Evropská centrální banka [ECB] včera [6.3.] podle očekávání snížila úroky o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 %, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 % a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 %.
Ve srovnání se sazbami České národní banky [ČNB] se sazby ECB opět dostaly o poznání níž. Dvoutýdenní repo sazba ČNB činí 3,75 %, diskontní sazba 2,75 % a lombardní sazba 4,75 %. Podle odhadu analytiků je pravděpodobné, že ČNB k jejich snížení na zasedaní bankovní rady koncem března nepřistoupí. To vzhledem k vývoji inflace.
Vývoj kurzu eura vůči koruně včera a v posledních dnech
[Zdroj: xStation]
Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně, uvádí její vedení v tiskové zprávě. Centrální bankéři řekli, že proces takzvané dezinflace je na cestě ke stanovenému cíli. Pojem dezinflace označuje zpomalení růstu spotřebitelských cen.
Unijní statistický úřad Eurostat v pondělí ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v zemích eurozóny v únoru klesla na 2,4 procenta z lednových 2,5 procenta. A nachází se tak stále nad dvouprocentním cílem ECB.
Evropská centrální banka počítá za celý letošek s růstem spotřebitelských cen o 2,3 procenta, v příštím roce o 1,9 procenta a v roce 2027 o dvě procenta. To značí, že prognózy inflace na nadcházející roky mírně revidovala směrem vzhůru, to zejména kvůli vývoji cen energií. Cílem ECB i mnoha unijních zemí je 2procnetní inflace.
Úroky a ekonomika v eurozóně
„Zejména v současných podmínkách rostoucí nejistoty budeme při určování vhodného nastavení měnové politiky postupovat podle přístupu závislého na datech a zasedání od zasedání,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Ekonomický růst eurozóny bude podle banky mírný, s prognózou růstu hrubého domácího produktu [HDP] o 0,9 procenta v letošním roce. Nejistota v oblasti obchodní politiky a širší politická nejistota mají podle ní negativní dopad na investice a export. ECB, jak uvedla její šéfka, spoléhá na několik faktorů, které udrží evropskou ekonomiku v chodu. Jsou to:
- Nové výdaje na obranu podpoří hospodářský růst a průmyslový sektor.
- Reálný růst mezd přinese oživení spotřebitelské poptávky v eurozóně.
Podle analytika XTB Tomáše Cverny šéfka ECB ale poukázala i na problémy, s nimiž se potýká ekonomika eurozóny.
„Zmínila nízkou úroveň podnikových investic, což je podle ní hlavní výzva,“ říká Cverna.
Evropská komise chce nové společné půjčky na obranu i Ukrajinu
Lagardeová dále uvedla, že za to může nejistá geopolitická situace. Podle ekonomů je na vině ale i nízký hospodářský růst v Evropě. Což má podle šéfky ECB ale zase pozitivní dopady na inflaci.
„Poptávka po pracovní síle v roce 2025 viditelně zpomalila, což dále snižuje inflační rizika vyplývající z tlaků na mzdy na trhu práce,“ uvedla na tiskové konferenci.
ECB vs. FED
V červenci 2022 zahájila ECB zvyšování úrokových sazeb, aby dostala v eurozóně pod kontrolu inflaci, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny. Pak zahájila snižování úrokových sazeb. Depozitní sazbu včetně aktuálního rozhodnutí zredukovala šestkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Sazba se nyní nachází na dvouletém minimu.
Naopak americká centrální banka [FED] v lednu přerušila snižování úrokových sazeb, které zahájila loni v září. Naposledy FED sazby snížil loni v prosinci.
FED snížil úrokové sazby. Zlepšil výhled pro americkou ekonomiku
O nastavení úroků bude znovu rozhodovat na dvoudenním zasedání, které skončí 19. března. Základní sazba FEDu se nachází v pásmu 4,25 až 4,50 procenta.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v lednu zrychlilo na tři procenta z 2,9 procenta v prosinci. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,5 procenta. A zaznamenaly nejvýraznější meziměsíční růst od srpna 2023.
–ČTK/RED–
Odhaduji to na následující vývoj. Poklesu investic to zrovna nezabrání, protože o příčině jsem to tu psával snad trvale a výsledkem bude inflace, tedy znehodnocování peněz a chudnutí i spořících. Je to počin, jako když vám veřejný dům moc nevynáší, tak začnete šoupat s postelemi. Ale vsadím boty na to, že všichni dobře vědí, proč firmy neinvestují a růst je tu tím pádem bídné 1%HDP na rozdíl od USA, kde je to 2,8%.
Green Deal vpřed!!Jedině uhlíková neutralita a dekarbonizace nás mohou vyvést z marasmu do kterého celou Evropu dostal špinavý průmysl jako je výroba oceli,automobilů se spalovacími motory a také zemědělství-zatracené krávy co prdí a je třeba je všechny vybít.Takže zpět na stromy,sběr kořínků a voda ze studánky(pokud nějakou najdete) a všechno co je fujtabl musíme dovážet.V Indonésii,Indii nebo v Číně to za nás vyrobí-a tam je jedno jak výroba vypadá a kolik sajrajtu produkuje.Tam slavná komise EU nedohlédne a tak je to v pořadku,tak to ma byt.Já se jdu nechat zavřít do Bohnic.(Doufám,že spoludiskutující pochopili můj sarkasmus)