Česká ekonomika loni stoupla o procento, potvrdil dnes [28.2.] svůj lednový odhad Český statistický úřad [ČSÚ]. Zároveň revidoval výsledky české ekonomiky za loňské čtvrté čtvrtletí. Podle něj ekonomika rostla rychleji.
V posledním čtvrtletí loňského roku český hrubý domácí produkt [HDP] stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě hodnoty tak stouply o 0,2 procenta oproti lednovému odhadu ČSÚ.
„Je to ovšem pouze relativní zlepšení… V ročním součtu vše zůstalo při starém a ekonomika si připsala za rok 2024 pouze jedno procento,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Zrychlení ekonomiky v závěru roku by podle něj mohlo být i pozitivní, pokud by šlo ruku v ruce s vyšší přidanou hodnotou v ekonomice. A to se fakticky nestalo, protože celková přidaná hodnota vznikající v tomto období stagnovala.
„Opět se ukázalo, že ekonomiku táhnou nahoru především domácnosti. Více reálně utrácejí díky tomu, že se s koncem inflační vlny začala zlepšovat jejich reálná finanční situace. Do velkých nákupů se ovšem stále příliš nehrnou, a tak asi nepřekvapí, že časem uvidíme, že míra úspor domácností zůstává nadále poměrně vysoko,“ vysvětluje Dufek.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni vzrostly o dvě procenta. Spotřeba českých domácností se zatím stále jen přibližuje úrovni roku 2019. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí loni stouply o 3,8 procenta.
Přitom jen ve 4. čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 1,5 procenta. Meziročně vzrostly o 3,2 procenta. Dále rostou výdaje za potraviny, které popohánějí inflaci. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 3,2 procenta.
Česká ekonomika ve 4. čtvrtletí podrobně
Hrubá přidaná hodnota [HPH] ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně, jak už bylo řečeno, stagnovala. Meziročně vzrostla o 1,1 procenta.
„Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka,“ říká ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
V mezičtvrtletním srovnání se dařilo zejména:
- Činnostem v oblasti nemovitostí: +2,2 %.
- Zpracovatelskému průmyslu: +1,0 %.
- Obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství: +0,4 %.
Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [+3,0 %] a činnosti v oblasti nemovitostí [+2,1 %]. Dařilo se i ostatním službám. Stavebnictví meziročně vzrostlo o 2,4 procenta. Naopak negativní vliv měl průmysl [-2,2 %].
Dobré zprávy ani tentokrát nepřišly z oblasti investic. Ukazuje se, že míra nejistoty zůstává nadále vysoká. Firmy odkládají své investiční záměry. Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 1,5 procenta a meziročně o 2,4 procenta. Meziročně rostly investice do budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do všech ostatních aktiv klesaly.
„Nejistota vývoje zahraniční poptávky je tak silnou brzdou, že investice do strojů, zařízení a ICT loni poklesly téměř o devět procent. A to rozhodně není pozitivní signál svědčící o kvalitativním posunu ekonomiky do budoucna,“ doplňuje Dufek.
- Změna stavu zásob ve 4. čtvrtletí 2024: -79,5 mld. Kč
- Saldo zahr. obchodu se zbožím a službami: 129,2 mld. Kč / +5,1 mld. Kč meziročně
Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 1,5 procenta a meziročně vzrostl o 1,3 procenta. Klesal vývoz strojů a zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,8 procenta a meziročně vzrostl o 3,1 procenta.
Co si myslí analytici
Výsledky za celý loňský rok analytiky výrazně nepřekvapily. Rizika v důsledku dění v zahraniční považují za vychýlená směrem dolů, ať už kvůli neuspokojivému stavu německé ekonomiky, nebo aktuálně hrozícím americkým clům.
„Pokud si letos česká ekonomika připíše dvě procenta, bude to velký úspěch. Na dřívější časy růstu o tři a více procent však můžeme zcela zapomenout,“ myslí si Dufek.
EBRD zhoršila odhad růstu české ekonomiky. Favorizuje Polsko
Podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského česká ekonomika poroste letos o dvě procenta, pokud „půjde všechno dobře“. To znamená, že zesílí spotřeba domácností, oživí stagnující německá ekonomika a celní dohoda mezi USA a Evropou nepoškodí českou ekonomiku. Inflace bude nízko a centrální banka sníží sazby.
Nabízí ale i druhý scénář: „Rizika vidíme jako výrazná a vychýlená směrem dolů. Pokud by došlo k obchodní válce mezi USA a EU, růst české ekonomiky by mohl být zhruba o půl procentního bodu nižší. Záleželo by na rozsahu a velikosti cel a také jejich načasování.“
I podle něj rizikem zůstává vývoj v Německu, když nemůže vyloučit pozdější začátek oživení. To zejména kvůli autoprůmyslu, jenž ovlivní jak cla mezi USA, tak ale i Čínou.
Unijní cla na čínská auta poškodí hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko
Analytici se shodují, že zpřesněná data ČSÚ nemění celkový obraz české ekonomiky. Ta prochází pozvolným oživením, které táhne především spotřeba domácností, vlády a zahraniční obchod. Opačným směrem působí vývoj investic a chabá poptávka z Německa.
–DNA–
Zruba třikrát nižší než v USA a letos údajně poroste o dvě procenta, pokud …, pokud …, pokud …, pokud …, pokud……, takže se dá na konci roku očekávat opět korekce směrem dolů.
Čím to tak asi může být? Nezadáme na to zpracování studie, kterou by nám mohla udělat nějaká z EU dotovaná neziskovka? To jsou přece ti nejpovolanější, financovaní těmi nejpovolanějšími, ne? Že by nám řekla, jak se dostat ven z té nezadržitelné začarované spirály směrem do ekonomického zapomnění?