce tvrdí, že „úspory z včasného zapojení sociálních pracovníků jsou tak značné, že by se z nich dal zaplatit jeden sociální pracovník na plný úvazek pro každého potřebného“. Hlavní zjištění studie pak znějí:
- Sociální práce má přímý vliv na snižování nákladů ve zdravotnictví a justici díky prevenci eskalace problémů klientů.
- Opoždění sociální práce vede ke zhoršení zdravotního stavu, hospitalizacím, závislostem a zvýšené kriminalitě.
- Terénní služby přináší úspory oproti pobytovým zařízením, která zahrnují například umístění do dětských domovů, léčebných zařízení, azylových domů či věznic.
- Náklady na preventivní sociální práci jsou mnohem nižší než náklady, které vznikají při represi a řešení eskalovaných problémů.
Obecně řečeno podle studie platí, že vyšší dostupnost a kvalita sociální práce – za předpokladu dobré dostupnosti odpovídajících sociálních služeb – přináší úspory veřejných financí tím, že snižuje výskyt negativních sociálních jevů a zlepšuje blahobyt společnosti.
Studie rozebrala tři situace příjemců sociálních služeb
Studie pracovala se třemi konkrétními modelovými příklady – samoživitelka se třemi dětmi, osiřelý člověk se zdravotním postižením a seniorka s lékovou závislostí.
„Všechny tři modelové příklady jsme v rámci ekonomického hodnocení sledovali 24 měsíců, abychom viděli, jakou podporu potřebují a čerpají v čase. Klíčové se nepřekvapivě ukazovalo rodinné zázemí, bydlení, možnost práce a výška výdělku,“ říká analytička STEM Kateřina Broža.
Podle ní nejvýraznější finanční dopad na veřejné rozpočty při neposkytnutí podpory sociálního pracovníka se projevil u modelového případu samoživitelky se třemi dětmi. Úspora při včasném zásahu pracovníka vyšla oproti situaci s odloženým řešením na více než 1,5 milionu korun. U ostatních modelových příkladů nebyl rozdíl dramatický, ale přesto se pohyboval ve stovkách tisíc korun.
Finanční dopad včasné sociální intervence
[Zdroj: STEM]
„Odložení řešení situací lidí v kritických situacích s sebou nese další náklady pro systém, jen jsou hrazeny z jiné kapitoly státního rozpočtu – nejčastěji školství, zdravotnictví nebo spravedlnosti,“ tvrdí Broža.
Ačkoli tyto náklady nejsou podle studie na první pohled ve státním rozpočtu patrné, přesto existují a zatěžují veřejné finance. Paradoxem je, že z čistě ekonomického pohledu by úspory generované včasnou sociální intervencí umožnily alokovat každému potřebnému individuální podporu sociálního pracovníka na plný úvazek.
Sociální služby z pohledu fungování systému
Analýza poukazuje i na systémové chyby ve sledované oblasti. Například se ukazuje jako problém, že existuje mnoho situací, kde se primárně měří kvantita poskytování služeb, kde chybí důkladné sledování počáteční a konečné sociální situace daného klienta.
„Tím dochází k nedostatečné evidenci přínosů a dopadů jednotlivých intervencí, což může vést k mylným závěrům o jejich efektivitě,“ uvádí studie.
Loni stouply výdaje na příspěvek na bydlení o 14 %. Přesáhly 20 miliard
Za další problém označuje vykazování nákladů na administrativní zajištění intervencí, jako je správa dávek, sociální poradenství, či správa systému jako celku. Podle studie nejsou vždy plně zahrnuty do celkových nákladů nebo jsou jen těžko měřitelné.
„Tyto ´neviditelné´ náklady však představují významnou část celkových výdajů na sociální systém,“ uvádí výzkumníci.
Postihy u nové superdávky nebudou tak přísné, jak MPSV navrhovalo
Podle nich se administrativní náklady často ani pečlivě nesledují. Zahrnují výdaje na personál, technickou infrastrukturu a čas na administraci sociálních dávek a podpor. Výzkumníci poukazují i na vychýlení těchto nákladů nad přímými náklady na konkrétní sociální služby.
–RED–
