Zatímco v tuzemských soukromých nemocnicích se počítá každá koruna a v městských a krajských nemocnicích se doplácí na provozy, tak ve fakultních nemocnicích se nejenže doplácí na provozy, ale i krade ve velkém.
To nám akorát teď v přímém přenosu ukazuje další z korupčních skandálů ve státní nemocnici – pražské FN v Motole. V České republice máme nemocnice soukromé, městské, krajské a pak fakultní. Jaký je rozdíl mezi soukromou nemocnicí a nemocnicí, kterou provozuje takzvaně stát?
„Když nabereme doktora ze státní nemocnice, stává se i to, že mu musíme po čase, kdy je u nás, vysvětlit, že u nás v jako soukromém zařízení úplatky od pacientů brát nesmí. Že tím poškozuje nás i pacienty,“ řekl nedávno FinTag jeden z manažerů soukromého zdravotnického zařízení.
Zřizovatelem fakultních nemocnic je Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Hospodaření každé z těchto nemocnic se počítá v desítkách miliard korun ročně. Do toho vstupují evropskými penězi dotované masivní miliardové investiční projekty na opravu starých pavilonů nebo výstavbu nových budov. Fakultní nemocnice jsou i z hlediska dnes více než půl biliónového rozpočtu zdravotního pojištění nejdražší zařízení mezi všemi nemocnicemi.
Jak to chodí u stavebních zakázek v těchto nemocnicích
V těch největších státních nemocnicích není z hlediska financování nic nemožné. Lidé v nich mají vyšší platy, než v ostatních nemocnicích. A když se před pár lety například ukázalo, že největší tuzemské nemocnice dluží za léky přes sedm miliard korun dodavatelům, vláda Andreje Babiše [ANO] šla a dluhy za tyto nemocnice zaplatila. Vedení nemocnic, která dluh způsobila, vládu za oddlužení pochválila a vesele pokračovala dál v řízení nemocnic.
„Když připravujeme stavební zakázku pro státní nemocnici, tak automaticky několikanásobně navyšujeme ceny stavebních materiálů a prací,“ řekl nedávno FinTag zaměstnanec firmy, která připravuje stavební rozpočty u velkých staveb.
Sem patří i ty stavby, které se realizovaly a stále realizují ve FN v Motole, ale i mnoha dalších takzvaně státních nemocnicích. Ať už jde o novou výstavbu, opravy, nebo třeba energeticky úsporná opatření. Ne vždy, když už je řeč o dotacích, musí jít jenom o dotace na takzvaně lití betonu. Evropské dotace plynou do zdravotnictví i ve formě měkkých často víceletých projektů. I u nich se dotace počítají v desítkách, stovkách i miliardách korun.
Zdravotnictví: Ze státního krev neteče
Podívejme se blíže na aktuální dění v motolské nemocnici. Někdejšího ministra zdravotnictví v Sobotkově vládě, kandidáta na senátora, a konečně dlouholetého ředitele FN v Motole Miloslava Ludvíka včera [24.2.] odvolal z funkce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Vznesená obvinění proti Ludvíkovi jsou vážná, zdůvodnil svůj krok.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu [NCOZ] včera zadrželi dvaadvacet osob, včetně ředitele FN v Motole Ludvíka a jeho provozně technického náměstka Pavla Budinského.
„Kriminalisté NCOZ zahájili trestní stíhání šestnácti osob, které jsou obviněny z trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie, dotačního podvodu, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství a legalizace výnosů z trestné činnosti,“ potvrdil Jaroslav Ibeheje z NCOZ.
Důvodem je podle serveru Odkryto.cz podezření z korupce při zadávání zakázky na rekonstrukci mimo jiné i takzvaného Modrého pavilonu FN Motol firmou Geosan Group. Motolská nemocnice hospodaří s ročním rozpočtem kolem 15 až 16 miliard korun. V roce 2018 skončila oprava budovy tamní dětské nemocnice za více než šest miliard korun. Na opravy nemocnice s odděleními pro dospělé, takzvaného Modrého pavilonu, které měly vést ke snížení jeho energetické náročnosti, získala nemocnice 1,5 miliardy z fondů EU. V areálu nemocnice se nyní rovněž staví i Motolské onkologické centrum za 4,5 miliardy korun. I zde větší část nákladů pokryjí prostředky z unijního Národního plánu obnovy.
„Podezřelé osoby podle zjištění detektivů měly systematicky parazitovat na veřejných zakázkách tím způsobem, že za možnost realizace veřejných zakázek měly požadovat neoprávněné finanční plnění, u kterého následně zakrývaly jeho původ,“ doplnil Ibeheje.
Zásah a vyšetřování policie sleduje Úřad evropského veřejného žalobce [EPPO]. Úplatky a další korupční postupy se týkají i stavebních projektů, na jejichž financování se podílely prostředky z unijního rozpočtu. Podle vyjádření EPPO se ovlivňování veřejných zakázek dotýká projektů přesahující objem čtyř miliard korun.
To mimo jiné znamená i to, že Evropská komise prošetří oprávnění čerpání dotace. Česku tak hrozí, že unijní peníze vrátí a nebude mít kromě ostudy „zase nic“.
Nemocnice v Česku
Co se týče vedení velkých fakultních nemocnic, to se obmění pouze tehdy, když dojde na nějaký skutečný skandál, jež už se nedá přejít. Anebo, když to vyhovuje něčím zájmům. Často jde o kombinaci obou faktorů. Příkladem budiž loňské dění v pražském IKEMu, kde loni rezignoval ředitel Michal Stiborek.
Na provoz regionálních nemocnic doplácejí kraje a města každý rok desítky i stovky milionů korun. Vedení těchto nemocnic, kde je zřizovatelem kraj nebo město, bývá často nestabilní. Provázejí ho podezření z korupce, ale i chaotická personální politika diktovaná vítězi krajských a obecních voleb v daném období. Příkladem je nedávné dění v nemocnici Nymburk, kde odvolaná ředitelka hrozila založením vlastní politické strany, aby se do nemocnice mohla vrátit.
Korupce a spory v českých nemocnicích ukazují na stav celého zdravotnictví. Co se týče státních nemocnic, jejich vedení často připomíná „místní mafiánské klany“ než cokoli jiného. Mnohý z vedení těchto nemocnic či jeho příbuzný je navíc aktivní v politice. Je to dáno tím, že doktorům lidé „tak nějak obecně věří“, a ti se tak stali žádaným artiklem na volební kandidátky. Problém ale nastává, když se ve své pozici, ale i moci zhlédnou. Jiný problém je, že jim to dovolíme… Čímž se dostáváme zpátky k fungování zdravotnictví a jeho financování.
Daniel Tácha
A co teprve v resortu obrany, kde se točí ještě větší prachy než ve zdravotnictví. Kde se točí velké prachy, tam se najdou výkukové, kteří se snaží odklonem si přilepšit. V miliardových objemech peněz se nějaké milionky i desítky milionů lehce ztratí. Daňový poplatník zaplatí. Problém je, že za těch 35 let se na státní cecík nabalilo už tolik parazitů a zlodějíčků, že daňoví poplatníci již nestíhají lepit ty tuneldíry a rychle chudnou.
Kdyby jen zdravotnictví nebo obrana, co pak stavebnictví a veřejné zakázky, stavby nejdražších silnic a dálnic a dalo by se pokračovat přes železnice, poštu a mraky dalších experimentů. „Kdyby“ se podařilo vymýtit veškerou korupci (což je iluzorní) tak chodíme do důchodu v padesáti nebo i dříve.
A což teprve až se rozroste, jak se v dískuzích říká, výpalné na GD. To přibude parazitů a zlodějíčků! Tentokrát už ovšem ne kriminálních. Ale svléknou kapuci, přestanou se plížit tmou, obléknou si prvořídní oblek ctihodného podnikatele v oblasti životního prostředí a daňový poplatník, který má dnes pocit, že už vše nestíhá lepit, obdrží zákonným nařízením důkaz, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůře.
Všude jinde by okamžitě odstoupil ministr jenom u nás ne asi z toho taky něco má