Vláda Petra Fialy [ODS] nepřijala usnesení k návrhu reformy antimonopolního úřadu, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Více o problému v podcastu FinTag s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem [za STAN].
Novela přinášela významné zjednodušení v oblasti přezkumu veřejných zakázek ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS].
„Jejím hlavním cílem bylo zrychlení řízení, snížení administrativní zátěže a zajištění efektivnějšího rozhodování,“ říká v podcastu FinTag ministr Petr Kulhánek.
Zdůrazňuje, že novela se týkala jen té části, kterou antimonopolní úřad poskytuje, a to je přezkum veřejných zakázek, veřejného zadávání. Podle jeho názoru antimonopolní úřad nefunguje tak, aby u nás podporoval veřejné zadávání. Naopak jeho fungování je mnohdy demotivační, zdržující a odehrává se v nepředvídatelném prostředí.
„Ve srovnání se zeměmi EU jsme raritou, protože máme až pět stupňů přezkumu,“ vysvětluje Kulhánek a dodává: „Dodavatel se může odvolat proti výsledku veřejné zakázky. Následují dvě šetření úřadu, pak je to přezkum správním soudem a tam jsou také dvě instance. To znamená, máme pět instancí, z nichž ta soudní část nemá ani stanovené časové lhůty.“
Průměrně v Česku trvá přezkum veřejné zakázky pět měsíců. Přezkum u deseti procent zakázek ale trvá déle než devět měsíců. Pět procent přezkumů zakázek je delší než rok. A to přináší obrovské problémy jak na straně zadavatelů, tak na straně dodavatelů.
„V Evropě bývají tři instance a někdy i jen jednoinstanční rozhodnutí. Komplikovanost procesu vede k tomu, že mnoho z dodavatelů se do veřejných zakázek ani nepřihlásí. Šetří náklady na pozdější komplikace, které vyvolá zdržení a nejistota,“ říká Kulhánek.
Co nového přináší novela
Změny, které přinášela novela, byly natolik „radikální“, že ji vláda nakonec odmítla a nepustila k projednávání do Poslanecké sněmovny PČR. To přesto, že se ve svém programovém prohlášení zavázala reformovat práci ÚOHS. Hlavní změna spočívala:
- Jednoinstanční rozhodnutí a poté soudní přezkum.
Tím by ubylo instancí v procesu. Při přezkumu by se rozhodovalo kolektivně v rámci společných komisí antimonopolního úřadu. Novela zmírňovala i podmínky, za kterých může ÚOHS blokovat veřejnou zakázku. A nastavovala časové lhůty pro vydání rozhodnutí.
Podle Petra Kulhánka jsou dvě vysvětlení, proč novela neprošla vládou. V podcastu FinTag říká, že některé resorty jako ministerstva dopravy, financí, spravedlnosti a sám ÚOHS se neztotožnily s reformou v otázce jejích základních pilířů. Zejména ve snížení počtu instancí a nutnosti kolektivního rozhodování.
„My jsme se museli rozhodnout, zda novelu opustit, nebo ji prosadit, když ji má vláda ve svém programovém prohlášení. […] Někteří ministři se na vládě neztotožnili s principy reformy a někteří upozorňovali na faktor času, že i když vláda pustí tu reformu do Sněmovny ke schvalování, tak v tomto volebním období nebude schválena,“ říká.
Osobně je však přesvědčený, že by se novela stihla projednat a schválit ještě v tomto volebním období. I když úprava nakonec neprošla vládou, za pozitivní považuje to, že se návrh reformy dostal alespoň na jednání kabinetu.
„My máme dnes finalizovanou reformu včetně hlavních pilířů. Máme doporučující stanoviska Legislativní rády vlády. […] To znamená, že ta novela nespadne pod stůl, ať už ji využije budoucí vláda. To, že ÚOHS potřebuje reformu, je jisté,“ vysvětluje.
Kolik nás stojí byrokracie antimonopolního úřadu
Každý den zdržení veřejné zakázky z veřejných prostředků stojí kvůli přezkumu v průměru 6 milionů korun. Uvádí to studie MMR [viz níže].
Zkrácení přezkumu podle ní přináší výrazné úspory. Zatraktivnilo by i veřejné zadávání, to včetně inovativnějších nabídek. A nerozhodovalo by se jen podle kritéria nejnižší ceny.
„Tak, jak nyní funguje ÚOHS, tak neumožňuje u veřejných zakázek nic jiného než důraz na nejnižší cenu,“ říká ministr Kulhánek a přidává další důvod, proč je třeba úřad modernizovat.
V podcastu FinTag upozorňuje na chystané investice do obrany, Armády ČR. A při současném nepropustném systému to podle něj půjde jen hodně obtížně.
„Můžeme se podívat do Německa, které má o půlku kratší celou prostupnost tím systémem veřejného zadávání. To znamená, že my nesmíme zůstat pozadu,“ říká.
Sněmovna zvýšila limit pro malé zakázky bez výběrového řízení
V podcastu FinTag ministr Kulhánek dále hovoří o změně finančních limitů u zakázek malého rozsahu nebo o čem vypovídá veřejné zadávání v aktuální korupční kauze v motolské fakultní nemocnici. Zároveň v něm naznačuje, že antimonopolní úřad zasluhuje změny i ve své další činnosti. A tou je kontrola nad férovou hospodářskou soutěží.
Daniel Tácha
