Analytici Amundi Investment Institute predikují další vývoj v Německu, kde minulý měsíc parlamentní volby vyhrálo uskupení CDU/CSU s předsedou CDU Friedrichem Merzem. Oříškem podle nich bude už jen sestavit funkční vládu.
Více v jejich analýze na FinTag. / Friedrich Merz, nový německý lídr, čelí první reálné výzvě – musí sestavit vládu. A to vládu, která prosadí zásadní reformy ekonomiky i investičního prostředí. Sestavování vlády v Německu většinou vezme dva až tři měsíce. Očekávejme tedy novou německou vládu nejdříve v dubnu nebo květnu.
Po špatných zkušenostech s trojkoaliční minulou vládou je Merzovým výchozím bodem utvoření dvojkoalice. Přirozeně se nabízí po druhé AfD třetí SPD, jejíž předseda Olaf Scholz jako kancléř vede Německo v posledních letech.
V tomto případě bude ale potřeba překonat poměrně značné rozdíly v představách o fiskálních reformách a domácí politice. A i když existují možnosti spolupráce s AfD, Merz tuto variantu jednoznačně odmítl. Zajisté dojde ke změně fiskální politiky, neznamená to ale, že bychom měli očekávat výrazné ekonomické stimuly.
Současná politická nejistota a očekávané fiskální reformy mají přímý dopad na investiční prostředí. Co se týče dluhopisového trhu, německé státní dluhopisy, tradičně vnímány jako bezpečný přístav, se potýkají s extrémně nízkými výnosy.
Kondice německé ekonomiky a společnosti
Německá ekonomika se v roce 2024 nacházela již druhým rokem v recesi a je nejslabší ekonomikou eurozóny. Špatné hospodářské výsledky jsou způsobeny hlavně zpřísněním finančních podmínek, růstem cen energií a oslabením zahraniční poptávky zejména z Číny.
Svojí roli ale hrají i strukturální problémy, které jsou přítomny delší dobu. Patří sem zpoždění potřebných investic, zastaralá infrastruktura, ale také stárnoucí populace, nedostatek kvalifikované pracovní síly a nízká produktivita.
Federace německého průmyslu očekává, že německá ekonomika letos poroste pouze o 0,3 procenta, nebo dokonce o 0,1 procenta. Jako první praktická řešení se nabízejí:
- Reforma pravidel dluhové brzdy, které zakotvuje ústava.
- Vytvoření fondů na obranu, infrastrukturu a jiné mimo státní rozpočet.
Pro schválení obou variant je potřebná 2/3 většina německého Spolkového sněmu. To naznačuje, že půjde hlavně o politické rozhodnutí. CDU/CSU, SPD a Zelení, tedy strany, které do určité míry propagují reformy, většinu poslanců ale nemají. A to je problém. Příští koaliční vláda bude pravděpodobně aktivnější ve změnách fiskální politiky.
Co čeká německou vládu a investice do obrany
Předpokládá se, že pokud budou vytvořeny speciální fondy, půjde nejspíše o fondy určené pro investice do obrany. Minulá vláda Olafa Scholze schválila po propuknutí rusko-ukrajinské války speciální fond ve výši 100 miliard eur určený pro modernizaci německé armády. Ten už je ale téměř vyčerpaný.
CDU byla ve své předvolební kampani v této otázce sice opatrná, Mnichovská bezpečnostní konference ale způsobila zásadní obrat a budoucí kancléř Merz potvrdil, že se výdaje na obranu navýší ze 2 % hrubého domácího produktu [HDP] na 3 % HDP. To značí 200 miliard eur po dobu pěti let.
A to nepřinese nic jiného než další zadlužování. Rostoucí nabídka nových emisí, vyvolaná potřebou financovat fiskální uvolnění, by tak mohla vést k růstu výnosů u dluhopisů s delší dobou splatnosti. Což by se projevilo prudkým sklonem výnosové křivky. Krátkodobé inflační signály a případné změny měnové politiky zřejmě sehrají klíčovou roli při dalším vývoji trhu.
Počet firemních insolvencí v Německu na konci loňska stoupl o 36 %
Na akciovém trhu se situace vyvíjí odlišně. Německý index DAX zaznamenal za posledních 12 měsíců výrazný růst. Svými výsledky překonal další evropské burzy, a dokonce i S&P 500, když dosáhl celkového výnosu přibližně 30 %. Výsledky odrážejí silný výkon vybraných blue-chip společností s významnou globální expozicí. 40 procent hodnoty indexu představují pouze čtyři společnosti a 80 procent tržeb kótovaných společností se realizuje mimo území Německa. I přes svou silnou výkonnost ale zůstává DAX přiměřeně oceněn, a to na úrovni 13,7násobku předpokládaných zisků.
Didier Borowski, Amundi Investment Institut
