Stát dál vybírá víc na daních, vláda dál porušuje principy řádného rozpočtování a deficit státního rozpočtu dál roste. Do problémů se dostávají zdravotní pojišťovny a vyšší výdaje na obranu poníží výdaje na všechno ostatní.
To jsou hlavní zjištění aktuálního stanoviska Národní rozpočtové rady [NRR] k vývoji veřejných financí. Její členové v úvodu svého pravidelného čtvrtletního stanoviska rovněž shrnují aktuální výchozí ekonomickou situaci České republiky.
Uvádí, že ekonomiku nyní táhne hlavně spotřeba domácností [lednová data ukazují na zmírnění jejího tempa růstu, pozn. red.] a upozorňují na propad investiční aktivity firem i státu. Potvrzují růst sektoru služeb a propad zpracovatelského průmyslu. Zajímavě pak hodnotí z pohledu ekonomiky uplynulé tři roky.
„Odlišná dynamika hrubého domácího produktu a hrubé přidané hodnoty naznačuje, že v letech 2022 a 2023 nebyl propad ekonomické aktivity tak významný. A zároveň, že v roce 2024 nedocházelo k tak výraznému oživení,“ stojí ve stanovisku NRR.
Podle ní se jako velice znepokojivá ukazuje situace v Německu. Tam hrubý domácí produkt [HDP] v posledním loňském čtvrtletí klesl o 0,2 procenta, když v loňském třetím čtvrtletí rostl o 0,1 procenta.
„Většímu propadu zabraňoval jen růst spotřeby vládního sektoru, meziročně o 4,0 procenta. Hrubá přidaná hodnota německé ekonomiky však ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla dokonce o 1,4 procenta. Nejvíce k poklesu přispěl propad v sektoru stavebnictví [-3,2 %] a zpracovatelském průmyslu [-2,8 %],“ uvádí k situaci v Německu členové NRR.
Inkaso daní roste, deficit a výdaje rozpočtu také
Stanovisko NRR se přirozeně soustředí hlavně na vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Konstatuje, že situace českých veřejných financí se zatím vyvíjí obdobně jako v loňském roce. To znamená, že i když dál výrazně rostou daňové příjmy státu, dál výrazně oproti nim roste i deficit státního rozpočtu.
Situace je však podle NRR ještě závažnější, jak ukazuje hotovostní deficit státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku.
Deficit státního rozpočtu dál roste i navzdory vyššímu výběru daní
„Saldo po očištění o vliv příjmů a výdajů spojených s projekty EU, které jediné je relevantní pro komparaci se schválených saldem, bylo však o 8,1 miliardy korun horší a dosáhlo -76,7 miliardy korun.“
Daňové inkaso státního rozpočtu leden/únor 2025:
- Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +11,8 %.
- Pojistné na sociální zabezpečení: +7,7 %.
- Daň z přidané hodnoty: +6,4 %.
- Selektivní spotřební daně: +14,3 %.
Co se týče výdajové strany státního rozpočtu, tam rozpočtová rada „naštěstí“ neidentifikuje významnější odchylky od schválených hodnot. To ale neznamená, že by byl státní rozpočet bez problémů.
„Vývoj v posledních několika týdnech však ukazuje na naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování, na což NRR upozornila ve svém vyjádření k návrhu státního rozpočtu,“ konstatuje Rada.
Jako problematické se podle ní navíc ukazuje prohlubující se deficitní hospodaření zdravotních pojišťoven. Jejich zdravotně pojistné plány letos předpokládají deficit ve výši okolo dvanácti miliard korun [cca 0,15 % HDP]. Přičemž schodek budou zdravotní pojišťovny krýt z finančních rezerv minulých let, které však docházejí.
„Největší problémy lze podle zdravotně pojistných plánů na rok 2025 očekávat u Vojenské zdravotní pojišťovny, u které se předpokládá navýšení hodnoty závazků po splatnosti na 2,9 mld. Kč. NRR proto zdůrazňuje, že pro dosažení udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění bude nezbytné snížit tempo růstu výdajů,“ konstatuje NRR.
Kde přesně vláda nerespektuje řádné rozpočtování
Avšak zpátky k „naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování“. Podle rady dál existuje několik sporných bodů, na které v rozpočtu nejsou peníze, i když by na ně být měly. Anebo rozpočet počítá s výnosy, kterých nejspíš ale nedosáhne.
Jako první NRR zmiňuje vládou přestřelený výnos z prodeje emisních povolenek. Zde státní rozpočet počítá s celkovou částkou 30 miliard korun. Podle rady by k tomuto předpokladu došlo, pokud by průměrná cena emisní povolenky činila zhruba 104 eur.
„Situace je ale zcela odlišná. Po růstu na začátku letošního roku, kdy cena povolenky na primárním trhu přesáhla 80 eur, dochází nyní k jejímu poklesu, a to až pod 70 eur,“ konstatuje NRR.
Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou
To ale není jediný problém. Podle rady bude na výdajové straně rozpočtu nutné pokrýt prostředky na financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství po celý rok. Nikoliv jen do srpna, jak předpokládá podoba státního rozpočtu. Pro rozpočet to znamená dodatečné výdaje ve výši 10,5 miliardy korun. S takovým výdajem státní rozpočet ale nepočítá.
„Tato skutečnost potvrzuje potřebnost respektování principu rozpočtování jen na základě platné legislativy, ne na základě návrhů, či dokonce pouhých záměrů,“ upozorňuje NRR.
Vezměme peníze obcím a krajům a dejme je státu, navrhuje NRR
Dobrou zprávou naopak je, že v případě ostatních složek systému veřejných rozpočtů lze očekávat pokračování přebytkového hospodaření obcí a krajů, jako tomu bylo v minulých letech.
Dál chybějí peníze na podporu obnovitelných zdrojů
Problém s nedostatečně vysokou hodnotou rozpočtovaných výdajů rada dále zmiňuje u výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie. V této oblasti je to ještě zajímavější, protože se jedná o veřejné peníze pro soukromý sektor. A tak jsme aktuálně svědky mnoha tlaků jak ve Sněmovně, tak v Senátu.
To nepřímo potvrzuje i NRR, když připomíná, že redukci objemu prostředků na podporu obnovitelných zdrojů ve státním rozpočtu na 8,5 miliardy korun z původní hodnoty přes 30 miliardy korun ministerstvo financí zdůvodňovalo tím, že se schválí čtyři opatření směřující k omezení podpory fotovoltaických elektráren zprovozněných v letech 2009-2010.
Politice Green Dealu nejspíš zvoní hrana už i v Evropské unii
Podle rady ve výsledné podobě novely zákona o podporovaných zdrojích energie však zůstala zachována pouze dvě z nich. Je to individuální posuzování vnitřního výnosového procenta a prodloužení doby, pro kterou je výpočet prováděn. Podle názoru členů NRR jsou to navíc opatření, která nemají největší potenciální fiskální dopad.
„Bohužel však stále nejsou k dispozici přesnější odhady možných fiskálních dopadů jednotlivých změn ze strany vlády. Je tedy vysoce pravděpodobné, že objem prostředků rozpočtovaných na tuto podporu bude muset být významně navýšen,“ konstatuje v oblasti podpory obnovitelných zdrojů NRR.
Výdaje na obranu poníží výdaje na vše ostatní
NRR hledí i do budoucnosti, když zmiňuje vládou schválené vyšší výdaje na obranu. Podle ní se tento krok neobejde bez úprav jak národních, tak evropských legislativních pravidel. Zde NRR doporučuje úpravu zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A to tak, aby umožnila zvýšení výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů o výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP.
Evropská komise chce nové společné půjčky na obranu i Ukrajinu
V této souvislosti rovněž dodává, že ve střednědobém horizontu vláda nebude moci vzhledem ke stavu státního rozpočtu souběžně realizovat všechny své ostatní hlavní výdajové programy. Mezi ně patří například dekarbonizace, změny v energetice nebo investice do dopravní infrastruktury apod. NRR jasně konstatuje, že vyšší výdaje na obranu se neobejdou bez nutnosti omezení výdajů – případně alespoň snížení meziročního tempa růstu objemu prostředků – do nevojenských aktivit.
Daniel Tácha
Když posledně Evropa horečně zbrojila, tak to nakonec skončilo desítkami milionů mrtvých a zničením Evropy. Dnešní stav EU pod vládou liberálů už silně připomíná 30 léta minulého století. Akorát dnes Führer nestojí pod vlajkou s hákovým křížem a nemá knírek pod nosem, ale stojí pod modrou vlajkou s hvězdičkami a nosí sukni. Evropské vládnoucí elity měly vždy tendenci nakupené politické, ekonomické i společenské problémy, které samy způsobily, řešit velkou válkou. Bohužel záměrem zbrojit jak o život, to zase povede k válce.
Celkově to je propad a drastický. Vysvětlím. Když rozjedu akci že si vypěstuji dvě stě kilo živé váhy, tak o to naroste ekonomická aktivita – spotřeba lidí a domácností. Zvýšený prodej potravin, pohonných hmot při jejich pořizování, samozřejmě i jejich výrobě, nové a nové větší oblečení, také nárůst ve výrobní a prodejní ekonomice v této oblasti. Jenže tělesný tuk nepodpoří žádný rozumný výzkum, snad jen ten neproduktivní, jak tuk dalšími náklady v těle rozpustit, nevytvoří žádný nový technický výrobek a až jeho majitel vypadne z řad plátců daní a naopak se zařadí do fronty jejich příjemců v podobě různých dávek, invalidních důchodů, zvýšené zdravotní péče a podobně, tak se ten předchozí ekonomický růst ukáže ve světle dostat jedince a celé hospodářství do pekla. Proto je třeba dobře sledovat, co čísla významově znamenají. A v článku se píše, že je to hotová katastrofa.
……..upozorňují na propad investiční aktivity firem i státu……… Právě toto je ta skluzavka do ekonomického pekla, protože se ukazuje, že se jedná o setrvalý a ještě k tomu prohlubující se stav. Ale já, který jsem toto už dávno zažil, vím naproto přesně proč to takto je. A také vím, že tomu bohužel nemůže být jinak, dokud to voliči, hlavně na západ od našich hranic, také nepochopí.